Malé pokoje nejsou ke škodě
Se svým bydlením jsou spokojeni. Pokoje jsou sice malé, ale to jim nevadí. Nechtěli by obrovské místnosti, které jsou náročné na úklid a nedají se podle nich ani pořádně zařídit. "Sice máme dvě děti, které musí mít společný pokoj, ale já takhle vyrůstala se sestrou a myslím si, že to bylo bezvadné. Nevidím v tom problém," říká.
Jediné, s čím měla Klára problémy, bylo sžít se s okolím. Všude mraky lidí, stejné domy... Ale zvykla si. "Také jsem ráda, že jsme na okraji města. Mám tady všechno, co potřebuju - obchody, hřiště, zeleň. Do centra bych nešla. A kdybych mohla vyměnit tenhle panelák za cihlový dům? Ano, udělala bych to, ale zase někam na okraj," říká mladá maminka.
PŘÍBĚH DRUHÝ
V centru je to nejlepší
Pavla Kratochvílová žije s dvěma malými dětmi a manželem v cihlovém domě na Malé Straně. Jejich byt 3+1 má rozlohu 160 m2. "Bydlíme tady pět let. Po dobu rekonstrukce, která trvala půldruhého roku, jsme měli pronajatý byt za Prahou," vypráví. Protože bydlela v paneláku i v cihlovém domě, může srovnávat.
"Tady se mi líbí mnohem více - velké místnosti, spousta prostoru. Ale kdybych měla žít natrvalo v paneláku, asi bych nijak nestrádala. Jen by mi vadilo, že slyším každé slovo od sousedů." Výhodu spatřuje ve vysokých stropech. Také jí vyhovuje méně lidí v okolí a protilehlý Petřín. I když má pod okny rušnou ulici, neruší je díky novým oknům téměř žádný hluk.
Místo jednoho WC dvě
Během rekonstrukce se v bytě hodně změnilo. Obývák se celý předělával, od omítek přes podlahy až po malbu. Vybourala se předsíň i koupelna a postavily se nové. Koupelna s WC je teď menší, ale zbylo místo ještě na jednu toaletu. "V ložnici bývala šatna, tu jsme zrušili a o to se zvětšil dětský pokoj. V kuchyni se předělala linka, dala se nová dlažba a obklady. Všude jsou nové dvoukřídlé dveře," říká.
Celý byt je nově vymalovaný - v každém pokoji jsou různé barvy. Nejpovedenější je asi kuchyně - kombinace žluté a modré. Naopak nejméně se povedla druhá chodba - hnědofialová barva s lazurou je příliš tmavá. "Po určité době, co tu bydlíme, vidím, že jsme nějaké věci měli udělat jinak. Například v každé místnosti máme jinak barevnou dlažbu. Dnes bych ji udělala všude stejnou." Na otázku, zda by měnila, odpovídá: "Jen velmi nerada. Zvykla jsem si na ty velké pokoje."
Kolečka u rozkládací pohovky usnadňují její přemísťování podle potřeby. |