Zatahovací dveře v obývacím pokoji ušetřily místo a dodaly pokoji zajímavý prvek. "Byt ještě není úplně podle našich představ, ráda bych tady ještě něco předělala, například plovoucí podlahu do obýváku. Také bych chtěla více propojit obývák s kuchyní. Ale jinak to tady vypadá celkem dobře. A kolik nás rekonstrukce stála? Asi sto padesát tisíc korun, což není tak moc. Ale spoustu věcí udělal manžel s pomocníky sám," svěřuje se Klára Kordíková.
Malé pokoje nejsou ke škodě
Se svým bydlením jsou spokojeni. Pokoje jsou sice malé, ale to jim nevadí. Nechtěli by obrovské místnosti, které jsou náročné na úklid a nedají se podle nich ani pořádně zařídit. "Sice máme dvě děti, které musí mít společný pokoj, ale já takhle vyrůstala se sestrou a myslím si, že to bylo bezvadné. Nevidím v tom problém," říká.
Jediné, s čím měla Klára problémy, bylo sžít se s okolím. Všude mraky lidí, stejné domy... Ale zvykla si. "Také jsem ráda, že jsme na okraji města. Mám tady všechno, co potřebuju - obchody, hřiště, zeleň. Do centra bych nešla. A kdybych mohla vyměnit tenhle panelák za cihlový dům? Ano, udělala bych to, ale zase někam na okraj," říká mladá maminka.
PŘÍBĚH DRUHÝ
V centru je to nejlepší
Pavla Kratochvílová žije s dvěma malými dětmi a manželem v cihlovém domě na Malé Straně. Jejich byt 3+1 má rozlohu 160 m2. "Bydlíme tady pět let. Po dobu rekonstrukce, která trvala půldruhého roku, jsme měli pronajatý byt za Prahou," vypráví. Protože bydlela v paneláku i v cihlovém domě, může srovnávat.
"Tady se mi líbí mnohem více - velké místnosti, spousta prostoru. Ale kdybych měla žít natrvalo v paneláku, asi bych nijak nestrádala. Jen by mi vadilo, že slyším každé slovo od sousedů." Výhodu spatřuje ve vysokých stropech. Také jí vyhovuje méně lidí v okolí a protilehlý Petřín. I když má pod okny rušnou ulici, neruší je díky novým oknům téměř žádný hluk.
Místo jednoho WC dvě
Během rekonstrukce se v bytě hodně změnilo. Obývák se celý předělával, od omítek přes podlahy až po malbu. Vybourala se předsíň i koupelna a postavily se nové. Koupelna s WC je teď menší, ale zbylo místo ještě na jednu toaletu. "V ložnici bývala šatna, tu jsme zrušili a o to se zvětšil dětský pokoj. V kuchyni se předělala linka, dala se nová dlažba a obklady. Všude jsou nové dvoukřídlé dveře," říká.
Celý byt je nově vymalovaný - v každém pokoji jsou různé barvy. Nejpovedenější je asi kuchyně - kombinace žluté a modré. Naopak nejméně se povedla druhá chodba - hnědofialová barva s lazurou je příliš tmavá. "Po určité době, co tu bydlíme, vidím, že jsme nějaké věci měli udělat jinak. Například v každé místnosti máme jinak barevnou dlažbu. Dnes bych ji udělala všude stejnou." Na otázku, zda by měnila, odpovídá: "Jen velmi nerada. Zvykla jsem si na ty velké pokoje."
Malé pokoje nejsou ke škodě
Se svým bydlením jsou spokojeni. Pokoje jsou sice malé, ale to jim nevadí. Nechtěli by obrovské místnosti, které jsou náročné na úklid a nedají se podle nich ani pořádně zařídit. "Sice máme dvě děti, které musí mít společný pokoj, ale já takhle vyrůstala se sestrou a myslím si, že to bylo bezvadné. Nevidím v tom problém," říká.
Jediné, s čím měla Klára problémy, bylo sžít se s okolím. Všude mraky lidí, stejné domy... Ale zvykla si. "Také jsem ráda, že jsme na okraji města. Mám tady všechno, co potřebuju - obchody, hřiště, zeleň. Do centra bych nešla. A kdybych mohla vyměnit tenhle panelák za cihlový dům? Ano, udělala bych to, ale zase někam na okraj," říká mladá maminka.
PŘÍBĚH DRUHÝ
V centru je to nejlepší
Pavla Kratochvílová žije s dvěma malými dětmi a manželem v cihlovém domě na Malé Straně. Jejich byt 3+1 má rozlohu 160 m2. "Bydlíme tady pět let. Po dobu rekonstrukce, která trvala půldruhého roku, jsme měli pronajatý byt za Prahou," vypráví. Protože bydlela v paneláku i v cihlovém domě, může srovnávat.
"Tady se mi líbí mnohem více - velké místnosti, spousta prostoru. Ale kdybych měla žít natrvalo v paneláku, asi bych nijak nestrádala. Jen by mi vadilo, že slyším každé slovo od sousedů." Výhodu spatřuje ve vysokých stropech. Také jí vyhovuje méně lidí v okolí a protilehlý Petřín. I když má pod okny rušnou ulici, neruší je díky novým oknům téměř žádný hluk.
Místo jednoho WC dvě
Během rekonstrukce se v bytě hodně změnilo. Obývák se celý předělával, od omítek přes podlahy až po malbu. Vybourala se předsíň i koupelna a postavily se nové. Koupelna s WC je teď menší, ale zbylo místo ještě na jednu toaletu. "V ložnici bývala šatna, tu jsme zrušili a o to se zvětšil dětský pokoj. V kuchyni se předělala linka, dala se nová dlažba a obklady. Všude jsou nové dvoukřídlé dveře," říká.
Celý byt je nově vymalovaný - v každém pokoji jsou různé barvy. Nejpovedenější je asi kuchyně - kombinace žluté a modré. Naopak nejméně se povedla druhá chodba - hnědofialová barva s lazurou je příliš tmavá. "Po určité době, co tu bydlíme, vidím, že jsme nějaké věci měli udělat jinak. Například v každé místnosti máme jinak barevnou dlažbu. Dnes bych ji udělala všude stejnou." Na otázku, zda by měnila, odpovídá: "Jen velmi nerada. Zvykla jsem si na ty velké pokoje."
 Kolečka u rozkládací pohovky usnadňují její přemísťování podle potřeby. |
