Čechům vkus nechybí, říká architekt

Architekt Ladislav Lábus se své práci věnuje již pětadvacet let. Zatímco dříve se orientoval spíše na projekty komerčních prostorů, v poslední době navrhl několik velmi zajímavých rodinných domů. Mezi nejznámější patří vily ve Vonoklasech a v Roudnici nad Labem.

Projektování individuálních domů je strašně zajímavé, protože je svým způsobem stejně těžké jako u velkých administrativních budov, říká známý architekt, bratr herce Jiřího Lábuse.

Jak by měl dnes vypadat moderní dům?
Moderní dům by měl umožňovat lidem svobodný způsob života. Svoboda není jen odpoutání se, má to i svá omezení. Styl života se mění, ukazuje se to například v interiéru, v propojení kuchyně s obytným prostorem.

Příprava jídla se zásadně změnila a kuchyně se dostala do centra dění. Také se zlepšily stavební technologie - dají se více využívat prosklené plochy při rozumných tepelných ztrátách. Například vily ve Vonoklasech a v Roudnici, které jsme navrhli, toho bohatě využívají.

Jak vznikly a čím jsou zvláštní?
Obě vily jsou nadstandardní, avšak nikoli za desítky milionů korun. Ve Vonoklasech se připravoval komplex vil a architektka Šrámková, která to měla celé na starosti, přesvědčila investory, aby si nechali postavit něco trošku jiného, než je obvyklé v klasických satelitních městečkách. To se zčásti podařilo. Jeden z klientů nás oslovil a tím to všechno začalo.

další foto

A jak to bylo v Roudnici?
V Roudnici je to čistě individuální, samostatně stojící stavba. Investor chtěl dům v moderním pojetí, proto se na nás obrátil už s určitými představami.

Proč si spousta lidí vybírá domy ve stylu podnikatelského baroka?
Proč nevolí individuální projekty? Je to částečně kvůli penězům, kvůli času a energii. U typových staveb je fixní cena dopředu daná, u individuálního projektu se cena nedá předem garantovat, což může rozhodnutí investora ovlivnit. Také je v tom určitý stereotyp a vliv médií; lidé často odebírají časopisy, kde se trend typového bydlení propaguje.

Myslíte si, že je to také otázka vkusu?
To je velmi složité. Osobně si nemyslím si, že by Češi měli špatný vkus. Jsme citlivý národ. Spíš to ovlivňuje sociální prostředí. Člověk je někam nasměrovaný a je těžké z této cesty odbočit. Vkus musíte pěstovat. Lidé jsou různí - jsou takoví, kteří estetikou zcela pohrdají a nehodlají ji akceptovat. Na druhou stranu mnohým velmi záleží na tom, v čem budou bydlet.

další foto

Jaký by tedy měl být moderní exteriér domu?
Doba se osvobodila od svázanosti tradičního zdiva, které neumožňovalo novodobé konstrukční prvky nebo prosklené fasády, tak jako například železobeton. Také již nejsou žádné direktivy, jak musí vypadat dům zvnějšku. V určitém smyslu je to pozitivum, ale když vyjedete za Prahu a vidíte různorodou směsici zvolených věcí, je naopak evidentní, že to nemá hluboké kořeny. Pak je člověku spíš smutno.

Každý si může dělat, co chce. Přitom kvalitní prostředí v nových vilových zástavbách, které by se vymykalo standardu, se docílí jen určitou regulací, což je paradox. Lidé si myslí, že když si mohou postavit, co chtějí, že je to nejlepší. Ale není to tak.

Jak se díváte na použití sedlových střech?
Moderní architektura ráda používá spíše rovné zastřešení. To je pravda. Rovných střech se dnes lidé díky novým technologiím nemusí obávat. Ale zároveň si myslím, že tyto střechy nemusí být podmínkou moderních staveb. Moderní architektura je hodně svázaná s pojmem funkcionalismus, který ji nejvíce ovlivnil. Avšak pozor, aby se z funkce nestala modla! Funkcionalisté to tehdy trochu přehnali.

Hodně moderních domů využívá dřevěné prvky. Přírodní materiály jako takové se vracejí do módy. Dá se v tomto směru dokonce hovořit o fenoménu. Avšak staveb, které by byly jen ze dřeva, se Češi ještě bojí. Je to dáno také tím, že si je spousta lidí spojí s chatařením a nedovede si představit, že by v nich měli bydlet nastálo.

další foto

Jak si tedy podle vás česká architektura stojí?
Jsem optimista, myslím si, že se to malými krůčky zlepšuje. Můžete vidět stále více kvalitních staveb. Pořád je to jen pár dobrých projektů, o kterých se mluví, ale běžný standard to ještě není. Velmi mnoho záleží na investorech.

Máte raději větší zakázky, jako jsou administrativní budovy a komerční objekty, nebo dáváte přednost individuální výstavbě rodinných domů?
Bytové stavby mám rád, ať jde o rodinné nebo bytové domy. Je to dáno také tím, že člověk mívá větší svobodu v zacházení s objemem, s fasádou, s netradičními prvky a podobně. Má volnější ruce a možnost více experimentovat.

Architekturu jste vystudoval a věnujete se jí více než pětadvacet let. V které oblasti se nejvíc pohybujete?
V současné době se zabývám téměř vším, co s architekturou souvisí. Jednak učím na fakultě, jednak mám svůj architektonický ateliér. Škála činnosti ateliéru je široká, avšak vymezuje se spíše do architektonického designu. Občas sklouzneme do urbanismu, někdy i do návrhů interiérů, ale stále více se soustřeďujeme na návrh staveb domů. Těch v posledních letech přibývá. Dříve jsme dělali spíše občanskou a komerční výstavbu.

Všechny podélné stěny v domě jsou žluté, příčné šedé a vestavěné prvky červené, aby oživily interiér.

Kuchyň vybírali majitelé domu společně s architektem. Stejně jako ostatní části domu je ryze moderní a celá prosklená.

Zatím poslední rodinný dům postavil Lábus v Mukařově. Vzhledem k okolí zvolil tradiční projekt se sedlovou střechu.

Tato vila prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Majitelé žádali garáž, na kterou bylo málo místa, proto je integrována do oplocení.

Tato vila prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Majitelé žádali garáž, na kterou bylo málo místa, proto je integrována do oplocení.

Jeden z projektů, za který získal Lábusův ateliér cenu Grand Prix, je Dům pro seniory v Českém Krumlově.

Za rekonstrukci historického domu v centru Prahy získal ocenění Grand Prix a zároveň Stavba roku. Z ulice vypadá jako nenápadný dům, ale za ním do dvora je pět různě vysokých domů za sebou.

Druhý projekt rodinného domu Ladislava Lábuse. Dům v Roudnici je jakoby spojen ze dvou částí - z cihlové a betonové. Je zde také použito hodně prosklených ploch.

Druhý projekt rodinného domu Ladislava Lábuse. Dům v Roudnici je jakoby spojen ze dvou částí - z cihlové a betonové. Je zde také použito hodně prosklených ploch.

Interiér rodinného domu v Mukařově.

Za rekonstrukci historického domu v centru Prahy získal Ladislav Lábus ocenění Grand Prix a zároveň Stavba roku. Z ulice vypadá jako nenápadný dům, ale za ním do dvora je pět různě vysokých domů za sebou.

Pilotní projekt Lábusova ateliéru - vila ve Vonoklasech - připomíná prérijní dům z Ameriky. Horní patro lemuje terasa se zelenou střechou.

Druhý projekt rodinného domu Ladislava Lábuse. Dům v Roudnici je jakoby spojen ze dvou částí - z cihlové a betonové. Je zde také použito hodně prosklených ploch.