Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čech navrhl stavbu, která přežila v Hirošimě i výbuch atomové bomby

  1:00aktualizováno  1:00
Šumné stopy, nový cyklus České televize mapuje stavby českých architektů v cizině. Obchodní a průmyslové muzeum Jana Letzela je součástí Hirošimského památníku míru – Gembaku dome a patrně nejznámější stavbou českého architekta ve světě.

Často se uvádí, že stavba českého tvůrce Jana Letzela byla jediná, která přežila výbuch bomby. Není to přesné, byla jednou ze dvou! Tvorbu tohoto architekta ukazuje první díl televizního cyklu Šumné stopy, který volně navazuje na již uzavřený projekt České televize Šumná města.(ČT2, sobota 23. dubna ve 20:00) .

Architekt David Vávra je opět zasvěceným průvodcem pořadu.

Architekt David Vávra je opět zasvěceným průvodcem pořadu.

Po 66 dílech mapujících moderní architekturu měst a městeček Čech, Moravy a Slezska se pozornost autorské dvojice Lipus – Vávra obrátila k neprávem opomíjenému a zapomínanému odkazu českých architektů ve světě.
K nim patří právě i Jan Letzel, jehož práce v Japonsku bohužel zničila četná zemětřesení i druhá světová válka. Zachovala se zde pouze jediná stavba, budova Obchodního a průmyslového muzea (Průmyslový palác).

Na její zdi najdete pamětní desku s textem, že dne 6. srpna 1945 v 8.15 hod. explodovala atomová bomba přesně 570 metrů nad touto budovou. Betonový skelet ji zachránil, všichni lidé uvnitř se ale doslova vypařili. Hirošimský Památník míru (Gembaku dome), který zde byl po válce postaven, využívá průhled právě na poničenou budovu.

Spojenecký dopisovatel si prohlíží budovu Průmyslového paláce v Hirošimě, dva dny po svržení atomové bomby. Železobetonová budova českého architekta Jana Letzela se stala mementem připomínajícím nebezpečí jaderného konfliktu. (8. srpna 1945)

Spojenecký dopisovatel si prohlíží budovu Průmyslového paláce v Hirošimě dva dny po svržení atomové bomby. Železobetonová budova českého architekta Jana Letzela se stala mementem připomínajícím nebezpečí jaderného konfliktu. (8. srpna 1945)

Rodák z Náchoda

Jan Letzel, žák Jana Kotěry a absolvent speciálky dekorativní architektury sice vytvořil i v Čechách zajímavé věci (spolupracoval hned po škole například na realizaci Grand hotelu Evropa, vytvořil i secesní skvost, lázeňskou budovu ve Mšeném), ale převážně pracoval v zahraničí.

Nějakou dobu působil v architektonické kanceláři Fabrizia Pashi, dvorního architekta egyptského místokrále. V roce 1907 přijal nabídku na práci v Japonsku, které ho lákalo i díky cestopisům Josefa Kořenského. Pracoval tam nejdříve pro firmu De Lalande, pak si se svým spolužákem ze stavební průmyslovky Karlem Janem Horou založili v Jokohamě v roce 1909 vlastní stavební firmu. Po odchodu Hory do Číny v roce 1913 pokračoval ve firmě sám.

Šumné stopy

Cyklus Šumné stopy vznikl za podpory ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a za významné podpory Českého centra v Tokiu a jeho ředitele Petra Holého, Velvyslanectví České republiky v Bosně a Hercegovině a konzulky Jany Staré a Jiřího Kuděly.

Vedle architektury byl v Japonsku i propagátorem českých automobilů – jeho vůz značky Laurin a Klement byl prvním ze 16 aut v Jokohamě. Jan Letzler vyzdobil například slavnostní síň německého císařství v Tokiu, navrhl kláštery Sacré coeur a Stella matutina, jezuitskou univerzitu, budovy Ústředního svazu japonských lékařů, obchodní muzeum v Ósace, hotely a řadu dalších staveb.

Japonci ho nazývali Yokon wasai, tedy člověk s evropským myšlením a japonským cítěním. Dokázal totiž spojit tradiční japonské prvky s moderní evropskou architekturou a materiály. Právě beton se zasloužil o přežití Průmyslového paláce v Hirošimě.

Seishin Joshi Gakuin postavil Jan Letzler s K. J. Horou.

Seishin Joshi Gakuin postavil Jan Letzler s K. J. Horou.

Matushima Park hotel od Jana Letzela

Matushima Park hotel od Jana Letzela

Po první světové válce pomáhal při návratu českých legionářů a poté se vrátil do Prahy, kde začal pracovat v obchodní komoře. Hovořil arabsky, japonsky, anglicky, francouzsky i německy, ale nedařilo se mu. I proto se vrátil v roce 1922 do Japonska, kde zažil velmi silné zemětřesení. Zpět domů odjel ve špatném psychickém i fyzickém stavu. Zemřel v blázinci 26. prosince 1925 v Praze.

Šumné stopy po světě

Český stavitelský, technický i architektonický um zanechal své nesmazatelné a respektované otisky na všech kontinentech. Pro úvodní desetidílnou sérii byly záměrně zvoleny dvě kontrastní, geograficky odlehlé země: Japonsko a Bosna a Hercegovina. Přes všechny odlišnosti je spojuje nepřehlédnutelné dědictví českých architektů, kteří jsou navíc v obou zemích považováni za spoluzakladatele domácí moderní architektury.

Vzdálené a dnes pečlivě sledované Japonsko ctí řadu českých architektů. V obecném povědomí je to především nejznámější z nich: Jan Letzel. Ale v Japonsku před druhou světovou válkou působili také Jan Josef Švagr či architekt a scénograf Bedřich Feuerstein.

Tehdejší Průmyslový palác (dnes Hirošimský památník míru) československého architekta Jana Letzlera v japonské Hirošimě.

Tehdejší Průmyslový palác (dnes Hirošimský památník míru) československého architekta Jana Letzlera v japonské Hirošimě

Oba po jistý čas působili v tokijském ateliéru kladenského rodáka Antonína Reimanna, ve světě známého pod jménem Antonín Reymond. Právě tento česko-americko-japonský architekt po sobě zanechal v Japonsku nejen rozsáhlé architektonické dílo, ale také dodnes fungující ateliér nesoucí jeho jméno, stejně jako desítky vděčných žáků a pokračovatelů.

Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...



Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Český architekt zvládl na výbornou rekonstrukci domu na Sardinii

Pro úpravy v exteriéru i interiéru použil Martin Frank šedý kámen, typický pro...

Stavba na skalnatém útesu nad mořem na Sardinii byla postavená už na přelomu padesátých a šedesátých let jako dvojdům....

Další z rubriky

Nejlepší architekti v Česku a co dokázali za posledních pět let

Stezka v oblacích od architekta Petra Fránka je velkou atrakcí hned od svého...

Odborná porota vybrala pět finalistů soutěže Architekt roku 2018. Jde o architekty, kteří se v posledních pěti letech...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Dům muže, který nezažil MeToo. Ve své posteli měl dvacet tisíc žen

Dům si nechal Wilt Chamberlain postavit ve stylu  brutalismu.

Wilt Chamberlain patří k nejlepším basketbalistům v historii NBA. Byl velmi svérázný a takový je i jeho dům postavený...



Najdete na iDNES.cz