Rodina Votavova žila osmnáct let v panelovém domě. Posledních několik let v bytě 3 + 1 o velikosti 76 m2 v Praze na sídlišti. V bytě bydleli čtyři. I když každý týden jezdili na chatu nedaleko za městem, toužili po vlastním domě se zahradou. "Byt byl malý a drahý. Nelíbilo se nám tam. Šedivé chodby, hluční sousedi, spousty divných lidí. Nehledě na to, že mi několikrát vykradli auto, a jednou dokonce celé ukradli," vzpomíná nejstarší člen rodiny Vladimír Votava.
Jednou z možností bylo odstěhovat se na chatu, avšak neřešitelný problém představovala doprava do škol a zaměstnání. "Hlavně v zimě se v chatové osadě neudržovaly silnice, nejezdil tam žádný linkový autobus, a celá rodina by tak měla velké potíže dostávat se denně do města a zpět," vysvětluje Votava.
Velké rozhodnutí
Rozhodli se proto, že chatu prodají a za utržené peníze plus úspory zkusí sehnat dům na periferii Prahy. "Spočítali jsme, že dáme dohromady tak dva a půl milionu korun. Na dům přímo v Praze to nebylo, proto jsme začali shánět objekty za městem směrem na západ či na jih. Na sever ani na východ jsme nechtěli," říká manželka Alena Votavová. Hlavními kritérii, podle nichž dům vybírali, byla cena, obytná plocha, doprava do města, zahrada a garáž.
Vše v takovém stavu, aby to bylo ihned k užívání. Hledání vysněného domu trvalo tři roky. Pak rodina našla inzerát, který nabízel dům ve vsi asi deset kilometrů za hranicí Prahy. "Jeli jsme se tam podívat a rozhodli se. S původními majiteli jsme si dohodli termíny stěhování a převzetí peněz. Museli jsme nejprve prodat chatu, tak to chvíli trvalo, ale nakonec vše dobře dopadlo." Původní státní byt Votavovi vyměnili za menší s majitelem a přenechali ho příbuzným.
Pozor na finance
Jaroslav Horký z realitní kanceláře Horren, který je zároveň členem Asociace realitních kanceláří, varuje před ukvapeným rozhodnutím. "Při výběru domu je potřeba vzít v potaz mnoho aspektů. Jedním z nich je i finanční náročnost. Dům, který Votavovi koupili, nepatřil k nejdražším a ani nebyl zaplacen pomocí hypotéky. Ale může se stát, že si lidé v touze po novém obydlí vezmou tak náročnou hypotéku, že ji nebudou moci splácet, a pak se dostanou do situace, kdy nebudou vydělávat na nic jiného než na splátky," vysvětluje Jaroslav Horký.
Vysněný dům
Všichni čtyři členové rodiny Votavů dnes již šest let bydlí v patrovém podsklepeném domě 4 + 1 s obytnou plochou kolem 200 m2, se zahradou, garáží a několika kůlnami. Dům je sto let starý, je však po kompletní rekonstrukci.
A jak je to s financemi? Kolik dnes Votavovi platí ve srovnání s bytem, ve kterém bydleli před šesti lety? "Tehdy na Chodově jsme platili inkaso asi 6500 korun za měsíc. Každý rok jsme však dopláceli dalších deset tisíc za energie. Ročně to dělalo asi devadesát tisíc. Tady platíme měsíčně o tisícovku méně, nedoplácíme nic a máme nesrovnatelně větší prostory než v bytě. Ročně to dělá asi sedmdesát tisíc," vypočítává Vladimír Votava.
Jedna hospoda
Avšak i bydlení "ve svém" může mít nevýhody. Vesnice, ve které žijí, má asi pět set stálých obyvatel. Je tu jedna hospoda a dva malé krámky, které zavírají denně v 17 hod. "Jezdím domů později, takže musím nakoupit ve městě. Také doprava není ideální, autobusy jezdí ve špičce tak dva do hodiny. A když chceme za kulturou - do divadla, kina či do restaurace - musíme zajet do města autem.
S otevřením nového nákupního a zábavního centra ve Zličíně se situace trochu zlepšila jsme tam za deset minut, bez auta by to však bylo horší. Ale i to nám stojí za každodenní letní posezení u grilu na zahradě, za lepší životní prostředí, klid, i za tu přírodu kolem," říká manželka.
Každodenní doprava
Bydlení na vesnici v domě se zahrádkou je velmi příjemné. Nicméně člověk si musí uvědomit některé důležité věci. Jednou z nich je právě každodenní doprava do zaměstnání a do školy. "Ti, kdo mají pevnou pracovní dobu a ještě vychovávají malé děti, by měli o přestěhování do domku na periferii důkladně přemýšlet. Většinou jsou tito lidé odkázáni na každodenní ježdění automobily, což je však velmi finančně náročné," vysvětluje Jaroslav Horký.
Děti školou povinné
A jak to vyřešit s dětmi, které jsou školou povinné? Vozit je denně tam a zpátky do města, nebo je přihlásit do školy v místě bydliště? Ale kdo je bude vyzvedávat po obědě, kdy škola většinou končí, když rodiče musí být do večera v práci? "Tuto službu mohou zastat například domácí hospodyně, ale to je také finančně velmi náročné. Já osobně doporučuji stěhování do domu za město pouze rodinám, které jsou pány svého času.
Buď je jeden z partnerů doma, nebo mají svobodné povolání, volnou pracovní dobu, případně již soběstačné děti. Anebo jsou na tom tak finančně dobře, že si mohou dovolit zaplatit veškerý komfort spojený s hlídáním dětí a péči o dům." Votavovi tento problém řešili před několika lety také. Děti byly školou povinné a musely dojíždět do Prahy. "Někdy jsme je vzali do školy autem, jindy jely autobusem. Ale vždy jsme si nějak poradili, i když to někdy bylo poněkud náročné," svěřuje se Alena Votavová.
Zelené vdovy
V malých obcích, vesničkách, ale i nově postavených satelitních městečkách se také po společenské stránce nic moc neděje. "Mám známé, kteří si pořídili nedaleko Prahy nový dům. On podniká v centru města, ona je doma. Prvních pár měsíců byli nadšeni, ale ona pak zjistila, že nemá kam jít, že nemá co dělat. Bydlela sice ve zlaté kleci, měla saunu, bazén, ale nebylo kam zajít na kafe, kde se pobavit. Dopadlo to tak, že se vrátili zpět do Prahy a dům si nechali pro rekreaci," říká Jaroslav Horký.
Jak topit?
Dalším úskalím domů v malých obcích je i to, že mnohé z nich nemají centrální kanalizaci, vodovod ani plyn. Lidé musí mít své septiky a pravidelně je vyvážet, musí se napojit na svou vlastní studnu a topit nejčastěji elektrikou nebo pevnými palivy. V panelákovém domě ve větším městě se o tohle starat nemusíte.
"Spoustě lidí vyhovuje komfort klasického bydlení ve městském bytě. Nemusí se skoro o nic starat. Vyjedou si výtahem, zavřou se do svého bytu a mají soukromí. O víkendu odjedou na chaty, kde si užijí přírody. Za celoroční bydlení na venkově by to nevyměnili. Mají v podstatě vše pod nosem, ale musí za to zaplatit. Chtějí výtah, uklízečku, domovníka, kamerový systém, ostrahu - budiž. Ale vše něco stojí." !!
Co si tedy vybrat? Žít dále ve městě a odjíždět na víkendy do přírody, nebo se přestěhovat do domku se zahradou, s krásným výhledem třeba na okolní lesy? Vždy je potřeba, aby si každý z nás sedl a napsal si svá pro a proti. A pokud si není jistý, pak by to chtělo požádat o radu odborníky třeba z realitních kanceláří.
Byt ve velkém městě
PRO
* Dobrá dopravní obslužnost
* Většinou blízkost nákupního střediska - lepší výběr zboží, nižší ceny
* Větší nabídka služeb
* Více kulturních a sportovních aktivit v okolí
* Většinou zajištěné služby související s bydlením, jako je dodávka tepla, elektřiny, vody, popelnic - větší pohodlí pro nájemníka
PROTI
* Nájemné (podle místa a kategorie bytu)
* Kriminalita související s velkou kumulací lidí
* Potíže s parkováním
* Problematičtí sousedé
* Mnohdy špatný stav soukromých či státních domů, do kterých majitel nehodlá investovat
* Pokud není byt v osobním vlastnictví, nemůže v něm člověk dělat ani minimální stavební úpravy bez souhlasu vlastníka
* Omezené možnosti v chovu domácích zvířat pro
Poznámka: náš výčet pro a proti nemusí být úplný - záleží na umístění nemovitosti, na jejím stavu, na kategorii bytu a na dalších aspektech
Dům se zahradou mimo město
PRO
* Investice jsou vložené do vlastního majetku
* Lze provádět jakékoliv úpravy v domě i na pozemku, které nepodléhají stavebnímu povolení (nesmějí však ohrožovat nebo omezovat sousedy)
* Pokud je u domu i zahrada, není nutné vlastnit další chatu nebo chalupu pro rekreaci
* Lepší životní prostředí*
* Lepší podmínky pro domácí zvířata
* Větší soukromí domácnosti i jednotlivých členů rodiny
* Bezproblémové parkování (vlastní garáž bez poplatku za pronájem)
PROTI
* Většinou se o vše musí majitel postarat sám - od vývozu popelnic po rekonstrukci celého domu
* Musí si pohlídat pojištění objektu i domácnosti
* I na vsi můžete narazit na problematické sousedy
* Méně obchodů, menší výběr zboží, vyšší ceny
* Malá nabídka služeb
* Mnohdy chybí v obci centrální kanalizace, vodovod i plynovod
* Špatná dopravní obslužnost - dlouhé intervaly a málo spojů do centra
* Omezené možnosti společenského a kulturního vyžití pro proti
*)V zimním období záleží na tom, jaký druh vytápění okolní obyvatelé používají
 Rodinný dům v Jesenici |
