Třetí série pořadu Bydlet jako..., kterou vysílá Česká televize, chce ukázat, že zásadní změny v bytě se dají udělat revolučním způsobem i bez stavebního povolení, hypotéky a bourání.
Luboš trpí svalovou atrofií, které ho upoutala na vozík, ale on se spoutat nenechal. Pracuje v nadačním fondu, studuje na Metropolitní univerzitě, baví se tvorbou grafiky a k tomu všemu se rozhodl bydlet samostatně.
Takové bydlení však vyžaduje spoustu dobrých nápadů a chytrých řešení. Lubošův magistrátní byt je v domě, který je přizpůsobený vozíčkářům. Je zde mnoho výtahů, velmi prostorné chodby se speciálním povrchem a široké dveře.
Byt je úplně prázdný. Bude zde potřeba instalovat speciální kuchyňskou linku a zařídit obývací pokoj. Pozitivně naladěný Luboš vaří s pomocí asistentů a je rád, když přijde či přijede návštěva.
Proto by mělo být vybavení bytu vhodné jak pro vozíčkáře, tak pro chodící. Mělo by jít o praktickou kombinaci. Úkolu se ujal designér Petr Šlejmar. Na proměnu má 40 tisíc korun. Rýsuje se však také finanční pomoc od ministerstva pro místní rozvoj. Částka pokryje náklady na kuchyňskou linku.
Nově zařízený byt má nižší kuchyňskou linku a pod pracovní desku lze zajet s vozíkem. Linka je bílá v kombinaci s dekorem dřeva. Pracovní deska je v imitaci kamene.
Sloup zdobí grafika od Luboše, kterou nechal designér přenést na omyvatelnou tapetu. Díky ní je součástí místnosti i umění, také je to ochrana proti oděru. Další dvě grafiky jsou nalepeny na dřevotřískových deskách a jsou umístěny v obývacím pokoji.
Zde je odlehčená pohovka pro chodící kamarády. Jídelní stůl je rozkládací a lze jej i jednoduše přenést, aby se vytvořil další prostor. V místnosti je knihovna i psací stůl. Jedna stěna je sytě zelená, zajímavý odstín si vybral Luboš sám. Na ní jsou zavěšeny dřevěné skládací židle nastříkané stejnou barvou.
V rohu visí od stropu ozdobený vánoční stromek. Luboš je za nově zařízenou kuchyni a obývací prostor moc rád. Barevnost, útulnost a příjemné prostředí. To si Luboš přál. Návrhář se trefil přesně. „Konečně mám v Praze domov, teď si jen pozvat návštěvu a žít,“ přiznává dojatě.