Prostor je celý prosklený, od podlahy až po strop, a dá se otevírat. V teplých letních dnech je ho možno propojit se zahradou. Posezení lze navíc přistínit markýzou. Ze zádveří se po jednoramenném schodišti schází do samostatné bytové jednotky a technického zázemí.
Z této části domu je však zatím využívána jen garáž a sklad. Byt na své obyvatele teprve čeká. „Nejspíš ho asi za čas využije buď dcera, nebo syn,“ říká Hana Měšťanová.
Z haly po schodišti nahoru se dostaneme do druhého nadzemního podlaží, kde se nachází ložnice rodičů, tři pokojíčky, pracovna a dvě koupelny.
Velký skok
Měšťanovi se sem přestěhovali z klasického panelákového bytu 3+1. To je pořádný skok. A což teprve vezmeme-li v úvahu, že původně byl dům architektem Radko Květem navržen pro pětičlennou rodinu s rodiči, tedy pro sedm lidí tří generací.
Měšťanovi jsou jenom čtyři. Styl domu je však zaujal natolik, že se skutečnost nadměrné velikosti stala vedlejší.
„Existoval totiž ještě jeden zájemce o koupi pozemku s projektem domu, na který již bylo vydané stavební povolení,“ říká Libor Měšťan. „A tak jsme na rozhodnutí měli pouhých dvanáct hodin, přesněji jednu jedinou noc,“ dodává. Původní plány architekt Radko Květ jen malinko poupravil, a už se mohlo stavět. Výsledek stojí za to.
Interiér jako součást stavby
Také interiér, především hlavního obývacího prostoru, navrhoval Radko Květ. „Díky prvkům, jako je například částečně dělící příčka či krb, je interiér již zahrnut do stavby, a tudíž ho bylo třeba doplse nit jen solitérními kusy nábytku,“ vysvětluje architekt.
Majitelé trochu s rozpaky ukazují, že solitérní kusy zde sice mají, ale částečně ze staršího nábytku. „Máme k těm věcem citový vztah, a tak jsme se s nimi neuměli rozloučit,“ přiznává Libor Měšťan. To však podle architekta Květa nevadí, pokud jde o starší nábytek, který se dá do moderního interiéru zasadit, jako například tady.
Jinak pro interiér dostaly přednost přírodní materiály - kámen, dřevo a bílá barva. Sklo a kov jsou podle majitelů až moc noblesní. Sice jim líbí, ale domů by je nechtěli. Jednak na ně nepůsobí útulně, jednak jsou tyto materiály velmi náročné na údržbu.
Místo krbu ohniště
Zahradu si rodina nechala navrhnout od architekta Zdeňka Sendlera. „Dali jsme mu v podstatě jen jediné omezení,“ říká Libor Měšťan. „Nechtěli jsme ani bazén, ani biotop, i když v původním plánu byly. Preferujeme totiž koupání v přírodě.“
O venkovním krbu majitelé naopak uvažovali. Jenže stále nevěděli, kde přesně by měl stát. Takže zvolili jen přenosné ohniště, které vyrobil pán domu vlastnoručně. „A nakonec jsme zjistili, že je to ono! Krb už tedy nejspíš pořizovat nebudeme.“
A aby byla atmosféra dokonalá, nechají si Měšťanovi vozit klasické dřevo, které si sami štípou. Hotová polena z hobbymarketu prý nejsou to pravé.
Majitele domu nezaskočila ani starost o zahradu. Na tu jsou totiž zvyklí z chalupy, kterou pochopitelně po vybudování domu se zahradou prodali. A co víc, práce na zahradě je baví. Jen prý není čas si to všechno plně vychutnat.
 Originální zídka odděluje schodiště od vstupní haly druhého bytu. |
 Do moderního obývacího pokoje je citlivě zasazen starší sedací nábytek z původního bytu majitelů. |
 Do moderního obývacího pokoje je citlivě zasazen starší sedací nábytek z původního bytu majitelů. |
 Generační bydlení vyřešil architekt Radko Květ ve třech úrovních. V mezipatře je hlavní obývací prostor, v prvním patře jsou ložnice a v přízemí byt pro mladší či starší generaci. |
 Kuchyně a jídelna jsou spojeny s hlavním obytným prostorem. |
 Ložnice rodičů v jednoduchém, ale elegantním stylu. |
 Generační bydlení vyřešil architekt Radko Květ ve třech úrovních. V mezipatře je hlavní obývací prostor, v prvním patře jsou ložnice a v přízemí byt pro mladší či starší generaci. |
