Pod terasou šplouchá moře a majitelé si užívají čerstvého prosoleného vzduchu. | foto: Archiv

Pod terasou jim šplouchá moře aneb jak se žije na finském ostrově

  • 23
Merenkulkijanranta je jedinečná rezidenční lokalita na ostrově Lauttasaari, který územně spadá pod západní Helsinky. Nejluxusnější apartmány tu jsou umístěné v budově nakročené do moře a podepřené pevnými pilíři.
Reklama

Projekt je svým technickým a architektonickým provedením výjimečný nejen ve Finsku, ale v celé Evropě. Není divu, že o bydlení v blízkosti hlavního města a přitom v úzkém kontaktu s drsnou severskou přírodou je značný zájem.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Reetta a Kauko dlouho neváhali. Hledali místo, odkud by se dostali snadno do centra Helsinek, ale také toužili žít někde, kde budou mít blízko do přírody a budou moci chodit na dlouhé vycházky se svým ridgebackem Salomonem.

Stavba, která byla realizovaná v roce 2015 finskou developerskou a stavební společností YIT podle návrhu vítěze tendru z roku 2002, architekty ze studia Arkkitehdit NRT Oy, je nadchla na první pohled.

Co vás přesvědčilo o tom, abyste investovali do bydlení právě v Merenkulkijanranta?
Reetta: Byla jsem uchvácená výhledem na moře. Cítíte se jako námořník před dlouhou plavbou, kdy víte, že vás čeká něco vzrušujícího, něco, co ve vás zůstane po celý život. Pohled do mořských vln mě uklidňuje a také mám pocit, že žiju permanentně v mořských lázních, na čerstvém vzduchu prosyceném mořskou solí a vůní dálek.

Fotogalerie

Kauko: Reetta je nenapravitelná romantička, takže ji ani moc nezajímaly technické parametry, inovativní řešení použitá při stavbě a praktické aspekty bydlení právě tady. To bylo na mně, ale i když jsem podrobně vše zvažoval a diskutoval se svým otcem, který je technicky vzdělaný, nenašel jsem žádná proti.

Reklama

Dopravní dostupnost je skvělá, i kdybyste náhodou byli bez auta, stavba je velmi kvalitní a dispozičně vyhovuje našim požadavkům a představám, a jak říká Reetta, pohled na moře je tu opravdu dokonalý.

Navíc Lauttasaari, ač je relativně hodně zastavěný, má jednu ohromnou výhodu. Podle městských limitů je výstavba omezena tak, že až na pár výjimek nedosahuje na pobřeží. Je tu tedy 10 km široký pás po obvodu ostrova, kde si můžete vychutnat procházky, třeba se psem. Jdete podél luk a olšových lesů a užíváte si nádherný výhled.

Je vlastně jedno, v kterém ročním období tudy jdete, je zde vždycky krásně. Voní tu moře, jižní pobřeží je bohaté na různé druhy rostlin, jako je třeba hrachor bahenní nebo hvězdnice slanistá, která má v oblibě skalnatá pobřeží omývaná slanou vodou.

Pod terasou šplouchá moře a majitelé si užívají čerstvého prosoleného vzduchu.
Pod terasou šplouchá moře a majitelé si užívají čerstvého prosoleného vzduchu.

Pod terasou šplouchá moře a majitelé si užívají čerstvého prosoleného vzduchu.

Zmínil jste i technické a praktické aspekty bydlení...
Kauko: Nejsem technik, ale fascinuje mě celá stavba. Konstrukce pilířů a celé budovy byla technologicky velmi náročná a je velmi kvalitně zvládnuta. Máme tu například tepelná čerpadla, která využívají energii mořské vody k termoregulaci budovy. Líbí se mi, že je stavba nejen místně spjatá s přírodou, ale že ji i šetří.

Z těch praktických věcí bych asi zmínil přímý vstup na pláž, samozřejmě saunu, na které jsme my Finové doslova závislí, nebo dostatek denního světla díky velkým proskleným plochám.

V bytě je i pracovní kout vybavený stolem Copenhagen od Hay a plastovou židlí...

V bytě je i pracovní kout vybavený stolem Copenhagen od Hay a plastovou židlí Masters od Kartellu.

Prostor je sám o sobě noblesní. Bylo těžké jej zařizovat?
Reetta:
Interiér jsem řešila s designérkou. Chtěli jsme zachovat vzdušnost a světlost prostoru a tomu jsme přizpůsobovali i vnitřní zařízení. Volili jsme jednoduché pohodlné a funkční věci. Samo okolí a pohledy na něj jsou natolik výrazné, že nepotřebujete strhávat pozornost k žádnému kusu nábytku.

Většinu zařizovacích předmětů jsme vybírali v přírodních tónech a neutrální šedé, jenom do obývacího pokoje jsem si dovolila pořídit výrazně barevnou pohovku, kterou jsem ještě doplnila polštáři stejné barvy položenými na neutrálně šedých křeslech. Bydlíme tu krátce, takže je možné, že časem ještě něco přibude, ale už teď jsem tu šťastná.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Moderní byt.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

23 příspěvků v diskusi

Reklama