Vždy je dobré si předem zvážit všechny výhody i nevýhody, které vás mohou při bydlení v podkroví potkat.
Menší prostor, než se zdál
Šikmé stěny pod střechou ukrajují z obytných místností potřebné centimetry víc, než bývá milé. S tím chtě nechtě musíte počítat a prostoru přizpůsobit nábytek a další bytové zařízení, které je většinou potřeba nechat zhotovit přímo na míru.
Smiřte se s tím, že na dvou a půl metrové vestavěné skříně můžete zapomenout podobně jako na vysokou knihovnu v obývacím pokoji. Někdy si dokonce podkroví vyžádá i daň v absenci kuchyňských horních skříněk, které tam prostě nedostanete.
I když je půdorys místnosti dostatečně velký, zkosení stěn z obytné plochy výrazně ukrajuje potřebné centimetry.
Pamatujte, že čím menší podkrovní byt s atypičtějším prostorem máte k dispozici, tím méně byste měli váhat přizvat k plánování kuchyně zkušeného bytového architekta, který vám pomůže promyslet vše do všech detailů a využít zde doslova každičký kout.
Horko, nebo zima
Místnosti nacházející se těsně pod střešní konstrukcí jsou často vystavené velkým teplotním výkyvům, které můžete eliminovat buď pasivními prvky, nebo aktivně. K pasivním "řešitelům" teplotních problémů patří silná vrstva kvalitní tepelné izolace, dobře zvolená orientace oken vzhledem ke světovým stranám, jejich počet a vhodné vnitřní nebo vnější zastínění.
Účinnější bývá zastínění oken zvnějšku, které se postará o to, aby teplo okny do interiéru vůbec neprostoupilo. Tak odpadá starost, co s ním dále v místnosti. Také izolační skla, která v létě chrání pokoje před nežádoucími slunečními paprsky a v zimě posilují tepelně izolační vlastnosti rámu okna, vám mohou nabídnout účinnou službu.
Vikýř vystupující ze střechy zvětšuje plochu podkrovní místnosti.
Mezi zařízení, která se aktivně podílejí na řešení teplotních extrémů, patří systémy zajišťující pravidelné a účinné větrání, klimatizační jednotky či rekuperační systémy osazené ve výměníku teplotním čerpadlem, jež kromě odvětrávání mohou prostor také dochlazovat, nakumulovaným teplem ohřívat vodu na mytí a podobně.
Okna do nebe
Nevýhodou střešního okna je fakt, že poskytuje pouze omezený výhled, a to nejčastěji vzhůru do nebe a nikoli do okolního terénu, což může vést k psychické nepohodě, časem dokonce až k psychickým potížím.
Pokud máte možnost, je proto dobré osadit okny štítové stěny. Jste-li odkázáni pouze na střešní okna, pak by u obytných místností měla být umístěna tak, aby jejich spodní hrana byla maximálně 110 cm nad podlahou.
Optimální výhled vám nabídne okno se spodní hranou ve výšce 90 cm od podlahy, nerušený výhled vestoje pak zajišťuje okno s horní hranou v rozmezí kolem 180 až 220 cm. Tyto hodnoty jsou doporučené proto, aby bylo možné pohodlně větrat a zároveň částečně vidět do okolí domu.
Máte-li k dispozici štítovou stěnu, osaďte ji oknem, z něhož uvidíte také do okolí domu.
Jinou variantou jsou takzvané střešní balkony, skládající se ze dvou částí, kdy horní většinou funguje na stejném principu jako výklopné okno: svůj pevný bod má v horní části a vyklopíte jej celé směrem ven.
Spodní část se pak liší podle typu střechy, přičemž může mít podobu klasických jednokřídlových dvířek. Takový balkon slouží jako vstup na terasu, pokud ji podkroví má.
K dalším alternativám patří balkony, kde se spodní část opět vyklápí ven, nebo balkonová okna s pevným spodním dílem. Střešní balkony se vyrábějí na míru, proto bývá možné se dohodnout s výrobcem, jaký typ by právě pro váš prostor byl ten nejvhodnější.
Opomíjená "světlá výška"
Světlá výška, tedy vzdálenost mezi podlahou a stropem, by měla být zejména u místností s denním provozem optimálně nad polovinou půdorysné plochy 260 cm.
Zasahují-li do prostoru trámy, doporučuje se, aby pod nimi zůstalo alespoň 210 cm k pohodlnému pohybu bez nutnosti se ohýbat. V místech, kde většinu času trávíte vsedě, pak postačí 150 cm a tam, kde dochází ke zkosení, má být minimální světlá výška 110 cm.
Předokenní rolety a markýzy mají vyšší účinnost při odstínění tepla i světla než interiérové zastínění.
Nižší prostory lze využít nejen k sezení, ale také k umístění postele nebo pro vestavbu úložných prostor. Velkou roli zde hraje nejen tvar střechy, ale i její sklon, jenž v našich zeměpisných šířkách bývá nejčastěji 45 stupňů. Pro výstavbu podkroví jsou však vhodné i sklony střech mezi 35 až 55 stupni.
Obecně lze říci, že čím je střecha šikmější, tím bude pro vestavbu vhodnější, přičemž u střech s menším sklonem lze tento problém částečně řešit nadezdívkou.
Budiž světlo!
Podkroví také často nebývá příliš osvětleno, proto je nutné přirozenému dennímu světlu cestu do interiéru "ukázat". Kromě střešních oken to bývají právě vikýře vysunuté ze střešní konstrukce, které místnosti osvětlují a zároveň zvyšují jejich prostor. Rozšiřují tak celkovou obytnou plochu.
Může se ovšem stát, že vám památkáři schválí osvětlení střechy vikýři, ale pouze takovými, které ladí s malými vikýřky půd okolních domů, sloužícími pouze k větrání a přisvícení prostoru při věšení prádla.
Řešením je potom vybudování podkrovního bytu v podobě jedné velké otevřené místnosti, která bude osvětlena pouze z té strany, kde velká střešní okna nebo mohutné arkýře nebudou rušit vzhled uličního průčelí (například ze dvora).
Další možnost představují světlovody, "inteligentní" potrubí vybavené uvnitř vysoce odrazovým materiálem, jenž zvenčí přivede sluneční svit, kam si jen budete přát. Pokud vnitřní prostor světlovodu navíc osadíte žárovkou, poslouží vám také jako lustr, až se venku rozhostí tma.
Sprcha v samostatné místnosti – i tak lze vyřešit koupelnový prostor v podkroví.
Na WC z předsíňky
Zásada, že vstup na WC nesmí být z obytných prostor, platí samozřejmě i v podkroví. Přístup do prostoru se záchodovou mísou i pro podkrovní prostory definuje norma (ČSN 73 4301, Obytné budovy. Zde je v článku 5.2.3.12 stanoveno, že přístup do tohoto prostoru nesmí být z obytných místností ani z prostoru pro vaření, stolování a pro uskladnění potravin. Za obytnou nebo pobytovou místnost v bytě se nepovažuje předsíň, chodba, lodžie, koupelna, WC či komora.
Můžete tedy postupovat následujícím způsobem: buď vybudovat před WC malou předsíňku, nebo vést vstup na WC z prostoru koupelny. Někdy je možné i spojení koupelny s WC, kdy prostor bude působit větším dojmem a ubudou jedny dveře, kterých navíc bývá v malých předsíních víc než dost.
Jistou výjimkou je přístup na toaletu z ložnice, ovšem za podmínky, že WC bude sloužit pouze uživatelům ložnice, a ne obyvatelům celého bytu či případným návštěvám.
Více se dočtete v časopise Domov č. 6/2011.
Text vznikl ve spolupráci s ateliérem MK architekti a s Ing. Janem Bachelem.
