V panelácích zůstává žít i řada dobře situovaných lidí.

V panelácích zůstává žít i řada dobře situovaných lidí. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Panelstory 2013. Proč jsou Češi šťastní v paneláku a kdo tam žije?

  • 389
Mnozí na sídliště nadávají. Přesto jsou však paneláky součástí české identity. Bydlet v nich neváhají dokonce ani premiér či prezident. I když lidí v panelových domech mírně ubývá, sídliště v Česku platí za dobrou adresu. A tak to zřejmě zůstane i nadále.

Může se hodit

Sháníte byt v paneláku? Vybírejte z nabídky na Reality.iDNES.cz.

Čím to je, že prostředí anonymní betonové džungle stále vyhovuje tolika lidem? Má totiž spoustu výhod. Paneláky, třeba desítky let staré, po renovaci splní i dnešní nároky na bydlení. Většina sídlišť ztratila šedivost a již dříve slušná dostupnost služeb se v nich ještě zvyšuje. Proto jejich doba ještě zdaleka nekončí.

Trumfem je dispozice

Největším tahákem bydlení na sídlišti jsou nízké ceny bytů i nájmů. Předností je též dobrá dopravní dostupnost. Na sídliště vedou široké ulice, je tam hustá síť hromadné dopravy. Někde paneláky stojí i přímo v centrech měst.

Výborná je i vybavenost školami, obchody a zdravotnickými středisky. O tom se obyvatelům satelitních městeček a developerských projektů může jen zdát. Panelové byty mají i lepší dispozice.

"Mnoho developerských projektů ukázalo, že nové domy nemusí přinášet vyšší kvalitu bydlení, zvláště kvůli nepraktickým dispozicím. Ty panelákové jsou desítky let vyzkoušené," hodnotí Jiří Pácal ze společnosti Central Europe Holding.

Panelové domy také nejsou v natolik špatném technickém stavu, jak se dřív předpokládalo. "Původně byly paneláky navrženy pro jednu generaci s tím, že se pak odstraní a postaví nové. Avšak jejich konstrukce jsou natolik bytelné a náklady na bourání by byly tak vysoké, že je lepší domy revitalizovat," vysvětluje Patrik Tichý.

Zateplení, které by mělo vydržet nejméně 30 až 40 let, prodlužuje životnost domu, protože udržuje konstrukci v teple a chrání ji proti vlivům počasí. O tom, že si to lidé uvědomují, svědčí statistiky - renovované jsou už dvě třetiny paneláků.

Hluk jako na nádraží

Ale jsou tu i stinné stránky. Nevýhodou je anonymita kvůli velkému množství lidí. Uvnitř jednotlivých domů to však neplatí, tam se naopak lidé znají a nic se mezi nimi neutají. Trochu jako na vesnici. "Když dodržujete domovní řád, jste vítaný soused. Pokud ale chcete soukromí, hledali byste ho v paneláku marně," říká Miroslav Jonáš z realitní kanceláře M&M reality.

Na tom mají vinu i špatné zvukové izolace. "Když dostanete za souseda pána se psem, který si vyžaduje pozornost štěkáním, nebo rodinu s třemi malými dětmi, můžete se jít rovnou vyspat na nádraží. Tam budete mít víc klidu," dodává s nadsázkou Miroslav Jonáš (viz článek o boji s neustále štěkajícím psem).

Ghetta hrozí jen výjimečně

Stejně jako na Západě, jsou i zdejší sídliště možnými kandidáty na vznik ghett sociálně slabých. Riziko je však daleko menší. V tuzemsku to jsou a budou spíš ojedinělé případy. Bytů v panelových domech je zde hodně. Proto v nich nebydlí jen chudí lidé, ale minimálně i příslušníci střední vrstvy.

"Do roku 1989 existoval dobrý sociální mix obyvatel panelových sídlišť. Paneláky lidé nechápali jako sociální bydlení a ani dnes nemají punc bydlení pro lúzry jako třeba v bývalém východním Německu," vysvětluje Petr Sunega.

V panelácích zůstává žít i řada dobře situovaných lidí. "Lidé v nich mohou potkávat bydlící premiéry či prezidenta. Navíc se domy zateplují a odhady jejich životnosti se neustále upravují. Proto není jejich obraz u veřejnosti špatný," říká Jiří Pácal.

Češi tedy svou lásku k panelákům zřejmě hned tak nezahodí. Jen složení obyvatel sídlišť se asi bude měnit. Starších lidí, kteří v paneláku bydleli dlouhá desetiletí, bude ubývat. Ti mladší už k sídlištím nemají takový vztah. Buňky v panelácích tak mohou začít sloužit hlavně jako levné startovní byty pro mladé.