Za architektonicky nejpovedenější sídliště odborníci nejčastěji považují to v pražských Ďáblicích.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Spojené panelové domy na pražském sídlišti Jižní Město
Autor: ČTK
Dům v Zelenohorské ulici je se svou délkou 340 metrů pomyslným králem všech českých paneláků.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Architekt Václav Havránek, který sídliště Bohnice v 60. letech plánoval, nemohl pro svou tužku dostat lepší „materiál“: prakticky neobydlenou, mírně se svažující pláň nad Prahou mohl zformovat, jak se mu zachtělo.
Autor: Profimedia.cz
Stulené v údolí. Domky Starých Bohnic lemují silnici vedoucí ke kostelu sv. Petra a Pavla.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Bohnice najdete na jejím severozápadním okraji, ze všech stran obklopené přírodou.
Autor: Michal Sváček, MAFRA
Koldům po dostavbě západního křídla a středové části s polyfunkčním vybavením v roce 1953.
Autor: archiv MěÚ Litvínov
Součástí občanské vybavenosti byly jesle a školka.
Autor: archiv MěÚ Litvínov
V 60. letech 20. století byl volný prostor východně od budovy Koldomu vyplněn oddychovým areálem s koupalištěm, doplněný tenisovými kurty a sportovní halou.
Autor: archiv MěÚ Litvínov
Pohled na Koldům od severu po dostavbě východního křídla v roce 1958.
Autor: archiv MěÚ Litvínov
Koldům v Litvínově (24. 1. 2002)
Autor: Martin Adamec, MAFRA
Rodina Bohumila Drexlera se do Koldomu přestěhovala v roce 1952, to byly dnešnímu správci obřího komplexu dva roky.
Autor: Tomáš Kassal, 5plus2.cz
Výstavba panelového domu typu G 40 v letech 1953 až 1954 ve Zlíně.
Autor: Státní okresní archiv Zlín
Původní podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.
Autor: Státní okresní archiv Zlín
Současná podoba paneláku na zlínském Benešově nábřeží, číslo popisné 3828.
Autor: Jan Salač, MAFRA
Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích.
Autor: Google Earth
Za dva roky (tzv. dvouletky) vyrostlo na sídlišti Solidarita 1 200 bytů, z toho polovina je v rodinných řadových domcích a zbytek byl v nájemných čtyřpodlažních domech.
Autor: Viktor Tuček
„Na příkladech ukazujeme, co se s vybranými panelovými sídlišti děje dnes, zda regenerační zásahy přispěly ke zlepšení obytného prostředí, nebo naopak narušily genia loci těchto celků,“ vysvětluje hlavní autorka projektu Lucie Skřivánková z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Na snímku je sídliště Solidarita.
Autor: Viktor Tuček
Tzv. sendvičový dům při Sokolovské ulici byl v roce 1964 zpřístupněn veřejnosti jako výstavní. Bylo v něm 10 plně zařízených vzorových bytů, které měly sloužit jako norma budoucího zařizování bytů.
Autor: Jiří Zikmund, 2013
Výstavní stavbou a zároveň sociálním experimentem byl dům hotelového bydlení (nyní Rezidence Expo). Ten měl poskytovat mladým svobodným lidem nebo mladým párům dočasné a hlavně ekonomicky dostupné bydlení s řadou služeb, prádelnou a jídelnou.
Autor: Jiří Zikmund, 2013
V pečlivě plánované zeleni mezi domy stála různá umělecká díla, která zároveň vybízela děti k využití jako prolézačky, skluzavky apod. Několik jich bylo v areálu dnes již neexistující mateřské školy. Tento betonový objekt, který připomíná kyčelní kloub mamuta, navrhli Miloš Zet a Jaroslav Vacek. Pamětníci ovšem vzpomínají, že skluzavky byly nepříjemné. Takový sjezd kvůli příliš drsnému povrchu bolel a rozdíral dětem kalhoty.
Autor: Jiří Zikmund, 2013
Důležitou součástí koloritu sídliště jsou umělecká díla. Většinu z nich navrhly výtvarnice Děvana Mírová, Lýdie Hladíková a Marie Rychlíková. V bazénku uprostřed atria před supermarketem, někdejší restaurací a obchody stávala plastika slona.
Autor: Jiří Zikmund, 2013
Součástí vybavení sídliště byly i nádoby na květiny, každá byla unikátním, originálním uměleckým dílem. Autorkami jejich abstraktních obkladů byly výtvarnice Děvana Mírová, Lýdie Hladíková a Marie Rychlíková.
Autor: Ladislav Zikmund-Lender, 2014
Pražské sídliště Ďáblice
Autor: ČTK
„Je to určitě nejlépe naplánované sídliště z 60. let. Tomuto období se říká krásná etapa stavby sídlišť v ČSSR,“ říká historik Švácha.
Autor: Tomáš Krist, MAFRA
Nejvyšší panelák stojí na Jižním Městě v Praze. Má dvě věže a se svými 81 metry a 23 podlažími je někdejší hotel Kupa na pražském sídlišti nejvyšším v Česku. U vrcholu jsou obě věže propojeny krytou mostní chodbičkou
Autor: Robert Rambousek
Hotel Opatov na Jižním Městě v Praze
Autor: Robert Rambousek, MAFRA
Jedním z největších sídlišť střední Evropy je se svými 117 tisíci obyvateli bratislavská Petržalka, která vznikala před více než 40 lety.
Autor: Profimedia.cz
Petržalka je s centrem Bratislavy spojena především autobusy, které jsou neustále přeplněné.
Autor: Profimedia.cz
Sídliště, kam se bojí i policie, vyrostlo na okraji italské Neapole a jmenuje se Scampia.
Autor: Profimedia.cz
Policie se sem neodvažuje téměř chodit, často tu mezi sebou válčí místní gangy, drogy se tu vaří a prodávají ve velkém. Sídliště je proslulé také nelegálními textilkami.
Autor: Profimedia.cz
„Složení obyvatelstva na sídlištích na Západě a v Česku se liší. Na sídlištích ve státech západní či jižní Evropy často žijí velmi chudí lidé, „ říká historik Rostislav Švácha.
Autor: Profimedia.cz
Policie se sem neodvažuje téměř chodit, často tu mezi sebou válčí místní gangy.
Autor: Profimedia.cz