Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Panelák, můj domov. Jak se žije na legendárních sídlištích

  1:00aktualizováno  1:00
Na sídliště Řepy jsme se přestěhovali z Letné v srpnu 1986. Byl mi tehdy necelý rok. Matka na stěhování dodnes vzpomíná jako na křivdu. Bylo to ve městě, v renomované čtvrti. Byt s vysokými stropy měl nesporné kvality, říká Vít Podráský v rozhovoru pro knihu Legenda o sídlišti, která nyní vychází.

Pražské sídliště Modřany | foto: Archiv cosa.cz

Publikace, kterou vydává Akademie výtvarných umění a portál o architektuře cosa.cz, mapuje bývalou a dnešní podobu nejznámějších panelových sídlišť v Praze. Součástí knihy jsou i rozhovory s obyvateli paneláků. Jedním z nich je i Vít Podráský, který vzpomíná na sídliště Řepy v Praze 6.

„Pamatuji si třeba, že náš dům býval daleko vkusnější, než je dnes. Přišel mi docela hezký. Barevně byl řešen v plochách. Štít byl oranžový, ale byla to taková ‚stará‘ oranžová. Dům měl jasný rastr, byl jako stavebnice, se kterou jsem si doma hrál. Všechny plochy mezi domy byly holé - stromy a keře nebyly vzrostlé, jako jsou dnes,“ odpovídá Vít Podráský na otázku, jaké byly jeho první zážitky ze sídliště.

Panelová sídliště v Praze

Vzpomíná si také na materiály, podlahy a další standardní vybavení panelového bytu. „Například jsme měli kytičkové oranžovo-bílé lino a původní tapeta byla odporná, žlutá s hnědým vzorem, který  vypadal, jako kdyby ji člověk přejel nesčetněkrát na kole s plášti od bahna. Myslím, že v ložnici byla její neméně působivá zelená varianta. A samozřejmě hnědé ocelové zárubně. V kombinaci s tapetou to bylo celkem peklo, když si to zpětně vybavím. A pak hlavně: všechno v bytě bylo křivé. Než jsme pořídili v kuchyni nové lino, tak když člověk rozlil vodu, odtekla samovolně kamsi ke straně místnosti,“ popisuje zážitky Podráský v knize Legenda o sídlišti.

Na sídlišti se bydlí dobře

Pražská panelová sídliště jsou dnes kvalitním místem pro bydlení. Zarostla zelení, dostavěly se plánované stanice metra a občanská vybavenost je postupně doplňována. Původní výtky se stávají legendami.

Sídliště poskytla v době svého vzniku byty lidem, jejichž vyhlídkou by jinak byl pokoj ve společném bytě s rodiči. Po revoluci byla panelová výstavba odsuzována a spojována s minulým režimem. Společnost dokonce diskutovala o bourání panelových domů nebo naopak o zahušťování sídlišť. Naštěstí se na tato řešení nenašly peníze.

Pasoucí se koně u věžového domu v Praze na sídlišti Prosek

Pasoucí se koně u věžového domu v Praze na sídlišti Prosek.

Park přátelství na pražském sídlišti Prosek

Park přátelství na pražském sídlišti Prosek

„Dnes se bydlení opět stává nedostupným luxusem. Na výběr máme zadlužení se hypotékou na pořízení vlastního bydlení, nebo placení vysokého nájmu. Bytová politika státu neexistuje a výstavbu dostupného bydlení stávající politický systém neumožňuje. Je na nás, jak se s tím vyrovnáme,“ myslí si autorka knihy Markéta Mráčková.

Pro získání přímých zkušeností se autoři Markéta Mráčková, Barbora Šimonová a Viktor Vejvoda obrátili na osobnosti spjaté s tématikou sídliště a na obyvatele panelových domů.

„Vybrali jsme k rozhovorům odborníky, kteří reflektují témata spojená s hromadnou výstavbou panelovou domů, propagují kvality tohoto bydlení či dokonce i na sídlišti bydlí. Dlouholetí obyvatelé sídlišť popisují své osobní příběhy se získáváním bytů, stěhováním a s proměnou sídlišť až do dnešní podoby,“ říká Markéta Mráčková.

Legenda o sídlišti

Markéta Mráčková, Barbora Šimonová a Viktor Vejvoda

Kniha Legenda o sídlišti

Vydala Akademie výtvarných umění v Praze a cosa.cz.

Autoři vedli rozhovory s architekty, kteří se na výstavbě pražských sídlišť podíleli. Architekt Jiří Lasovský hovoří v knize o vzniku Jižního Města, Vítězslava Rothbauerová o vzniku Jižního Města II a Ivo Oberstein o vzniku Jihozápadního Města. Hostem mezi pražskými architekty je hornosušský architekt Bronisław Firla, který popsal výstavbu a budování měst v ostravském regionu ve druhé polovině 20. století.

Pohledy architektů rozšiřují rozhovory s teoretičkou architektury Radomírou Sedlákovou a s historikem a teoretikem architektury Rostislavem Šváchou. K tématu se dále vyjadřují filozof Erazim Kohák, geolog a spisovatel Václav Cílek a geograf a urbánní antropolog Petr Gibas. Podmínky realizace umění ve veřejném prostoru popisuje sochař Jiří Kryštůfek.

Život v panelovém domě přibližuje malíř Jan Jüngling. Truhlář a nadšenec do panelových sídlišť Marian Lipták komentuje vybrané typy panelových soustav. Miluše Rothová hovoří o životě v panelovém domě pro seniory a na dětství prožité na sídlišti vzpomínají Vít Podráský a Miroslav Pazdera.

Autor:



Nejčtenější

Neuvěřitelně zfušovaná rekonstrukce. Firma v domě řádila hlava nehlava

Momentka z práce na krovech. Špatně provedené kotvení hrozí rizikem zhroucení.

Majitelé starého domku v Pardubicích se rozhodli pro rekonstrukci. Oslovená firma se však ujala oprav velmi svérázně....

Odešli ze světa financí a rok mýtili les. Srub mají dokonale promyšlený

Srub zaujme svou konstrukcí již zvenku.

Srub zasazený na pozemku v blízkosti lesa je obklopený volným nezastavěným prostorem a pastvinami s koňmi. Koncept...



Na dům neměli. Koupili starou garáž a chytře ji předělali na bydlení

Interiéry Sormann a Foong vyladili společně s kreativními designérkami Esther...

Koupit si domek v oblíbené, ale předražené melbournské čtvrti Carlton North je téměř nereálné. Mladí architekti Jamie...

Největší tajemství rohového domu uvidíte jen z vrtulníku. Je jeho pýchou

Rohový dům v sobě spojuje byznys a rodinné zázemí.

Do práce seběhne pár schodů, zacvičí si mezi psaním e-mailů a důležitou schůzkou a dceru nechá plavat v bazénu na...

Malý byt 1+1 za čtyři týdny pořádně prokoukl. Sluníčkově žlutá je pryč

Projekt studio připravovalo tři týdny. Samotná proměna trvala další čtyři týdny.

Byt v přízemí činžovního domu na Starém Městě volal již dlouho po modernizaci. V roce 2002 byl těžce zasažen povodní....

Další z rubriky

Unikátní pražský kostel na seznamu UNESCO nebude, nový oltář dostane

Absolutní dominantou Jiřího z Poděbrad je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.

Česká republika a Slovinsko už nebudou společně připravovat nominaci staveb slovinského architekta Josipa Plečnika na...

Vila je zapuštěna do skály. Kvádr ze skla a betonu má jen jednu místnost

Nevšední bydlení zapuštěné do skalního masivu poblíž Calgary v Kanadě dostalo...

Nevšední bydlení zapuštěné do skalního masivu poblíž Calgary v Kanadě dostalo jméno Maralah. Kvádr z betonu a skla,...

V Tokiu se gejzíru barev nebojí. Září banky, školky i kavárny důchodců

Snadno rozpoznatelným rukopisem architektky, designérky a konceptuální umělkyně...

Snadno rozpoznatelným rukopisem architektky, designérky a konceptuální umělkyně Emmanuelle Moureauxové je duhová paleta...

Najdete na iDNES.cz