Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češka v Norsku: Odjela jsem před 17 lety a žije se mi tu krásně

  1:00aktualizováno  1:00
Do Norska jsem přišla v roce 1998. Začínala jsem jako au-pair, vystudovala vysokou školu, kde jsem se seznámila se svým manželem. O šest let později jsme se přestěhovali do jeho rodného Bergenu a koupili dům z roku 1946, který postupně opravujeme, píše Šárka v příspěvku do seriálu Češi v zahraničí.

Obytná část je velká 120 metrů čtverečních. | foto: Archiv autorky

Dům sice modernizujeme, ale snažíme se zachovat i jeho původní styl. Bydlíme ve skvělé lokalitě blízko přírody. Máme velký pozemek, výhled na moře, nedaleko tramvajovou zastávku a dvacet minut do centra města. Mám Bergen velmi ráda především pro jeho krásu a milé lidi. Líbí se mi, že je město hodně zaměřené na sport.

Do práce často běhám, sedm kilometrů mi zabere něco málo přes půl hodiny. Pracuji v bance na pozici manažerky nákupu, ale teď jsem na mateřské dovolené. Během 21 měsíců se nám narodily tři děti. První syn v létě 2013 a pak dvojčata na jaře 2015. Nyní plánujeme větší rekonstrukci, během které přeměníme sklep, který je nad zemí a má okna, na obytné patro.

Fotogalerie

Náš dům má rozlohu 190 metrů čtverečních včetně velkého sklepa. Ten má okna a je nad zemí. Tvoří tak vlastně přízemí domu. Obytná část je nyní velká 120 metrů čtverečních (kuchyň s jídelnou, obývák a tři ložnice), ale plánujeme již zmíněnou rekonstrukci.

Naši celou ulici navrhli architekti z tehdejší Bergenské školy. V poválečném Norsku byl nedostatek stavebního materiálu. Náš dům je postavený z bouračky, většina domů ze dřeva.

V Norsku se domy vytápějí především elektrickou energií. Většina domácností má krby a přitápí si i dřevem. Za rok zaplatíme 20 tisíc norských korun (60 tisíc korun) za elektřinu. A když je velká zima, zatopíme si i v krbu.

Ze začátku jsem se divila, že po sobě lidé nezhasínají. Je tady normální nechat rozsvíceno v místnosti, kde nejste. Hodně lidí má například v koupelně rozsvíceno neustále.

Může se hodit

Easy Houses

Easy Houses

Bydlení na klíč - Easy Houses se vyznačuje nízkoenergetickým bydlením za rozumnou cenu.

Více na Reality.iDNES.cz.

Norsko je drahá země a cenová hladina je několikanásobně výše než v České republice, čemuž odpovídají i platy. Bydlení je zde drahé. Ve velkých městech se platí více než na venkově. Pro Nory je vlastní bydlení velkou prioritou a pro většinu obyvatelstva je to největší výdaj. Za jídlo dají Norové průměrně 10 procent z platu, za bydlení 30 až 40 procent.

Nejvíce lidí žije v domech, ale i byty jsou hodně rozšířené. Oficiální čísla říkají, že 70 procent Norů bydlí v domech a 30 procent v bytech. V poslední době se však bytů staví čím dál víc.

Většina Norů chce mít vlastní bydlení a jsou ochotni si brát hypotéky a platit vysoké poplatky. V tom se liší od Dánů a Švédů, kde je běžné žít v nájmu. Statistiky uvádějí, že devět z deseti Norů ve věku od 36 do 66 let bydlí ve vlastním bytě či domě. Pronájem je zde také rozšířený a využívají jej hlavně mladí lidé a studenti.

Pracovní síla je tu hodně drahá a možná je to důvod, proč jsou Norové tak velcí...

Pracovní síla je tu hodně drahá a možná je to důvod, proč jsou Norové tak velcí kutilové.

Hypotéku má valná většina lidí, co si pořídí vlastní bydlení. Po finanční krizi v roce 2008 banky zpřísnily pravidla a každý, kdo si bere úvěr, musí mít 15 procent v hotovosti. Dříve byly běžné stoprocentní hypotéky. Většina má hypotéku s pohyblivým úrokem a minimum lidí má fixní sazbu, jak je to běžné v České republice.

Nemovitosti se zde prodávají prostřednictvím aukce. Realitní kancelář určí cenový odhad a pozve všechny zájemce v určitou dobu na prohlídku. V domě se sejde třeba padesát lidí. Po prohlídce začíná aukce a nemovitost získá ten, kdo zaplatí nejvíc.

Tento způsob prodeje zajistí nejvyšší možnou cenu a není výjimkou, že se dům prodá i o jeden milion norských korun (tři miliony korun) dráž, než jaký byl odhad. Ale také se stává, že kupující nemají zájem a pak může majitel přijmout i částku nižší než odhadní.

Výzva do ciziny

Své bydlení a zkušenosti z ciziny pošlete na adresu bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

Norové tráví hodně času doma. Pořádají soukromé večírky a ženy mají často svůj klub, ve kterém se několik kamarádek pravidelně schází a střídají se, kdo bude ten večer hostitelkou. Povídají si u vína a dobrého jídla. Norové jsou na své bydlení hrdí a rádi jej ukazují přátelům.

Pracovní síla je tu hodně drahá a možná je to důvod, proč jsou Norové tak velcí kutilové. Většina je neskutečně zručná, a to včetně těch, kteří pracují v kanceláři. Sami si vymění parkety a smontují kuchyňskou linku. Někteří si řemeslníky najmou, ale řekla bych, že je to v mnohem menší míře než v Česku.

Autoři:



Nejčtenější

Horská chata v Orlických horách láká na všechny možné požitky

Těleso krbu nechala autorka interiéru vestavět do dřevěné stěny s úložným...

Postavit v horách chatu, která souzní s okolní přírodou i stavbami, není jednoduché. Zejména pokud má sloužit jak...

Milovaný dům za Prahou opustili. Postavili si lepší ve Slezsku

Dům je vzhledově téměř totožný s prvním, zděným domovem majitelů.

Aneta s Martinem neměli s bydlením problém. Žili se dvěma dětmi v pěkném zděném domě nedaleko Prahy, sousedé byli...



Katastrofy českých domácností. Co všechno dokážou naše zlaté ručičky

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně...

Stavební inspektoři při prohlídkách nemovitostí občas vidí neuvěřitelně zfušovanou práci, nekvalitní provedení a někdy...

Starý dům dvojice umělců pracně zrekonstruovala vlastními silami

Původnímu viničnímu domku se Martinovi s Danielou podařilo vrátit jeho bývalou...

Historie bývalého viničního domku, během let rozšiřovaného a přistavovaného, sahá daleko. Levé křídlo je prý staré...

V panelákovém bytě se stal z betonu hlavní prvek rekonstrukce

Sto let starému sofa dělá společnost pevný stolek, který jako jediný kus...

Jakub na sídlišti v Krči vyrůstal. S výjimkou krátké doby, kdy bydlel v centru Prahy, tu strávil celý život. Nejdřív o...

Další z rubriky

Těšili se na chalupářskou idylu. Čekal je jen stres a boj o peníze

1

Andrea a Adam z Příbrami toužili po rekreačním domku v přírodě. Ten se jim sám nabídl při jedné cestě na Šumavu....

Ani nákladná rekonstrukce malý byt nezvětší. Někdy je lepší stěhování

Přítomnost dětí je vidět i v obývacím pokoji.

Architekt si často připadá jako „nafukovač balonků“. Lidé touží po tom, aby se jejich prostor nafoukl jako pouťový...

První republika sebrala šlechtě zámky. Mohla za to reforma i původ

Vranov nad Dyjí. V roce 1918 spravoval zámek a rozlehlé polnosti polský rod...

Deset let je u hradů a zámků jen chvilka v jejich historii. V letech 1918 až 1928 však u nás mnohé potkalo přelomové...



Najdete na iDNES.cz