Görlitz, nádherné německé středověké město na břehu Nisy, má i český, polozapomenutý název Zhořelec. Podobně jako jiné části Lužice patřilo po staletí k Českému království a čeština tu bývala i oficiálním jednacím jazykem. Teď by byli místní rádi, kdyby se tu česky zase začalo mluvit i jindy než o víkendech a prázdninách, kdy sem dorazí čeští turisté.
"Srdečně vítáme všechny, kteří se k nám chtějí přistěhovat. Z Čech, z Polska nebo jiných zemí," říká Ronny Blümke z úřadu primátora Görlitzu.
Romantické město, plné renesančních, gotických a barokních i secesních památek, případné přistěhovalce z Česka a Polska vítá balíkem výhod pro ty, kteří se tu v roce 2013 přihlásí k trvalému pobytu alespoň na rok a půl.
Ten obsahuje odpuštění tříměsíčního nájmu, čtvrtletní jízdenku na MHD zdarma a po roce vrácení slevu ve výši měsíční spotřeby elektřiny nebo dokonce zkušební "týden bydlení na zkoušku".
"Potřebujeme příliv nových obyvatel," řekl stanici Deutsche Welle Peter Starre z görlitzské městské energetické společnosti.
Romantické město, plné renesančních, gotických a barokních i secesních památek, případné přistěhovalce z Česka a Polska vítá balíkem výhod.
Z Görlitzu se za posledních dvacet let odstěhovalo kolem 15 tisíc obyvatel. Prázdné tak nejsou jen byty na sídlištích na okraji města, ale své obyvatele nemá ani zhruba jedna třetina domů v historické části Görlitzu, který snese srovnání s Českým Krumlovem nebo Telčí a je kandidátem na zařazení mezi světové památky UNESCO.
Za stovky milionů eur zrekonstruované historické centrum slouží jako oblíbený cíl pro štáby německých filmařů a o víkendech je plné turistů z Německa, ale i z Česka a Polska. Bydlet v Görlitzu však chce jen málokdo.
Poláci ze sousedního čtyřicetitisícového Zgorzelce na druhé straně Nisy raději žijí ve svých ošklivých, komunismus pamatujících panelácích, než by se přestěhovali do krásných zrekonstruovaných německých středověkých domů. Především je odrazují v porovnání s Polskem mnohem vyšší platby za elektřinu a topení, a spokojí se proto s tím, že do Görlitzu chodí na nedělní kávu nebo jen tak na procházku.
Z Görlitzu se za posledních dvacet let odstěhovalo na patnáct tisíc obyvatel.
Aspoň důchodci
Ale i za to jsou místní Němci rádi. "Nebýt Poláků, byl by Görlitz městem důchodců," říká Christian Puppe z místní pobočky Průmyslové a hospodářské komory. Podle průzkumu, který si nechali podnikatelé udělat, totiž Görlitz přitahuje více mladých polských zákazníků než polský Zgorzelec.
Největším problémem Görlitzu je totiž nedostatek pracovních příležitostí. A tak z města, kde se nezaměstnanost stabilně drží na dvaceti a více procentech, odcházejí už dvacet let převážně mladí Němci za prací na do západní části Německa.
Místní radnice je tak ráda i za penzisty, a tak se pokusila podobnou akcí jako nyní Poláky a Čechy přilákat důchodce ze západního Německa, aby strávili poslední roky života v tomto malebném městě na východě.
"Jsou tu o pětinu nižší životní náklady než na západě Německa," pochvaluje si v deníku Lausitzer Rundschau jeden z nově příchozích penzistů Jürgen Knoblau, který se sem přestěhoval z Braunschweigu.
Město by však přece jenom raději vidělo za okny bytů mladé Poláky či Čechy, když už ne Němce. Ale předchozí "náborové akce" měly jen malý úspěch, do města se přistěhovalo asi jen dva tisíce cizinců, zatímco několikrát vyšší počet Němců z Görlitzu odešel.
Görlitz v číslech
V roce 1990 měl východoněmecký Görlitz více než 70 tisíc obyvatel, loni už v něm žilo jen 55 tisíc lidí. Velká část z nich jsou penzisté. Görlitz, který je kandidátem na památku UNESCO, se snaží přilákat k bydlení ve městě i cizince, především Poláky a Čechy. Zatím bez většího úspěchu. Cizinců žije v Görlitzu jen zhruba dva tisíce.
