Do Říma jsem vyrazila ve svých dvaadvaceti letech na studia. V Česku jsem ve třetím ročníku bakalářského programu Mezinárodní vztahy a Mediální studia na Masarykově univerzitě. Půlroční studium v zahraničí pro mě bylo výzvou.
Byt jsem si v Římě našla překvapivě snadno. Bydlím ve studentské čtvrti San Lorenzo, která je mezi mladými lidmi velmi populární. Točí tu nejlevnější pivo v Římě a je zde největší univerzita La Sapienza, na ní teď studuji.
Jak se bydlí v Římě |
První výhoda je tedy zřejmá. Nemusím se mačkat v autobuse, nemám strach, že mě okradou v metru a neputuji hodiny přes totálně ucpaný Řím. Na druhou stranu je to tu v noci pro blonďatou studentku poměrně nebezpečné.
Na nedalekém náměstí se každou noc popíjí a shlukují se zde drogoví dealeři, ozbrojení chlapíci a chudina. San Lorenzo je taková římská divočina v blízkosti centra. Leží dvacet minut pěšky od Kolosea, dvacet minut pěšky od hlavního nádraží Termini.
V bytě bydlím s šestadvacetiletým Alfredem a jeho přítelkyní. Dlouho mi vrtalo hlavou, jak je možné, že takhle mladý kluk vlastní byt v centru Říma, pak jsem ale zjistila, že za vším stojí jeho tatínek. Byt koupili před dvěma lety. Přesnou cenu neznám, ale byty 2+1 se v této lokalitě dají v průměru pořídit za 250 tisíc eur, v přepočtu 6,9 milionu korun.
Atypická kuchyň, odkapávač a bidet za 450 eur
Byt je ve čtvrtém patře v domě s výtahem. Máme tu kuchyň spojenou s obývacím pokojem, což je v Římě poměrně netypické. Většina bytů, které jsem zde navštívila, měla malou zapadlou kuchyňku bez okna. Obývací kuchyně je u nás centrem všeho dění. U stolu společně večeříme, díváme se na televizi, ve které běží každý večer fotbal a sedačku můžeme rozložit v případě, že někdo z přátel potřebuje nocleh.
V kuchyňské lince se mi nejvíc líbí zabudovaný odkapávač v horní skříňce. Nádobí se neutírá, talíře a všechno ostatní se vkládá přímo do drátěného systému, voda kape do výsuvné desky. Všimla jsem si, že tento druh odkapávače má snad každá domácnost.
Někteří Italové jdou ale ještě dál. Mytí nádobí nesnášejí, a proto spousta z nich používá jednorázové plastové příbory i talíře, které po jídle vyhodí. Přijde jim to naprosto normální.
Anetin pokoj nabízí postel, šatní skříň, psací stůl, židli a lodžii s pračkou.
Obě ložnice mají také lodžii, na té mé je pračka. To je v Římě běžné, vysvětluje Aneta.
Další věc, kterou na tomto bytě obdivuji, je poměrně velká zrekonstruovaná koupelna. Jako v každé je kromě sprchového koutu/vany, umyvadla a toalety také bidet. Ještě jsem nebyla v Římě v bytě, ve kterém by bidet nebyl. Pro Italy je to nutnost.
V bytě jsou dva pokoje. Ten velký obývá Alfredo se svou přítelkyní a maličký je mé doupě. Má asi 2 × 6 metrů, ale já víc nepotřebuji. Mám velkou skříň, psací stolek s židlí a pohodlnou postel. Platím 450 eur (12 420 korun) měsíčně i s poplatky.
Obě ložnice mají vlastní lodžii, na té mé je pračka. Nepřišlo mi zvláštní, že mám pračku venku, až do chvíle, kdy přijela na návštěvu maminka. Byla z toho naprosto v šoku. Mít v Římě pračku na balkoně či lodžii je ale stejně běžné, jako mít na balkoně květináč s čerstvou bazalkou, židle a stoleček.
Výzva do cizinyZkušenosti s bydlením v cizině pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme. |
Cítím se tu už jako doma. Mám pokoj sama pro sebe a koupelnu sdílíme ve třech, což je svým způsobem luxus. Většina zahraničních studentů mi moje bydlení závidí. Znám spoustu lidí, kteří žijí v bytě s dalšími šesti lidmi, nemají pokoj sami pro sebe a do školy dojíždějí. V takovém případě se jejich měsíční nájem pohybuje kolem 300 eur (8 280 korun). Já jsem si raději připlatila za pohodlí a rozhodně nelituji.
Ostatním studentům, kteří se do Říma chystají, bych poradila dorazit sem co nejdřív před začátkem semestru a začít ihned hledat bydlení. Myslím, že právě to mi nejvíc pomohlo. Přijela jsem měsíc před začátkem semestru a byla jsem tak v první vlně přijíždějících studentů. Mohla jsem si díky tomu vybrat to nejlepší v poměru cena/výkon.
Peníze na nájem mám za plánování zážitků pro cestovatele
Abych na pobyt v Římě měla, musím si přivydělávat. I v tom jsem měla štěstí. Natrefila jsem na lidi, kteří rozjíždějí český cestovatelský portál Travelove.cz.
Díky tomu teď s místními plánuji autentické římské zážitky pro turisty, které jim cestovky nenabídnou. Například pikniky, které Italové milují. Nakoupí svačinky, rozloží deku v parku a půl dne stráví klábosením u jídla. Nejlepším místem na tato líná odpoledne je park Borghese.
