Manželé od začátku uvažovali o pasivním domě, sedlovou střechu jim „vybraly“ místní stavební předpisy.

Manželé od začátku uvažovali o pasivním domě, sedlovou střechu jim „vybraly“ místní stavební předpisy. | foto: Centrum pasivního domu

Z paneláku odešli do domku. Nové bydlení byla skvělá volba

  • 68
Jiří s manželkou žijí v městě ve středních Čechách již třicet let. V paneláku ale zůstat nechtěli, tak ve stejné lokalitě koupili pozemek. Dům s dispozicí 4+kk o rozloze 144 metrů jim navrhl syn, architekt. Bydlí se jim nádherně, byť se stavební firmou byly problémy.

„Nechtěli jsme opustit město, kde jsme strávili 30 let a naskytla se nám možnost koupě pěkného pozemku v blízkosti vzrostlých stromů, které poskytují příjemnou kulisu při výhledu z domu,“ vysvětluje Jiří.

Důvodu pro stavbu domu bylo několik. „Rozhodovali jsme se, jak smysluplně zhodnotit životní úspory a investice do kvalitního domu nám přišla jako nejrozumnější řešení. Pak jsme také chtěli nějaký nový impuls do života, abychom netrávili v pomalu se blížícím důchodu většinu času u televize. Dům se zahradou se pro nás stal příjemným místem setkávání se syny a vnoučaty,“ doplňuje majitel.

Manželé od začátku uvažovali o pasivním domě, sedlovou střechu jim „vybraly“ místní stavební předpisy. Dům s dispozicí 4+kk má zastavěnou plochu 103 metry čtvereční a obytnou 144 metry čtvereční. Nový domov stavěla firma 15 měsíců.

„Veškeré starosti okolo stavby jsme nechali na našem synovi - architektovi. Našim cílem bylo vytvořit jednoduchý, moderní, kvalitní, funkční, pasivní dům s ohledem k našim finančním možnostem. Spolupráce byla skvělá, rodinu ještě víc stmelila a navíc nám syn pomohl i s interiérem,“ přiznává Jiří a dodává, že se syn musel při návrhu krotit, aby to jejich rozpočet unesl. Líbila by se jim například ještě větší krytá část terasy.

Většina nábytku je vyrobena na míru, v obýváku je dřevěná podlaha, v ložnicích celoplošný koberec a všude jinde dlažba. Místnosti jsou zařízené neutrálně v bílé, šedé a dřevu. Výraznější jsou doplňky v červené, zelené a žluté.

Skosené stěny manželům nevadí, důležité je mít dobře navrženou dispozici. „V našem případě jsme z toho udělali přednost. Krov je pohledový a průhledem je vidět i z obývacího pokoje v přízemí,“ uvádí Jiří.

Dům vytápí plynový kondenzační kotel, příležitostně krbovými kamny. Majitelé chtěli původně krb, ale krbová kamna jsou levnější a mají nižší výkon, což je u pasivního domu důležité. Volby nelitují, kamna jsou dle nich úžasná.

„Za plyn platíme ročně 14 tisíc korun, je v tom teplo a ohřev vody. Z toho teplo stojí 9 tisíc korun. K tomu je nutné připočítat elektřinu, která nás vyjde na devět tisíc ročně,“ přiznává Jiří. Do budoucna plánují dodělat solární kolektory, na které mají udělanou přípravu.

Veškeré starosti okolo stavby nechali manželé na synovi - architektovi.

Dům není podsklepený. Pro majitele je však velký až dost, takže nebylo potřeba vytvářet další prostory. Navíc bývá podsklepení drahé a někdy problematické. I tak se stavbě překážky nevyhnuly.

„Nevíme o domě, kde by se nevyskytly problémy. Například při dodávce oken nám vyrobili dveře na terasu na jiném místě, příslušná firma za to nechtěla brát odpovědnost. Pak byl problém s vlhkostí od anhydritových podlah, což způsobilo dominovým efektem asi o 5 měsíců zpoždění stavby atd. Problémy byly také se stavební firmou. Nakonec jsme ale s domem spokojeni,“ vzpomíná Jiří.

V domě již bydlí majitelé rok. Nejvíc jim vyhovuje posezení u kamen nebo na kryté terase. Radost jim dělá také větší prostor, při návštěvě synů s vnoučaty se již nemusí tísnit. A navíc si chválí rekuperaci. „Nemusíme se starat o větrání, v domě máme stále čerstvý vzduch. Neznamená to ale, že bychom si nemohli otevřít okno, když je venku hezky, jak si stále spousta lidí myslí. V domě máme vše, co potřebujeme, ničeho nelitujeme,“ uzavírá Jiří.