S přítelem jsme si pronajali byt 1+1.

S přítelem jsme si pronajali byt 1+1. | foto: Archiv autorky

Na lodžii v Melbourne nesmím sušit prádlo. Jako správná Češka to porušuji

  • 372
Něco málo přes rok žiji v Austrálii, v Melbourne, kde jsem na dvouletém studijním pobytu. Bydlení jsem sehnala velmi snadno a časem jsem si našla i přítele, který je ze Slovenska, píše Jana do seriálu Češi v zahraničí.

Pro zahraniční studenty existuje spousta stránek, kde lidé vyvěšují inzeráty s fotkami, stačí si jen vybrat lokalitu, určit rozpočet a do pár dní se můžete stěhovat. Jde nejčastěji o sdílené bydlení. Jeden byt či dům sdílí zpravidla dva, ale klidně i osm lidí.

Vidím v tom výhody i nevýhody. Můžete potkat spoustu zajímavých lidí a užijete si hodně zábavy. Žije tady především hodně Asiatů, ale také Brazilců, Mexičanů, z Evropy Italové a Francouzi a Španělé.

Když jsem potkala svého přítele, chtěli jsem samozřejmě po nějakém čase vlastní samostatné bydlení. V úvahu připadal jen malý byt. Ceny jsou tady za bydlení opravdu velmi vysoké. Samozřejmě čím blíž k centru a větší byt, tím závratnější jsou i ceny nájmů.

Jen pro představu, studentské bydlení se dá sehnat od 150 AUD do 350 AUD (2 850 až 6 650 korun) na týden. Menší jednopokojový byt blízko města začíná na 400 AUD (7 600 Kč) týdně. A to ještě bude pravděpodobně celý nezařízený.

Chtěli jsme bydlet blízko centra a zároveň u moře. Líbila se nám čtvrť Port Melbourne. Je to přístav, odkud odplouvají lodě do Tasmánie a hlavní promenáda kolem moře. Měli jsme štěstí a brzy našli moc hezký byt. Na naše poměry bych ho připodobnila asi jako 1+1, má 40 m² plus lodžie a garáž.

Týdenní nájem stojí 430 AUD (8 170 korun). Velkou výhodou je, že byt byl kompletně zařízený, což se tady nestává tak často. Majitel nám dokonce připravil i ručníky, ložní prádlo a zařízenou kuchyň. Pokud si chcete takto pronajmout byt, musíte doložit, že máte pravidelný příjem a že budete schopni nájem platit.

Do práce i do školy jezdím na kole. Jsou zde skvělé cyklostezky.

Do práce i do školy jezdím na kole. Jsou zde skvělé cyklostezky.

Je třeba přinést potvrzení ze zaměstnání, od původního pronajímatele a dobrozdání od kamarádů. Všechny údaje se telefonicky ověří. Vše probíhá přes realitní kancelář. Provizi platí vždy majitel bytu. K pronájmu patří i vratná kauce tzv. „bond“, který je většinou ve výši měsíčního až dvouměsíčního nájmu.

V nájemní smlouvě jsou uvedena pravidla chování, co byste měli a neměli dělat. Nejvíce mě pobavilo, že se na lodžii nesmí sušit prádlo, což samozřejmě jako správná Česka pravidelně porušuji. Náš bytový dům je považovaný za luxusní a pověšené prádlo by mohlo obyvatele pohoršovat a také srážet vysokou úroveň a estetiku bydlení. V praxi to ale nikdo moc neřeší.

Výzva do ciziny

Své bydlení a zkušenosti z ciziny pošlete na adresu bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí.

K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme.

Budovy zde nejsou tak kvalitní jako v Česku. Přítel se vždy rozčiluje a diví se, jak tady mohou takhle „na divoko“ stavět. Hodně věcí se dělá ze sádrokartonu a tak nějak na efekt, aby to dobře vypadalo, praktičnost nebo spíš trvanlivost Australané zase tak moc neřeší. Raději si jdou na pivo a užívají si života v jednom z tisíců barů.

Bydlí se nám tady velice dobře. Moře máme u nosu a to je na tom vlastně nejlepší, ale zároveň je blízko i centrum. Do práce i do školy jezdím na kole. Jsou zde skvělé cyklostezky. Pokud půjdete ráno městem, uvidíte stovky cyklistů, jak jedou do práce.

Austrálii jsem osobně přejmenovala na „No Worries Country“ (Země bez starostí), protože to je tady odpověď skoro na všechno. Do Česka se zatím vrátit nechceme, i když se nám někdy stýská. Chtěli bychom tady ještě tak pět let vydržet.