Užijte si báječné léto na Vltavě. Na lodi s nejkrásnějším výhledem

  1:00aktualizováno  1:00
Jmenují se Matylda a Klotylda a báječně se u nich spí. Od roku 2006 kotví v Praze u Masarykova nábřeží nedaleko Mánesa. Interiér je z teakového dřeva a najdete ho na dřevěném obložení, sedačkách i postelích.

Dvě lodě, které tu celoročně parkují, nabízejí kromě cenově přijatelné italské kuchyně famózní ubytování, které ocení i domácí. A nejen jako parádní tip pro návštěvy. Přiznám se: na tyhle dvě holky jsem nenatrefila úplnou náhodou. Já jsem je dostala. Obě.

Roky jsem kolem nich chodila a zálibně na ně hleděla, jen mě nikdy nenapadlo zajít dovnitř. Natož abych jen pomyslela na to, že se v nich dá přespat. Hotel v Praze si my domácí přece nehledáme - na co taky. Jenže lodě jsou má láska, ideální dovolená je pro mě spojená s plavbou, a kdybych se narodila jako chlapeček, jistě jsem se stala námořníkem.

A pak jsem slavila narozeniny. Kulaté narozeniny. Očekávala jsem pugéty růží, kartony champagne nebo aspoň letenky do Paříže. Můj drahý, až nejdražší, mě ale vzal na večeři jen pár set metrů od našeho bytu. K Matyldě.

Překvapivý úspěch

Fotogalerie

Matylda je z obou lodí ta starší, její historie spadá až do třicátých let minulého století. Na začátku tisíciletí prošla kompletní rekonstrukcí, již v mělnických loděnicích řídil její majitel osobně.

„V roce 2006 jsme na lodi otevřeli restauraci a pod ní šest pokojů,“ vypráví manažer hotelu a restaurace Tomáš Winter, „jenže zájem o ubytování byl tak obrovský, že jsme se rozhodli ještě jednu loď přistavět a udělat na ní výhradně hotelové pokoje,“ dodává. A tak se v mělnických loděnicích stavělo znovu.

Tentokrát už na zakázku, striktně podle pravidel, která musí splňovat čtyřhvězdičkový hotel. I když se tedy jedná o lodní kajuty, jsou překvapivě rozměrné a hlavně dokonale stabilní. Tady se mořské nemoci opravdu bát nemusíte.

Uvnitř nečekejte minimalismus, který bývá lodním hotelům vlastní, ale decentní eleganci. „Ve všech interiérech je použito teakové dřevo, které jsme koupili v Asii,“ vysvětluje Tomáš Winter. „Najdete ho na dřevěném obložení, sedačkách i postelích.“

Klotylda má celkem čtyřiadvacet pokojů a celoroční obsazenost kolem osmdesáti procent. „Ty opravdu úspěšné pražské hotely se přitom pohybují maximálně kolem sedmdesátiprocentní průměrné roční obsazenosti,“ dodává Tomáš Winter s neskrývanou pýchou v hlase.

Kajuty jsou decentně elegantní a hlavně překvapivě rozměrné a dokonale...

Kajuty jsou decentně elegantní a hlavně překvapivě rozměrné a dokonale stabilní.

Tady se mořské nemoci opravdu bát nemusíte.

Tady se mořské nemoci opravdu bát nemusíte.

Bydlet tu tak navždy

A já se mu vůbec nedivím. Po večeři na Matyldě jsme totiž jen popošli a můj muž odbočil na Klotyldu, jejíž vchod je ukryt za kombinací květin a mých milovaných olivovníků. 

V pokoji s výhledem na Petřín jsme pak strávili noc. I ta nejmenší apartmá dýchají naprostým klidem. A pak přijdete na příď lodi, kde se nachází velkolepé apartmá. Patří k němu i obrovská terasa s výhledem na věž Mánesa. Vsadím se, že turisté, kteří se ubytují tady, Prahu nejen znovu navštíví, ale možná se sem i přestěhují.

Klientela je podle Winterových zkušeností řádově ve věku 50 až 60 let, takže kdo by se snad obával, že mládež zakalí na palubě a pak se dovrávorá do pokojů, mýlí se.

Hojně obsazená je Klotylda i navzdory tomu, že to není jediná pražská hotelová loď. „Kromě Holandska má takový počet lodí s hotelovým provozem snad už jen Praha,“ uvažuje Tomáš Winter a vypočítává tradiční lodě: „Admirál, Racek, Vodník, Albatros.“

Pokud byste snad měli pocit, že se vás loď v Praze netýká, hned vás vyvedu z omylu. Tyhle dvě krásky totiž úspěšně bortí zažitá klišé, že vyjít si na loď patří do doby spíše před než porevoluční.

Můžete stokrát trpět pražskou slepotou a nevidět, v jak krásném městě žijeme - výhled z téhle lodi vám ten poklad připomene. Když večeříte na lodi, jste v samém srdci města, a ač pod hlučným nábřežím, stejně máte pocit, že jste v paralelním, mnohem lepším vesmíru. Nemůžete se přestat kochat, doktore, dalo by se říct s filmových klasikem.

Autoři:



Nejčtenější

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...



Dvoupodlažní dřevostavba se snadno vytápí i větrá, hluk zde nehrozí

Dům snů. Každý má vlastní představu o ideálním domě. Ten, o kterém snila...

Po letech náročné práce, za kterou se přestěhovali do města, začali pomalu plánovat návrat do tiché vesnice v nádherném...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Rodina si za městem postavila vilku. Zachránila stromy i peněženku

Manželé si dům postavili na okraji severoitalského městečka Fagnano Olona.

Mladá rodina se dvěma malými dětmi si v sadu v severoitalském městečku Fagnano Olona postavila vilku, která všem...

Další z rubriky

Mají dům jak z anglického venkova. A uvnitř minimum věcí i nábytku

Přizpůsobivý dům. Začátkem 90. let ho začal stavět Zoltánův otec, dokončili jej...

Nevelký přízemní dům upravila a zařídila máma dvou dětí postupně tím, co bylo jejímu srdci blízké, i podle potřeb...

Ze staré půdy je parádní byt. Řádění architekta se vyplatilo

Majitel chce v bytě staromládenecky lenošit. V případě, že založí rodinu, začne...

Starou půdu ve španělské Valencii proměnil šikovný architekt na perfektní bydlení. Šedesát metrů čtverečních pojal...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Najdete na iDNES.cz