Cizinec, který chce dlouhodobě pobývat na Kubě, musí mít rodinné nebo pracovní vízum. Kdo ho nemá, může zde žít maximálně tři měsíce, tedy dvakrát si prodloužit turistické vízum. S tím musíte bydlet pouze ve standardních hotelech a penzionech pro cizince.
Za pokoj se platí v přepočtu 500 až 1 500 korun za noc. To bylo ale pro mě moc. Dlouhodobě bych takové ubytování finančně neutáhl. Rozhodl jsem se tedy pro rodinné vízum. K tomu je potřeba mít vážný manželský závazek a trpělivost s úřady.
Jak se bydlí na Kubě |
Po absolvování svatebního obřadu na Kubě, případně jeho legalizaci na kubánském konzulátu v ČR, získáte právo na rodinné vízum, které vás opravňuje k šestiměsíčnímu pobytu u kteréhokoli rodinného příslušníka na Kubě.
Peněz je málo, podle toho vypadá i bydlení
Drtivá většina Kubánců trpí nedostatkem peněz, což se nejvíce odráží na stavu jejich obydlí a vybavení domácností. Většinu svých skromných výplat projedí, propijí nebo si koupí něco na sebe. Pohodlného Evropana zde čeká doba plná překvapení, sebezapření a pokory.
V naší vesnici Punta Gorda jsou většinou jednopatrové domky s dokořán otevřenými vstupními dveřmi. Jedině tak se udělá průvan. Větrající obývák, ani ostatní pokoje, které mají místo dveří závěs, moc soukromí neposkytují.
Na Kubě je s bydlením problém. V každém pokoji tedy přespává několik členů rodiny. Koupelna bývá odcloněna pouhým závěsem a horká voda se musí nosit z kuchyně.
Ta je kvůli občasným výpadkům elektřiny vybavena středověce vypadajícími hořáky na alkohol a petrolej. Potraviny, které nejsou v lednici, se kvůli pracovitým mravencům a odpudivým švábům skladují v uzavíratelných nádobách.
V kuchyni je vždy rýžovar a tlakový hrnec. Elektrickou plotýnku většinou Kubánci vymění za petrolejovou kvůli občasným výpadkům elektřiny.
V obýváku je gauč a houpací křesla. Ta vám při houpání zajišťují svěží vánek.
Rybu, langustu, nebo třeba chobotnici si kupuji přímo od rybářů, kteří procházejí s úlovkem kolem mého zápraží. Pro (bio) přílohu či tropické ovoce chodím na trh za domem a večer si vždy zpříjemním doutníkem nebo sklenkou lahodného rumu.
Na tohle všechno jsem si už zvykl. Avšak na před osmou ranní hvízdajícího pekaře korzujícího ulicemi s pytlem baget na zádech si nezvyknu. Jednou si přivstanu a ztrestám ho kýblem studené vody.
Za vodu a elektřinu se platí ročně 300 korun
Kuba je socialistickou republikou. Byty se přidělují dle pořadníku, případně podle nutnosti. Když dům spadne kvůli stáří či při hurikánu. Žádní developeři ani realitní kanceláře zde nejsou. Vše se řeší žádostmi přes příslušný státní úřad.
Od roku 2013 je obchod s nemovitostmi legální, nikoliv ale práce realitního makléře. Cizinci ale stále na Kubě nesmí nemovitost vlastnit, pak nastupují prostředníci. Domy v soukromém vlastnictví se prodávají přes soukromou inzerci na internetu a pověsí se na ně cedule Na prodej. Zájemci pak jednoduše zaklepou na dveře nebo zavolají na připsané telefonní číslo.
Ten, kdo má byt nebo dům, jej většinou zdědil po příbuzných, nebo ho dostal od státu jako kompenzaci. Větší domy a luxusní byty pak mají ti, co mají příbuzné v USA. Třípokojový domek se na vesnici dá koupit za 30 tisíc korun. Ve městě, kam jezdí turisté, se cena vyšplhá i na milion korun.
Pohled na rybářskou vesnici Punta Gorda
I ti nejchudší mají doma televizi a dvd přehrávač. Telefon, ať už pevný či mobilní, patří k luxusu. Nábytek je pro některé též finančně náročný, a tak se často třeba skříň z cihel vestaví přímo do výklenku zdi.
V obýváku je gauč a houpací křesla. Ta vám při houpání zajišťují svěží vánek. Ložnice jsou zařízené několika postelemi, jednou skříní a nočním stolkem. V kuchyni je vždy rýžovar a tlakový hrnec. Elektrickou plotýnku většinou Kubánci vymění za petrolejovou kvůli občasným výpadkům elektřiny.
Výzva do cizinyZkušenosti s bydlením v cizině pošlete na adresu: bydleni@idnes.cz pod názvem Češi v zahraničí. K textu prosím připojte několik snímků svého bytu, pokoje nebo rodinného domu. Zajímavé a podnětné příběhy zveřejníme. |
V koupelně teče jen vlažná voda. Na sprchu je proto někde nasazená ohřívací hlavice. Záchod nemá prkénko a toaletní papír se kvůli malému průměru odpadních trubek vhazuje do odpadkového koše. Elektřina i voda jsou zanedbatelnou položkou. Roční poplatek je 300 korun.
Pronájem vlastního pokoje nebo bytu je pod kontrolou státu a je k tomu nutná živnost. Ta se dělí na pronájem v národní měně, pronájem Kubáncům, a na pronájem v devízách, pronájem cizincům. Každý, kdo má tuto živnost, si dveře označí příslušným symbolem a tím inzeruje své prostory k pronájmu. Kubánec zaplatí za noc 80 korun, cizinec pak i 800 korun.
Topení na Kubě nepotřebujete. Nutností je ale větrák. Ti majetnější mívají klimatizaci. V zimním období teploty neklesnou pod 15 stupňů. V létě se však vyšplhají i nad 35 stupňů Celsia. Více se dozvíte na mých stránkách Mexikanec.cz.
