Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba, která vypadá jako nahá žena ve vodě, pomohla firmě k úspěchu

  1:00aktualizováno  1:00
Budovu společnosti Johnson Wax v americkém městě Racine doprovází řada superlativů. Její autor, proslulý architekt Frank Lloyd Wright, zde vytvořil kanceláře budoucnosti. Pro firmu se stala triumfálním symbolem a pomohla jí k zviditelnění a dalším úspěchům.

Stavba administrativní budovy Johnson Wax pomohla nejen investorovi, ale i samotnému architektovi. Když se na něho v roce 1936 obrátil Herbert Johnson s žádostí o projekt, bylo mu téměř 70 let. Finančně na tom byl bídně, přednášel jen okruhu svých obdivovatelů.

Fotogalerie

K nové zakázce se stavěl nejdříve skepticky, chtěl prostor za městem v zeleni, ale to Johnson rezolutně odmítl. Stavět se muselo na předměstí, na sutinách staré továrny. "V naprosto nedůstojném okolí," prohlásil Wright.

Toto prostředí ho však inspirovalo k naprosto neotřelému pojetí, bez oken do okolí, se zdmi, které připomínají hrad, s nenápadným vstupem, zato s možností vjezdu automobily až do nitra budovy.

Architekt si zde uhájil své oblíbené horizontální řešení místo mrakodrapu. Dodnes je stavba označována za architektonický skvost. "Je to rozlehlá budova, inspirující k práci stejně, jako katedrála k uctívání Boha," prohlásil o ní sám autor.

Příběh stavby přináší další epizoda francouzského dokumentárního cyklu Architektura (ČT2 v sobotu ve 14:15).

Sloupy tvrdohlavého muže

Wright, proslulý svými stavbami souznícími s přírodou, si ji na nehostinném předměstí vytvořil po svém. Hlavní pracovní sál navrhl postavit na šedesáti dutých sloupech vysokých 6,5 metru, které připomínají květ leknínu na vysokém stvolu, jež se zužuje směrem dolů, a to až na pouhých dvacet dva centimetrů.

Interiér budovy s proslulými sloupy, které připomínají květ leknínu.

Interiér budovy s proslulými sloupy, které připomínají květ leknínu.

Každý sloup měl nést šest tun zátěže, tomu však nechtěla technická komise věřit, a tak musel Wright postavit sloup ve skutečné velikosti. Postupně se zátěž zvyšovala na šest, pak na dvanáct tun. Traduje se, že sloup vydržel šedesát tun zátěže. Pak starý muž zlostně udeřil holí o zem – a sloup spadl.

V květnu 1937 se budova otvírala a časopis Life nadšeně komentuje: "Tato budova se podobá ženě, která plave nahá po proudu řeky. Je svěží, vláčná, muzikální v pohybu i chování."

Centrem budovy je velký sál, kde pracuje kolem 200 lidí. Má rozměry 45 × 65 m a kolem něj je na sloupech zavěšené mezipatro, kde jsou kanceláře vedoucích oddělení.

Wright navrhl nejen budovu, ale také vybavení kanceláří, celkem 48 typů zařízení, od stolů až po lampy. Barevně se drží různých odstínů slavné čerokijské červené.
Unikátní sloupy nejsou spojené napevno s podlahou, stojí v "měděných dřevácích". Tato určitá pružnost chrání budovu před zemětřesením.

Zdi budovy působí jako hradby, nenajdete v nich klasická okna.

Zdi budovy působí jako hradby, nenajdete v nich klasická okna.

Světlo sem proniká postranní mřížovanou oblou plochou, ve stropě je instalovaný souvislý pás elektrického osvětlení. Okna tu nenajdete.

Skleněné trubice v architektuře

Stavba vyrostla jako prototyp, což se odrazilo i na ceně, nakonec stála čtyřikrát víc, než se původně předpokládalo. Technické vymoženosti, které Wright použil, nebyly levné. Například jako první použil trubice z ohnivzdorného skla v architektuře. Pyrex tak chrání soukromí, ale poskytuje světlo. Horizontálně zavěšené průsvitné trubice jsou použité místo oken nebo jako přepážky v interiéru.

Komplex byl dokončený v roce 1938, o pět let později Johnsonova firma prosperuje jako nikdy předtím. A tak dostává Wright další úkol, postavit novou budovu pro laboratoře.

Komplexu dominuje věž určená pro laboratoře.

Komplexu dominuje věž určená pro laboratoře.

Nemělo to být tentokrát nic nákladného, přesto se cena ztrojnásobila. Věž, tyčící se nad parkovištěm, tvoří sloup zapuštěný 15 metrů do země a vysoký 50 metrů. Na tento betonový základ jsou zavěšena kruhová mezipatra.

Stavba se stala symbolem inovující Ameriky a zároveň zahájila další úspěšnou etapu pro architekta Wrighta. Zemřel uprostřed práce v roce 1959.

Frank Lloyd Wright

  • Narodil se 8. června 1867 v Richland Center ve Wisconsinu 1867, v r.1885 začíná studovat univerzitu v Madisonu, pracuje pro Allana D. Conovera, profesora inženýrství. v r. 1893 otevírá vlastní architektonický ateliér v Chicagu.
  • Za svůj život navrhl 1141 děl, včetně domů, kanceláří, kostelů, škol, knihovny, mostů, muzeí a dalších staveb, z toho bylo realizováno 532 projektů, 409 z nich stále stojí. Věnoval se také návrhům nábytku, textilií, uměleckého skla, lamp, nádobí, oblečení či grafice. Je autorem dvaceti knih a spousty článků, přednášel ve Spojených státech i v Evropě.
  • Je pokládán za největšího amerického architekta všech dob, vyprojektoval rovněž jednu ze čtyř architektonicky nejvíce oceňovaných vil světa, a to Robie House v Chicagu. Je také autorem " Guggenheimova muzea.
  •  K jeho slavnému období patří pobyt a tvorba v Japonsku. Rád se nechával inspirovat přírodou.
  • Zemřel v roce 1959.






Nejčtenější

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Důležitou roli hraje i způsob pokládky a velikost spár. Například...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu, radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě dispoziční řešení zaměřené víc na počet...  celý článek

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší parcele vyrostl velký dům, který zastínil...  celý článek

Obývací pokoj zůstal na stejném místě, pouze k němu přibyl kuchyňský kout.
Rekonstrukce panelákového bytu za 800 tisíc. Z původního nezůstalo nic

Hana si koupila v Novém Jičíně panelákový byt 2+1 velký 52 metrů čtverečních. Značně omšelý a s umakartovým jádrem mlel z posledního. Proměny se ujaly...  celý článek

Další z rubriky

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti se však tohoto úkolu zhostili se ctí.  celý článek

Španělský architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii...
Designér si vytvořil kancelář pod mostem, může v ní i přespat

Architekt a návrhář Fernando Abellanas si ve španělské Valencii postavil pod mostem malou kancelář. Svůj kompaktní příbytek přilepil k mostu podobně jako...  celý článek

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.