Brooklynský most v noci

Brooklynský most v noci | foto: Wikimedia Commons

Brooklynský most v New Yorku testovalo i 21 slonů. Přežil vše, lidé nikoli

  • 25
Dodnes je symbolem New Yorku a technického pokroku. Reprezentuje sílu průmyslové revoluce 19. století. Lidská vynalézavost zvítězila nad přírodou a fyzikálními zákony. Svého tvůrce i jeho syna však stál život.

Základy Brooklynského mostu byly položeny před 140 lety, ale plány na propojení města Brooklyn s Manhattanem už existovaly na počátku 19. století. Výstavba mostu měla ulevit přelidněnému New Yorku a umožnit Brooklynu rychlejší rozvoj.

Městu chyběl rychlý přesun lidí a zboží přes Východní řeku (East River), a to bez ohledu na povětrnostní podmínky. Z potřebného mostu vznikla národní památka, která je dodnes mezi 50 nejdelšími visutými mosty na světě. Jeho pevnost otestoval i P. T. Barnum, když přes něj převedl skupinu 21 slonů.

Brooklynský most v roce 1885

Brooklynský most v roce 1885

Stavba Brooklynského mostu - 1881

Stavba Brooklynského mostu - 1881

Když trajekt nestačí

Hlavním problémem představovalo pro stavbu mostu nepevné dno řeky East. Ta technicky vzato vůbec není řekou, nýbrž úžinou oddělující, Long Island od pevniny. Tou dobou navíc patřila k nejrušnějším námořním úsekům na světě.

V roce 1855 došla Johnu Roeblingovi, zkušenému staviteli mostů, trpělivost s místním převozním trajektem. Přišel proto s detailním návrhem visutého mostu se žulovými věžemi a čtveřicí ocelových lan. Možná už tenkrát tušil, že se jeho mistrovské dílo zařadí mezi národní památky.

Na výstavbu přispělo dvěma třetinami město Brooklyn, New Yorku doplatil zbývající částku. Most měl na sebe vydělat každý rok na mýtném kolem 15 procent původních nákladů. Přesto se ozvaly hlasy zpochybňující nutnost výstavby, Roebling však argumentoval tím, že pro plánovaný rozvoj New Yorku a Brooklynu je stavba mostu nezbytná.

Most v roce 1882

Most v roce 1882

Následně navrhl stavbu dalších dvou mostů severně od Brooklynu, Williamsburského a Queensborského. Jeho předpověď se vyplnila a oba mosty dnes stojí.

Prokletí rodu Roeblingů

O dva roky později, v červnu 1869, byl Roeblingův návrh schválen. Krátce nato začaly průzkumy terénu, při nichž byl Roebling vážně zraněn. Přijíždějící trajekt mu rozdrtil nohu o molo a slavný stavitel zanedlouho podlehl tetanu.

Po této nešťastné nehodě pokračoval v otcových stopách Roeblingův starší syn Washington. Stejně jako více než dvě desítky dělníků však podlehl kesonové nemoci (tzv. nemoci potápěčů způsobené náhlou změnou tlaku), která ho nakonec upoutala na lůžko.

Promenáda na Brooklynském mostě v roce 1899

Promenáda na Brooklynském mostě v roce 1899

Po něm projekt převzala jeho žena Emily. Sám mladý Roebling si však ze svého pokoje dennodenně pokračující výstavbu sledoval a po večerech o ní se ženou vedl dlouhé hovory.

V roce 1883, třináct let po položení základního kamene, byl most dokončen a slavnostně otevřen. V té době byl největším visutým mostem na světě a prvním svého druhu upevněným na ocelových lanech. Jeho neogotické mostní věže byly tehdy nejvyššími stavbami na celé západní polokouli.

Brooklynský most dnes

Národní historická památka byla v průběhu uplynulých desetiletí několikrát pečlivě zrekonstruována, aby vyhověla dopravním nárokům druhé poloviny 20. století. Dnes disponuje šestiproudou silnicí a stezkou pro chodce i cyklisty. I po 140 letech je tak most v první padesátce nejdelších světových visutých mostů.

Výška věží je 85 m

Věže jsou vysoké 85 metrů

Z historie mostu

1883 - několik týdnů po otevření vypukl falešný poplach, že most padá. V davu bylo ušlapáno 15 lidí

1884 - s cílem přesvědčit veřejnost o bezpečnosti mostu převedl americký bavič P.T. Barnum přes most skupinku jednadvaceti slonů

1960 - jistý Ed Quigley se se svými hospodskými kunčafty vsadil o sto dolarů, že přežije skok z mostu. Sázku nakonec vyhrál.

1974 - mág Mario Manzini chtěl v poutech a převleku Elvise Presleyho skokem z mostu veřejnosti dokázat, že je nejlepší mistrem útěků od dob Harryho Houdiniho. Policie však jeho pokus zmařila.

2001 - nejsmutnějším dnem v historii mostu (a celého New Yorku) je 11. září 2001, kdy tudy z Manhattanu prchaly davy ve snaze uniknout zkáze v troskách Světového obchodního centra.

Technické údaje

Druh mostu: visutý

Zahájení stavby: 3. ledna 1870

Slavnostní otevření: 24. května 1883

Délka hlavního rozpětí: 486 m, délka bočního rozpětí: 283 m

Celková délka mostu: 1 825 m, šířka: 26 metrů

Výška věží: 85 m

Celková délka použitých lan: 22 636 kilometrů

Hmotnost zavěšené konstrukce: 6 620 tun

Celková hmotnost: 14 680 tun

Cena původní konstrukce: 15 milionů dolarů

Most Akashi, v současnosti nejdelší visutý most na světě - délka 3 911 m

Most Akashi, v současnosti nejdelší visutý most na světě - délka 3 911 m

NEJ mosty

Akaši Kaikjó, neboli Perlový most, spojující japonské ostrovy Honšú a Šikoku, je dnes nejdelším visutým mostem na světě. Jeho hlavní rozpětí je 1 911 metrů a celková délka 3 911 metrů.

Nejvyšší visutý most na světě, Royal Gorge Bridge, je rozkročen nad řekou Arkansas v Coloradu, a to ve výšce 321 metrů.

Nejvyšší visutý most na světě - Royal Gorge Bridge - 321 m

Nejvyšší visutý most na světě - Royal Gorge Bridge - 321 m

Jediný český dochovaný visutý řetězový most je nedaleko obce Stádlec. Tato významná technická památka dnes spojuje břehy Lužnice, původně byl však vybudován v letech 1847 až 1848 v tehdy módním empírovém slohu přes údolí řeky Vltavy u obce Podolí.

V roce 1960 před napouštěním Orlické přehrady byl kvůli záchraně demontován. Celková délka mostu včetně betonových bloků je 146 metrů, vlastní konstrukce měří 117 metrů. Most byl znovu zprovozněn byl v roce 1974.

Řetězový most Františka Josefa I., poslední visutý most v Praze, spojoval dnešní Revoluční třídu s druhým břehem Vltavy. Byl vystavěn v letech 1865 - 1868 v délce 250 metrů a šířce 10 metrů. S nástupem motorizované dopravy však přestal vyhovovat rostoucím nárokům a v 50. letech byl demontován.

Nahradil ho železobetonový most, nesl jméno komunistického politika a novináře Jana Švermy. V roce 1997 byl přejmenován na Štefánikův most.