Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bonsaj se má i v zimě cítit jako doma

  18:34aktualizováno  18:34
- Pro mnohou bonsaj je první zima zároveň tou poslední. Stromky v misce totiž nejsou jen umělecká díla, ale především živé rostliny, které se bez zimního klidového období neobejdou. »Když vidíme v přírodě strom - například javor, nezamýšlíme se nad tím, jak přezimuje. Je však zarážející, kolik začínajících pěstitelů se bojí o stejný botanický druh, který si koupili jako bonsaj. Vůbec si nedovedou představit, že by jej měli na zimu nechat napospas mrazu, v jakém přezimuje ten zmiňovaný javor,« říká Petr Říha z pražského Sakura bonsai centra.
To ovšem neznamená, že všem bonsajím bez rozdílu prospěje, když je vyženete na mráz. Tak jako u většiny ostatních rostlin tu platí zlaté pravidlo: nejlíp jim je, když se cítí jako doma. Stromy, které patří k druhům běžným v českých lesích, tedy přezimují jinak než ty, které jsou z domova zvyklé na teplejší zimu.

Bez čtyř ročních období to nejde

V poryvech vánic to tak možná nevypadá - ale stromy z mírného pásma nebo z ještě drsnějších podmínek se bez zimy neobejdou. Nejlepší pro ně bude, když je vyjmete z misky, kořenový bal zapustíte do záhonu a zahrnete zeminou. Půdu pak zakryjte vrstvou listí, která může dosahovat až k nejnižším větvím - ne však výš. Příliš tlustá pokrývka by se mohla prohnout a pod vahou sněhu polámat větve, které se v ní choulí. Těm, kdo nechtějí stromky vyjímat z misek, doporučuje Petr Říha jiný způsob zimování, ověřený třiadvaceti lety praxe: »Z trávníku sejmu drn i s vrstvou půdy, takže vznikne asi dvacet centimetrů hluboká jáma. T u vyplním spadaným listím a do něj umístím bonsaje i s miskami, přibližně pět centimetrů od sebe. Čím je listí drobnější, tím lépe - a pozor: nemělo by to být listí z ořešáku! Pak zasypu listím také mezery mezi miskami a jejich povrch a důkladně je proliji vodou. V takovém prostředí se výborně daří i mechům, které od podzimu do jara stačí pokrýt celý povrch půdy v misce.«

Zima je i na balkoně

Ne každý však má zahradu, kde by svým bonsajím vyryl zimní doupě. Lezavý chlad naštěstí dosáhne i na balkon, kde se rostliny mohou krčit v bedně vyplněné směsí rašeliny a písku. V takovém zimovišti sice mrzne, ale už tu neprší, a proto stromky potřebují čas od času zalít. Kdo vůbec nemá možnost stromky zimovat venku, může je umístit do sklepa s teplotou mezi minus jedním až plus pěti stupni Celsia. Pak je potřeba aspoň jednou týdně zkontrolovat, zda mají dostatečně vlhký substrát. »Bonsaj může zimovat i za oknem. Misku obalíte izolačním materiálem proti promrznutí - stačí i vrstva novin - a vsunete ji do větší krabice. Také tady stromky potřebují zálivku - tu však může nahradit vrstva sněhu, který při oblevě dodá potřebnou vláhu,« doporučuje Petr Říha.

Pozor na oblevu

Stromky z Japonska nebo z Číny jsou zvyklé na mírnější, ale především stálou teplotu mezi minus deseti až plus pěti stupni. Silné mrazy je sice nezahubí, ale česká zima by se jim mohla stát osudnou. Obleva je totiž dokáže zmást tak, že vyraší, ztratí mrazuvzdornost - a první den studené fronty je uspí nadobro. Zimu nejsnáze přečkají v nevytápěných místnostech se stálou teplotou, jako jsou garáže a chodby: těm, které na podzim shodí listí, nevadí tma, stálezelené druhy potřebují alespoň jedno zaprášené okno. Obojím pak prospěje návštěva s konvičkou. Nejméně starostí je s pokojovými druhy, které pocházejí z tropických oblastí: většinou se dokážou obejít bez klidového zimního období. Rostlinám ze subtropů svědčí mírně snížená teplota mezi deseti a patnácti stupni. »Některé druhy, například fuchsie nebo fíkovník, přezimují i ve sklepě při minimálním množství světla,« uvádí Jindřich V otýpka v publikaci Pokojová bonsaj. Tropické druhy pak zpravidla vyžadují aspoň osmnáct stupňů - tedy vlastně obvyklou pokojovou teplotu.

Autor:



Nejčtenější

Velká nádhera. To je přestavěná maringotka pro unavenou podnikatelku

Pestrou skalku stejně jako malý přírodní koupací rybníček vytvořila sama...

Osada Trebudannon uprostřed anglického hrabství Cornwall by se klidně mohla stát synonymem pro obydlenou zatáčku. Kromě...

Rodina umělců zachránila starý mlýn. Dnes v něm bydlí tři generace

Starý mlýn... Neomezený prostor pro život... A prostředí, které mu přísluší. To...

Nebýt umělecké představivosti, mlýn stojící na kraji stupavských přírodních krás by si lidé připomínali už jen ve...



Zrekonstruovali si starou chalupu, teď sní o stolování na terase

Interiéry už má rodina hotové, teď je čeká exteriér včetně terasy.

Rčení „postav dům, zasaď strom a zploď syna“ se dnes často mění na „oprav dům, zasaď strom a postav terasu“. Ta se...

Do domu, pod kterým může téct voda i bahno, vejdete po padací lávce

Pozemek o ploše téměř dva tisíce metrů není oplocený, takže se kolem domu volně...

Jeden z nejlepších světových architektů Robert Konieczny si postavil dům na svazích Beskyd. Pojmenoval jej Archa....

Bývalou hospodu proměnili na útulné bydlení. Z lokálu je obývák

Snad jen rozlehlý prostor místnosti s kuchyní, jídelnou a obývací částí by mohl...

Stálo hodně úsilí, než se Monice a Honzovi podařilo přebudovat bývalou hospodu v pěkné a voňavé bydlení, ve kterém to...

Další z rubriky

Sídlo neřesti s legendárními večírky. To je Muchův dům na Hradčanech

Navodit tvůrčí prostředí bylo pro Alfonse Muchu zásadní, podstatnou část...

Údajně se tu za socialismu pořádaly legendární večírky. Po salonech se promenovaly nahé ženy, mělo to být sídlo...

Po 12 letech dokončil ruský miliardář své opulentní sídlo za Moskvou

Jediný soukromý dům od architektky Zahy Hadid byl po dlouhých dvanácti letech...

Jediný soukromý dům od architektky Zahy Hadid byl po dlouhých dvanácti letech dokončen. Megalomanskou vilu Capital Hill...

Tohle sousedé nečekali. Odvážný dům udivuje svým tvarem i fasádou

Bezprostřední okolí domu není přísně ohrazeno, nedaleko se spokojeně pasou...

Mladí manželé z Belgie si od gentského architektonického studia NU architectuuratelier nechali postavit odvážný dům v...

Najdete na iDNES.cz