Bizarní kostel v podobě stanu postavili u Grenoblu i díky olympiádě

  • 7
Nebývá časté, aby uprostřed alpského střediska, kam se jezdí hlavně lyžovat, vyrostl moderní kostel, zdaleka přesahující rámec běžného duchovního stánku. Ve francouzském Alpe d´Huez se tak stalo.

Kostel Matky Boží Sněžné je jak zajímavým architektonickým dílem, tak i výjimečným koncertním sálem. Je příjemné narazit v místě zimního sportu na něco jiného než lanovky, sjezdovky, hotely, hospody, obchody se suvenýry nebo kluziště.

Uprostřed typického francouzského moderního zimního centra Alpe d´Huez stojí kostel ve tvaru zvláštní rotundy, který se vymyká nejen charakteru místa, ale i obvyklé podobě církevních stánků. Navíc v něm velmi často zní i unikátní mohutné varhany ve tvaru lidské ruky.

Věž kostela Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez zakončená skleněnou kupolí.
Kovová plastika před vchodem do kostela Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez.

Kostel Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez

Stan jako inspirace

Kostel Matky Boží Sněžné, který nese podobu symbolického pouštního stanu biblického patriarchy Abraháma, praotce všech věřících, byl vybudován v roce 1968 ze surového betonu (kruhová základní stavba), dřeva (kostra), mědi (střecha) a skla (boční svislé stěny dómu). Nejen stavba, ale i zrod záměru jsou přitom obdivuhodné.

Na místě dnešního chrámu stával malý hezký venkovský kostelík. Když ale v roce 1964 do Alpe d´Huez dorazil z Nizozemí nový farář Jaap Reuten, nadchnul se brzy pro ideu většího stánku, který by mohl pojmout mnohem víc prázdninových věřících.

Ke všemu se blížily olympijské hry 1968 v nedalekém Grenoblu a tak bylo rozhodnuto o stavbě nového moderního kostela. Realizace se chopil francouzský architekt Jean Marol, který využil nápadů Jeana Le Bouchera. Finance přišly od mnoha místních farníků a donátorů.

Pohled do chrámu Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez na konstrukci střechy a na část oltáře.

Tak jako kdysi Abrahám postavil stan v poušti, dostala střecha chrámu symbolicky kruhový spirálovitý tvar. Vchod je zakomponován do kůru či srdce stavby tak, že příchozí se nejprve vnoří do přítmí, aby se mohl připravit k případným meditacím v šeru sezení.

Zároveň však po několika krocích spatří pramen světla (ohraničený kruhovou betonovou skořepinou) dopadající přímo na střed chrámu díky skleněné kopuli, která uzavírá spirálovitou střechu.

Světelný pramen symbolizuje nejen boží světlo, ale i jakýsi stěžeň, který drží střechu pomyslného stanu, páteř celé stavby. Návštěvníci kostela pak sedí v kruhu kolem světelného paprsku, jako poutníci kolem kruhového ohně.

Unikátní varhany mají podobu lidské ruky.

Varhany ve tvaru ruky

Kostel byl dostavěn v roce 1970, ale stále mu chybělo to, co dělá chrám chrámem – skvostné varhany. Skutečně je nakonec dostal, byť až o osm let později. I ony byly v duchu celé stavby velmi mimořádné. Vytvořil je Detlef Kleuker, podle plánů Jeana Guillou, skladatele a majitele slavných varhan v pařížském chrámu sv. Eustacha. Nové varhany podle nákresů Jeana Marola jsou situovány přímo ve středu mohutného paprsku světla a dostaly tvar ruky zvednuté k nebi.

Ještě něčím jsou varhany z Alpe d´Huez mimořádné. Jak jsme se sami mohli přesvědčit, díky neobvyklému uspořádání mají nejen skvělý zvuk, ale umožňují posluchačům vidět na varhaníka tak, jako u málokterých jiných varhan.

Jedna z vitráží kostel Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez podle motivů Evangelia
Jedna z vitráží kostela Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez s motivem z Evangelia

Vitráže v kostele Matky Boží Sněžné v Alpe d´Huez podle motivů Evangelia

Ani varhany však faráře Reutena ještě plně neuspokojily. Dlouho snil o sérii skleněných vitráží, jež by znázorňovaly různé pasáže z Evangelia sv. Marka. Vitráže byly nakonec zadány známému umělci Jean-Marie Pirot-Arcabasovi, který mimo jiné zdobil kostely v Chatreuse, v Bergamu nebo v Porto Viejo v Ekvádoru. Ty pro francouzský alpský kostel dohotovil v letech 1990 až 1998.


Témata: Ekvádor, Umělec