Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Většinu českých zámků zloděj odemkne bezhlučně do několika málo minut

  1:00aktualizováno  1:00
Je to paradoxní, ale přestože Češi do zabezpečení svých domácností investují nezanedbatelné částky, ta nejjednodušší ochranná opatření často nechávají bez povšimnutí. Řeč je o zámkových vložkách, které chrání české dveře a vrata. Většina totiž neodolá při nájezdu zlodějů ani pět minut.

Odemykání zámků paklíči patří mezi jednu ze základních zlodějských schopností, která se dědí již několik století. Za tu dobu měli lapkové možnost vybrousit ji k dokonalosti. Ač je to možná k nevíře, většina zámků, které se v Česku používají, vychází z patentu, jež byl zaregistrován před více než dvěma sty lety.

Mezi nejpoužívanější typy zámků stále patří klasické stavítkové systémy (neboli kolíčkové vložky). Jde o princip, který patentoval již v roce 1788 Robert Barron a posléze v roce 1844 vylepšil Robert Yale.

Klasické zámkové vložky, využívající systém kolíčkových stavítek, dokáže dnes otevřít i úplný zloděj amatér. Zjednodušeně stačí třicet minut strávených na internetu: popisy postupů, videonávody, ale také sady paklíčů, to vše lze nalézt během několika málo okamžiků.

A přesto většina domácností tento typ vložek stále používá. Důvodů je více. Nízká cena, strach z inovace, ale také fakt, že zámky ve svých domech jsme zvyklí měnit jen několikrát za život.

Pokud se chceme zlodějům bránit, je dobré vědět, s jakým náčiním si na naše domy a byty dělají zálusk. Není to nic složitého. V České republice se totiž opakuje pouze několik jednoduchých a účinných postupů: bumping, planžetování anebo odvrtání.

Bumping

Bumping (z anglického bump – žďuchnout) je celosvětově nejoblíbenější nedestruktivní metodou na zdolávání zámků. Je rychlá a tichá a velmi chytře využívá konstrukční nedokonalosti klasického stavítkového zámku.

Vychází ze zákonů dynamiky. Pomocí speciálního klíče, který je univerzální pro daný typ vložky, umožňuje prostřednictvím dokonale nepružné srážky (což je fyzikální jev, který se učí již na základní škole) uvést stavítka chvilkově do vyrovnané polohy.

Jinými slovy, úderem do klíče vsunutého do zámku dojde k "odskočení" stavítek, která v krátkém okamžiku umožní odemknout zámek běžným způsobem. Jako když do sebe narazí dvě kulečníkové koule. První se zastaví a předá všechnu svou energii té, do které narazila.

Zloděj si navíc stejným způsobem dokáže zámek opětovně uzamknout. Opět bez jeho viditelného poškození. A právě to s sebou nese další problém. Poškozený velmi obtížně dokazuje, že krádež byla uskutečněna na základě násilného vniknutí bez použití originálního klíče. A bez takového důkazu nemusí pojišťovna akceptovat pojistnou událost.

Bumping se během chvíle dokáže naučit i laik. A sady speciálně vybroušených klíčů, které jsou jediným potřebným náčiním, lze na internetu nakoupit již za několik stokorun.

Lockpicking neboli planžetování či vyhmatávání

O pár desetiletí starší než bumping je planžetování. Jde o metodu, kterou pravděpodobně všichni známe z detektivek. Při planžetování vsune zloděj do zámku pružný kovový napínák, kterým začne tlačit na bok cylindru.

Planžetou (odtud ostatně pochází název techniky) se pak snaží zatlačit jednotlivá stavítka do jejich krajní pozice. Právě díky mírnému vychýlení zámku, které napínák svým tlakem způsobí, se spodní stavítka nevrátí do stavu blokování a zámek lze posléze otevřít.

Stejně jako u bumpingu, i toto je nedestruktivní metoda, která zámek nepoškodí. Opět tedy může nastat problém s prokazováním, že došlo skutečně k násilnému vniknutí do objektu.

Odvrtání nebo vytržení

Jak již napovídá název, jde o zdolání zámku destruktivním způsobem. Tedy jeho odvrtáním. Pomocí vrtáku dojde k takovému narušení mechanismu, že přestane být funkční a dveře jdou snadno otevřít. Odvrtávání zloději využívají především u složitějších zámků, které konstrukčně neumožňují použití nedestruktivní metody.

Podobně funguje i vytržení. Zámková vložka je tlakem, pákou anebo tahem vypáčena ze své pozice a její zničený mechanismus přestane klást odpor.

Přestože obě zmíněné metody překonají i vložky s pokročilým zabezpečením, rozhodně nejde o bezhlučnou a rychlou metodu, o na první pohled viditelných škodách ani nemluvě.

Je 100% obrana možná?

Aby bylo zabezpečení objektu na skutečně vysoké úrovni, je vhodné využívat několik na sobě nezávislých, doplňujících se systémů. I přesto však platí, že i drobné investice v řádech stokorun posílí ochranu hned o několik tříd.

Je to možná trochu paradoxní, ale takřka 100% ochranu proti všem zmíněným způsobům násilného vniknutí do objektu dokáže zajistit pouhá změna zámkové vložky.

Stačí vybrat bezpečnostní vložku, splňující evropskou normu EN 1303. Pokud ji zkombinujete s odolným kováním a dostatečně pevnými dveřmi, máte z poloviny vyhráno.

Norma EN 1303 totiž zajišťuje, že zámková vložka i její klíče splňují celou řadu velmi náročných parametrů. Vložky s touto normou spolehlivě obstojí při běžném provozu v českých podmínkách, bez problému fungují v teplotách od -20 do 80 °C, jsou odolné proti korozi a jejich klíče jsou natolik pevné, že prakticky nejdou běžným způsobem zlomit. Co je však důležitější, obstojí při mechanickém i nedestruktivním útoku zlodějů.

Vložky splňující tuto normu se nadále dělí do několika tříd. Platí tedy, že čím vyšší třídu výrobku kupujete, tím lepší jsou vlastnosti.

Podobnými vložkami je vybaveno jen asi 10 – 20 % všech tuzemských objektů. A to přesto, že Česká republika patří k zemím, kde se vyrábí cylindrické vložky té nejvyšší kvality.

Pokud se zloděj takovouto vložku pokusí odvrtat, začne její kryt rotovat spolu s vrtákem, čímž se zabrání postupu. Konstrukce se zároveň brání i proti brutální síle. Jednolité usazení má vysokou odolnost proti vytržení vnitřního mechanismu.

Vložky však nabízejí i další řadu zajímavých řešení. Díky konstrukci nehrozí jejich zamrznutí anebo zanášení nečistotami. Fungují tedy i v extrémních klimatických podmínkách, nevadí jim prašné ani vlhké prostředí. Ani po statisících zamčení nevykazují žádné výrazné opotřebení a chod je i po dlouhé době hladký.

Samozřejmostí je pak systém generálního klíče, kdy více různých klíčů dokáže společně otevírat vybrané zámky. Spolu s modulovatelností, kdy je hloubku vložky možné upravovat na většinu typů dveří, se stává ideálním zámkem pro domácnosti i podniky.

Autor:


Témata: Normy, Pojišťovny

Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...



Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Hvězda filmu Kristián Oldřich Nový vlastnil víc než čtvrt století chalupu na...
Chalupáři stříbrného plátna. Podívejte se, kde to opravdu milovali

Byly jejich útočištěm, kam si odjížděli odpočinout od hektičnosti hereckého světa. Místo, které opravdu milovali, byť...

Další z rubriky

Pavlína Janků, Posezení. Lavoru i kanystru buď věčná chvála!
Úlovky ze smeťáku či sběrného dvora lze proměnit na designové kousky

Poničené a staré věci nemusí skončit v kamnech nebo ve sběrných dvorech. To dokazuje už pátým rokem soutěž Balakryl...

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu...
Dům se prodává se slavnou zříceninou. Starost o památku kupce odrazuje

Dům se zbytky hradu anglického krále Richarda III. je na prodej za 1,1 milionu liber, v přepočtu 32,8 milionu korun....

Nad Neapolským zálivem stojí ve svahu vila, kterou od roku 1680 vlastnily...
Vila stojí v Neapoli už 337 let. Proslavil ji Oscar Wilde

Nad Neapolským zálivem stojí ve svahu vila, kterou od roku 1680 vlastnily desítky majitelů. Nejslavnějším byl Oscar...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.