Co vás přivedlo na Žižkov?
Celkem náhoda. Ze Strašnic jsme chtěli trochu blíž do centra a našli jsme inzerát na podnájem. Do bytu jsme se hned zamilovali a ještě než jej paní z realitky stihla ukázat jiné dvojici, už jsme ji naháněli, že ho bereme.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Čím vás tak zaujal?
Je hodně světlý, s unikátním obývákem a kuchyní, které tvoří jednu místnost. Po obou stranách jsou terasy, jedna vnější, druhá vnitřní do atria. To je čtvercového tvaru a má tři stěny prosklené, takže do něj vidíme skoro ze všech pokojů.
V bytě máte spoustu knih…
Ano, miluji knížky. Vlastníme velkou sbírku české, anglické a německé literatury. Mám poměrně veliký záběr, od Nesba po knížky o čínské medicíně, psychologii či historii. Můj manžel má stejnou knižní úchylku, takže si z cest věčně vozíme nové úlovky.
A krásně to tu voní.
Rozhodla jsem se vystudovat ještě aromaterapii, a tak mám doma poměrně velikou sbírku esenciálních olejů. Když vybalím všechno své náčiní, vypadá to tu jako v laboratoři. Mám ráda všechny citrusové svěží vůně, hlavně grapefruit a bergamot. Používám je všelijak, do difuzérů, do vany, v rámci kosmetiky, na masáže a občas do aromalampiček. Na svaly a únavu u mě vede kombinace rozmarýnu a cypřiše, ve stresu a při přetažení používám bazalku, na kousance a malé ranky levanduli a při meditaci kadidlo.
Také vykládáte indiánské medicínské karty. Jak?
Těch způsobů je hrozně moc. Nejsem v tom ale žádný expert, dělám to hlavně pro radost, nebo když se potřebuji trochu „poradit”. Ono to za vás nikdy nic nerozhodne, ale člověka to může popošťouchnout, inspirovat a třeba pak na daný problém nebo otázku začne nahlížet z trochu jiné perspektivy.
Jaký je život se dvěma psy?
Starší Amy je devět a je to mixlá labradorka. Ozárce je něco přes 2,5 roku, pořídili jsme si ji po svatbě a má to být labradorka namíchaná s vlčákem. Moc jistí si tím nejsme. Doma spí, kde se jim zrovna zachce, jsou to totiž mazánci. Mají v ložnici veliký společný pelech, kde jsou často spolu, ale ráno jsou jak děti a většinou se nám nacpou do postele. Když necestují s námi, zůstávají u mých rodičů v baráčku u Prahy.
Jak doma řešíte písek?
Jeho přítomnost už zas tak nevnímám, navíc by to stejně byl boj s větrnými mlýny. Prostě je jen třeba častěji vysávat a návštěvám půjčovat pantofle.
Co je pro vás domácí idyla?
Já vařím, momentálně u nás vedou krůtí karboše a jahodový koláč, Simon si čte a „holky“ se válí po koberci a přetahují se o hračky. Jsme hodně na cestách, a tak si chci doma hlavně odpočinout a dobít baterky.
Markétin čtecí koutek
Markéta Nausch Sluková, beachvolejbalistka„Domov je pro mě místo, kde se cítím v bezpečí, kam se ráda vracím, kde odpočívám, dobíjím baterky, kde mám své zázemí a své nejbližší.“ Jako čistokrevná „Pražanda“ vyrostla v Radotíně a chvíli bydlela také ve Strašnicích. Nyní žije pár měsíců v roce v Praze na Žižkově a zbylý čas po hotelech ve světě. Domácí společnost jí vytváří nejen manžel Simon Nausch, který je zároveň jejím trenérem, ale i dvě fenky, Amy a Ozárka. Zvláštní znamení: zajímá se o aromaterapii, takže to u ní doma vždy nějak zajímavě voní. |
