Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bazén v Podolí slaví 50 let. Střecha ve tvaru vlny je legendou

  1:00aktualizováno  1:00
Ačkoliv je v provozu už půl století a konkuruje mu řada modernějších aquaparků, nemá plavecký stadion v Praze-Podolí o návštěvníky nouzi. Denně projde turnikety dva a půl tisíce lidí, kteří mají kromě krytého a venkovního padesátimetrového bazénu k dispozici saunu, fitness centrum či tobogán.

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. | foto: Profimedia.cz

Provoz podolského areálu zahájily spartakiádní závody 24. června 1965. První zájemce z řad veřejnosti bazén přivítal o čtyři dny později.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu. Těžba ukončená v roce 1945 dala vzniknout zákoutí, jež je ze tří stran chráněné před větrem a zároveň po většinu dne vystavené slunečním paprskům. Zkrátka místo jako stvořené pro plovárnu.

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. Větru vanoucímu od nedaleké Vltavy postavil Podzemný do cesty zajímavě řešenou budovu krytého bazénu ze skla a betonu, s efektně řešenou střechou ve tvaru vlny. Ta má kromě estetické hodnoty i praktické využití. Slouží jako tribuna pro 5 000 diváků.

Fotogalerie

Stavba plaveckého areálu na místě někdejší cementárny začala na podzim 1959 a již následující rok se v rozestavěném komplexu konaly plavecké závody. Jejich účastníci čelili podle pamětníků spartánským podmínkám; bazény totiž ještě neměly filtraci a o ohřátí vody se bez většího efektu snažily dvě lokomobily.

Provoz v dostavěném areálu byl slavnostně zahájen koncem června 1965. Návštěvníci měli už tehdy k dispozici krytý padesátimetrový bazén (teprve třetí v republice po Žilině a Olomouci) a dva venkovní bazény se skokanskou věží. To vše, spolu s nezbytným zázemím, přišlo na 48 milionů korun.

Podolí se rychle stalo oblíbeným cílem Pražanů, toužících po troše osvěžení ve městě rozpáleném letními vedry. Plánovaná kapacita tak záhy přestala stačit a dlouhé fronty před pokladnami byly běžnou realitou. Rekordní sezonu zažilo Podolí v roce 1973, kdy je navštívilo 2 321 000 lidí. Každý den se tak na plaveckém stadionu vystřídalo v průměru 6 394 lidí.

Areál se proto postupně rozrůstal a svým návštěvníkům nabízel stále nové atrakce. V roce 1967 zůstal menší z venkovních bazénů poprvé otevřen i přes zimu. Co se původně vypadalo jako podivínství, stalo se rychle tradicí: plavání ve 26 stupňů teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy je jedinečným zážitkem.

S ohřevem vody souvisí jedna technická zajímavost. Od poloviny 80. let je plavecký areál spojen potrubím se sídlem České televize na Kavčích horách. Tam studenou vodu z Podolí využívají k chlazení studií, načež ji - už vlažnou - vrací zpět, čímž vylepšují energetickou bilanci bazénu.

Podolský bazén neslouží pouze k vodním radovánkám veřejnosti, ale byl i dějištěm řady sportovních událostí. Nejvýznamnější soutěží, která se zde konala, bylo v roce 1997 mistrovství Evropy Masters v plavání a skocích do vody. Sešlo se na něm 3 255 plavců a 148 skokanů do vody z 32 zemí. Podolská voda zřejmě závodníkům svědčila, neboť padly tři světové a 59 evropských rekordů.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu.

Méně známou skutečností je, že na stadionu se mohly v minulosti konat ještě slavnější závody. Koncem 60. let se v Československu zrodila myšlenka kandidovat Prahu na pořadatelské město olympijských her v roce 1980. Pokud by k tomu bývalo došlo, konaly by se plavecké závody s největší pravděpodobností právě v Podolí. Invaze armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 však úvahám o pražské olympiádě učinila přítrž.

I přes svou půl století dlouhou historii není podolský bazén nejstarším zařízením svého druhu v Praze. První krytý bazén v hlavním městě vznikl už v roce 1925. Vybudován byl jako součást Tyršova domu, sídla České obce sokolské a sokolům i veřejnosti slouží dodnes. Postupně přibývaly další bazény, kryté i otevřené. V listopadu 1999 byl v Praze otevřen první aquapark s opravdu velkým tobogánem - Letňany Lagoon.

Zatím posledním přírůstkem na seznamu pražských bazénů a aquacenter je loni v červnu otevřený areál Jedenáctka vodní svět na Chodově. V prosinci 2012 se po více než dvaceti letech dočkalo dokončení také Aquacentrum Šutka na Praze 8.

Autoři: ,



Nejčtenější

Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...
Nejvtipnější sousedské vzkazy. Jaký druh lidí je s chutí vyvěšuje?

Odolaly nástupu mailů a sociálních sítí. Výhrůžné i výchovné sousedské vzkazy se stále objevují na domovních nástěnkách...

Možnost vidět, cítit a využívat zahradu a okolní pozemek ve velkém propojení a...
Hledání domova skončilo. Moderní chalupu si postavili v CHKO Beskydy

Příkrý svah, za zády les a výhled do malebné krajiny, manželům bylo okamžitě jasné, že tady chtějí mít nový domov....



Miniaturní byt vyřešila architektka šikovně, je světlý, vzdušný a nabízí...
V malém bytě 2+kk využili každý centimetr, přesto působí vzdušně

Katka s Martinem si svůj první společný byt vlastně nadělili ke svatbě. Termín nastěhování a datum obřadu se téměř...

1
Na zlomené srdce si koupila byt. V říjnu ji nemile překvapil

Když si rodačka z Pardubic pořídila v sousedním Hradci Králové svůj vlastní byt, byla štěstím bez sebe. Spokojenost...

Na proměnu měla Tereza připraveno 25 tisíc korun. Novou postel jí zaplatili...
Tereza potřebuje nový pokoj. Stůl odmítla, pracuje v manželské posteli

Tereza miluje módu, historii a láká ji svět bohatých drapérií a paruk, ale zároveň má ráda svobodu a hlavně odvážné a...

Další z rubriky

První zmínka o Dolením mlýnu je z roku 1568.
Otci na smrtelné posteli slíbil, že mlýn neprodá. Opravuje ho 10 let

Už deset let pracuje Jan Bartoníček na obnově Doleního mlýna v Bradlecké Lhotě na Semilsku, který patří k unikátním...

Neobvyklá nemovitost má rozlohu 80 metrů čtverečních.
Český úkaz. Netradiční dům stojí v prudkém svahu na jedné noze

Dům v sadu v pražských Kyjích vyrostl mezi šesti vzrostlými stromy. Autorem je architekt Jan Šépka a majitelkou jeho...

Současné finské tvůrce zastupuje na výstavě Ville Harab a Anu Puustinen.
Nejlepší kousky z finského designu a architektury vystavuje Mánes

Finský design a architektura jsou hlavním tématem výstavy v pražském Mánesu, která je součástí oslav stého výročí...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.