Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bazén v Podolí slaví 50 let. Střecha ve tvaru vlny je legendou

  1:00aktualizováno  1:00
Ačkoliv je v provozu už půl století a konkuruje mu řada modernějších aquaparků, nemá plavecký stadion v Praze-Podolí o návštěvníky nouzi. Denně projde turnikety dva a půl tisíce lidí, kteří mají kromě krytého a venkovního padesátimetrového bazénu k dispozici saunu, fitness centrum či tobogán.

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. | foto: Profimedia.cz

Provoz podolského areálu zahájily spartakiádní závody 24. června 1965. První zájemce z řad veřejnosti bazén přivítal o čtyři dny později.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu. Těžba ukončená v roce 1945 dala vzniknout zákoutí, jež je ze tří stran chráněné před větrem a zároveň po většinu dne vystavené slunečním paprskům. Zkrátka místo jako stvořené pro plovárnu.

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. Větru vanoucímu od nedaleké Vltavy postavil Podzemný do cesty zajímavě řešenou budovu krytého bazénu ze skla a betonu, s efektně řešenou střechou ve tvaru vlny. Ta má kromě estetické hodnoty i praktické využití. Slouží jako tribuna pro 5 000 diváků.

Fotogalerie

Stavba plaveckého areálu na místě někdejší cementárny začala na podzim 1959 a již následující rok se v rozestavěném komplexu konaly plavecké závody. Jejich účastníci čelili podle pamětníků spartánským podmínkám; bazény totiž ještě neměly filtraci a o ohřátí vody se bez většího efektu snažily dvě lokomobily.

Provoz v dostavěném areálu byl slavnostně zahájen koncem června 1965. Návštěvníci měli už tehdy k dispozici krytý padesátimetrový bazén (teprve třetí v republice po Žilině a Olomouci) a dva venkovní bazény se skokanskou věží. To vše, spolu s nezbytným zázemím, přišlo na 48 milionů korun.

Podolí se rychle stalo oblíbeným cílem Pražanů, toužících po troše osvěžení ve městě rozpáleném letními vedry. Plánovaná kapacita tak záhy přestala stačit a dlouhé fronty před pokladnami byly běžnou realitou. Rekordní sezonu zažilo Podolí v roce 1973, kdy je navštívilo 2 321 000 lidí. Každý den se tak na plaveckém stadionu vystřídalo v průměru 6 394 lidí.

Areál se proto postupně rozrůstal a svým návštěvníkům nabízel stále nové atrakce. V roce 1967 zůstal menší z venkovních bazénů poprvé otevřen i přes zimu. Co se původně vypadalo jako podivínství, stalo se rychle tradicí: plavání ve 26 stupňů teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy je jedinečným zážitkem.

S ohřevem vody souvisí jedna technická zajímavost. Od poloviny 80. let je plavecký areál spojen potrubím se sídlem České televize na Kavčích horách. Tam studenou vodu z Podolí využívají k chlazení studií, načež ji - už vlažnou - vrací zpět, čímž vylepšují energetickou bilanci bazénu.

Podolský bazén neslouží pouze k vodním radovánkám veřejnosti, ale byl i dějištěm řady sportovních událostí. Nejvýznamnější soutěží, která se zde konala, bylo v roce 1997 mistrovství Evropy Masters v plavání a skocích do vody. Sešlo se na něm 3 255 plavců a 148 skokanů do vody z 32 zemí. Podolská voda zřejmě závodníkům svědčila, neboť padly tři světové a 59 evropských rekordů.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu.

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu.

Méně známou skutečností je, že na stadionu se mohly v minulosti konat ještě slavnější závody. Koncem 60. let se v Československu zrodila myšlenka kandidovat Prahu na pořadatelské město olympijských her v roce 1980. Pokud by k tomu bývalo došlo, konaly by se plavecké závody s největší pravděpodobností právě v Podolí. Invaze armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 však úvahám o pražské olympiádě učinila přítrž.

I přes svou půl století dlouhou historii není podolský bazén nejstarším zařízením svého druhu v Praze. První krytý bazén v hlavním městě vznikl už v roce 1925. Vybudován byl jako součást Tyršova domu, sídla České obce sokolské a sokolům i veřejnosti slouží dodnes. Postupně přibývaly další bazény, kryté i otevřené. V listopadu 1999 byl v Praze otevřen první aquapark s opravdu velkým tobogánem - Letňany Lagoon.

Zatím posledním přírůstkem na seznamu pražských bazénů a aquacenter je loni v červnu otevřený areál Jedenáctka vodní svět na Chodově. V prosinci 2012 se po více než dvaceti letech dočkalo dokončení také Aquacentrum Šutka na Praze 8.

Autoři: ,






Nejčtenější

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě dispoziční řešení zaměřené víc na počet...  celý článek

Obývací pokoj zůstal na stejném místě, pouze k němu přibyl kuchyňský kout.
Rekonstrukce panelákového bytu za 800 tisíc. Z původního nezůstalo nic

Hana si koupila v Novém Jičíně panelákový byt 2+1 velký 52 metrů čtverečních. Značně omšelý a s umakartovým jádrem mlel z posledního. Proměny se ujaly...  celý článek

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S kolegou Josephem Longem z kanceláře LTD...  celý článek

Zdánlivě nenápadný povrch dlaždic série Cemento připomínající betonovou stěrku...
Jakou a kam volit keramickou dlažbu radí architekt Jan Ranný

Přírodní kámen, dřevo a keramická dlažba patří v architektuře mezi tradiční materiály. Z této trojice se díky novým technologiím dokázala nejvíce posunout...  celý článek

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší parcele vyrostl velký dům, který zastínil...  celý článek

Další z rubriky

Taipei Performing Arts Center - autor Rem Koolhaas
Světová architektura v Česku: zatím ji uvidíte jen ve filmu

Mezinárodní festival Film a architektura se už pošesté představí v Praze a ve vybraných regionech. Hvězdou letošního programu je film Rem o nejvýznamnějším...  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Lůžko s matrací je velké 140 × 200 centimetrů. Postel má zvýšené hrany, aby...
Boj s garsonkou vyřešil obřím kusem nábytku uprostřed místnosti

Německý nábytkový návrhář Nils Holger Moormann přemýšlel, jak co nejlépe zařídit malý byt. Problém s malým prostorem vyřešil dřevěným boxem, který vložil do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.