Před tím, než se někdo od hodlá k tak velké inv estici, jako je stavba zahradního bazénu (není řeč o nadzemních fólio vých bazénech v cenách kolem deseti tisíc korun), neuškodí vyhledat někoho ze známých a podrobně ho vyzpovídat. Jen tak se lze vyvarov at klasických chyb typu »dneska už bych si vybral jinak«.
Vnitřní na úrovni terénu
Pokud se s bazénem počítá už při stavbě nového domu, bývá na výběr více možností, jak a kam ho umístit. »Bazén nemusí být jenom na zahradě. Tam se většinou využívá pouze několik měsíců v roce,« připomíná architekt Jaroslav Kačer. »Výhodné je, když část přízemí domu tvoří částečně prosklené křídlo, kde je bazén umístěný na úrovni terénu. Když se zde zařídí i zimní zahrada, prostor k odpočinku či posezení s přáteli, vytvoří se v domě místo, kde se bude rodina scházet a relaxovat po celý rok. Budova se přitom může postavit tak, aby se přes léto dala odsunout celá stěna nebo dokonce část stropní konstrukce. Tak se vytvoří iluze venkovního bazénu,« popisuje Jaroslav Kačer. Tato varianta nepatří právě k nejlevnějším. Peníze se tu počítají ve stovkách tisíc. A však vzhledem k tomu, že s náklady na stavbu budovy by se počítalo tak jako tak, prodraží se tato varianta jen o mechanismy posuvných stěn či střech.
Suterén je drahý
Kdo chce mít bazén pod úrovní terénu, musí k nákladům připočítat ještě nemalou částku na další stavební náklady. A protože dno bazénu je níž než základy domu, daleko pečlivěji je třeba vyřešit také větrání a klimatizaci. »Podobné úpravy mohou stavbu prodražit o další statisíce korun, proto musíme investora na tuto skutečnost už na začátku upozornit,« varuje Petr Richter z firmy O.K. Pool. Mnozí se však už setkali i s opačným extrémem. Zákazník se téměř urazil, když se ho v prováděcí firmě snažili upozornit na finanční náročnost podobné stavby.
Názory na umístění se liší
Existují různé názory na umístění bazénu v zahradě. Jeden z nich tvrdí, že bazén se v našich klimatických podmínkách využívá maximálně čtyři měsíce v roce, a proto není nutné, aby byl umístěný u domu a stal se tak jediným cílem výhledu z okna jídelny či obývacího pokoje. »Myslím, že na prvním místě je pohled z okna na zeleň a upravenou zahradu,« tvrdí architekt Jaroslav Kačer. Bazén je podle místních podmínek možné umístit mírně z osy domu a oddělit například nízkou zelení či terénní vlnou. Neměl by navazovat přímo na terasu domu, vycházet by se mělo spíše do zeleně. Opačně argumentuje například Lenka Durwaldová z firmy Pranto Pools: »Kolem bazénu se v letních měsících koncentruje celý rodinný i společenský život v domě. Pokud se po zbytek roku zakryje hladina plachtou či rohoží přesně na míru a navíc v modré barvě, pak bazén neruší, ani když navazuje přímo na terasu domu.«
Myslet i na provoz
Ne každý zájemce o stavbu bazénu má představu, kolik co stojí. »Zahradní betonový bazén tři krát sedm metrů obložený mozaikou nebo speciálními obkladačkami lze postavit za 300 tisíc korun, v nejkvalitnější samonosné verzi z tepelně vytvrzeného polyesteru za 220 tisíc korun, v laminátu či polypropylenu za 100 tisíc a v nejlevnějším provedení z fólie za 60 až 70 tisíc,« vypočítává orientační ceny Mojmír Urbánek z firmy Sportakcent. Pokud jde o týž bazén vestavěný v domě, je nutné připočítat ještě stavební náklady: jsou sice individuální, ale pohybují se ve statisících korun. Náklady na čištění vody přijdou na dva až čtyři tisíce korun měsíčně podle velikosti bazénu. Většina bazénů se také neobejde bez ohřevu vody, počítá se, že každou hodinu je nutné ohřáté vodě dodat asi 150 kalorií na jediný metr čtvereční hladiny, což u plochy pět krát deset metrů představuje asi 13 kilow attů výkonu. V případě elektrokotle tak vyrostou náklady na ohřev vody zhruba na osm tisíc korun měsíčně. Tyto platby lze snížit například vytápěním sluneční energií či tepelným čerpadlem, ovšem za cenu velkých vstupních investic.
Vnitřní na úrovni terénu
Pokud se s bazénem počítá už při stavbě nového domu, bývá na výběr více možností, jak a kam ho umístit. »Bazén nemusí být jenom na zahradě. Tam se většinou využívá pouze několik měsíců v roce,« připomíná architekt Jaroslav Kačer. »Výhodné je, když část přízemí domu tvoří částečně prosklené křídlo, kde je bazén umístěný na úrovni terénu. Když se zde zařídí i zimní zahrada, prostor k odpočinku či posezení s přáteli, vytvoří se v domě místo, kde se bude rodina scházet a relaxovat po celý rok. Budova se přitom může postavit tak, aby se přes léto dala odsunout celá stěna nebo dokonce část stropní konstrukce. Tak se vytvoří iluze venkovního bazénu,« popisuje Jaroslav Kačer. Tato varianta nepatří právě k nejlevnějším. Peníze se tu počítají ve stovkách tisíc. A však vzhledem k tomu, že s náklady na stavbu budovy by se počítalo tak jako tak, prodraží se tato varianta jen o mechanismy posuvných stěn či střech.
Suterén je drahý
Kdo chce mít bazén pod úrovní terénu, musí k nákladům připočítat ještě nemalou částku na další stavební náklady. A protože dno bazénu je níž než základy domu, daleko pečlivěji je třeba vyřešit také větrání a klimatizaci. »Podobné úpravy mohou stavbu prodražit o další statisíce korun, proto musíme investora na tuto skutečnost už na začátku upozornit,« varuje Petr Richter z firmy O.K. Pool. Mnozí se však už setkali i s opačným extrémem. Zákazník se téměř urazil, když se ho v prováděcí firmě snažili upozornit na finanční náročnost podobné stavby.
Názory na umístění se liší
Existují různé názory na umístění bazénu v zahradě. Jeden z nich tvrdí, že bazén se v našich klimatických podmínkách využívá maximálně čtyři měsíce v roce, a proto není nutné, aby byl umístěný u domu a stal se tak jediným cílem výhledu z okna jídelny či obývacího pokoje. »Myslím, že na prvním místě je pohled z okna na zeleň a upravenou zahradu,« tvrdí architekt Jaroslav Kačer. Bazén je podle místních podmínek možné umístit mírně z osy domu a oddělit například nízkou zelení či terénní vlnou. Neměl by navazovat přímo na terasu domu, vycházet by se mělo spíše do zeleně. Opačně argumentuje například Lenka Durwaldová z firmy Pranto Pools: »Kolem bazénu se v letních měsících koncentruje celý rodinný i společenský život v domě. Pokud se po zbytek roku zakryje hladina plachtou či rohoží přesně na míru a navíc v modré barvě, pak bazén neruší, ani když navazuje přímo na terasu domu.«
Myslet i na provoz
Ne každý zájemce o stavbu bazénu má představu, kolik co stojí. »Zahradní betonový bazén tři krát sedm metrů obložený mozaikou nebo speciálními obkladačkami lze postavit za 300 tisíc korun, v nejkvalitnější samonosné verzi z tepelně vytvrzeného polyesteru za 220 tisíc korun, v laminátu či polypropylenu za 100 tisíc a v nejlevnějším provedení z fólie za 60 až 70 tisíc,« vypočítává orientační ceny Mojmír Urbánek z firmy Sportakcent. Pokud jde o týž bazén vestavěný v domě, je nutné připočítat ještě stavební náklady: jsou sice individuální, ale pohybují se ve statisících korun. Náklady na čištění vody přijdou na dva až čtyři tisíce korun měsíčně podle velikosti bazénu. Většina bazénů se také neobejde bez ohřevu vody, počítá se, že každou hodinu je nutné ohřáté vodě dodat asi 150 kalorií na jediný metr čtvereční hladiny, což u plochy pět krát deset metrů představuje asi 13 kilow attů výkonu. V případě elektrokotle tak vyrostou náklady na ohřev vody zhruba na osm tisíc korun měsíčně. Tyto platby lze snížit například vytápěním sluneční energií či tepelným čerpadlem, ovšem za cenu velkých vstupních investic.
