Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Baťův mrakodrap je architektonická perla. Postavili jej za 160 dní

  1:00aktualizováno  1:00
Představuje jedno z vrcholných děl meziválečné architektury v Československu. Dnes slouží Baťův mrakodrap jako sídlo úřadů, ale také jako jedno z nejvyhledávanějších turistických míst Zlína.

Zlínský Baťův mrakodrap je sídlem krajského a finančního úřadu, ale také vyhledávaným cílem turistů. Stavba, která byla po dokončení v roce 1938 druhou nejvyšší budovou v Evropě, patřila k vrcholným dílům meziválečné architektury v Československu. Před deseti lety byl sedmnáctiposchoďový objekt zrekonstruován, poté se do něj přestěhovaly úřady. | foto: ČTK

Před 10 lety a dvěma dny, tedy 30. října 2004, byl ve Zlíně slavnostně otevřený zrekonstruovaný Baťův mrakodrap. Projekt sedmnáctiposchoďové administrativní budovy obuvnické firmy Baťa vypracoval v polovině 30. let minulého století architekt Vladimír Karfík.

V době svého dokončení, tedy v roce 1938, byla tato budova se svými více než 77 metry nejvyšší stavbou v tehdejším Československu a druhá v Evropě.

Fotogalerie

Měla šestnáct nadzemních a jedno podzemní podlaží. O to pozoruhodnější je skutečnost, že její železobetonovou konstrukci postavily čtyři desítky dělníků za pouhých 160 dnů.

O stavbu mrakodrapu se zasadil Jan Antonín Baťa, který projekt zadal architektovi Karfíkovi a dal mu volnou ruku, aby mohl využít tehdy všechny dostupné technické možnosti. Rychle šla i všechna potřebná povolení, koncem května 1936 firma Baťa požádala Okresní úřad ve Zlíně o stavební povolení pro stavbu, v polovině září měla potřebné dokumenty k dispozici.

Stavební práce dostala na starost dceřiná společnost firmy Baťa - Zlínská stavební akciová společnost. V dubnu 1937 se začala stavět železobetonová kostra, hotová byla v září 1937. Postavit jedno podlaží zvládlo čtyřicet dělníků za pouhých deset dní. Stavba mrakodrapu přišla bez vybavení interiéru na 8,8 milionu korun.

Baťův mrakodrap ve Zlíně

Baťův mrakodrap ve Zlíně

Mrakodrap plný technických unikátů

V jednotlivých patrech plně klimatizované budovy byly velkoprostorové kanceláře o rozměrech 80 krát 20 metrů. Každá z nich pojala kolem dvou stovek úředníků, k jejichž dopravě sloužila čtveřice rychlovýtahů doplněná o páternoster, nákladní zdviž a výtah pro návštěvy. V osmém patře byly luxusně vybavené kanceláře vedení včetně pracovny Jana Antonína Bati.

Skutečný technický unikát však představovala ve výtahu o rozměrech šest krát šest metrů umístěná pracovna ředitele. Ten měl k dispozici nejenom takové samozřejmosti jako telefon či elektrické zásuvky, ale u výtahu poněkud překvapivě také umyvadlo s teplou i studenou vodou a odpadem.

Pojízdná pracovna v Baťově mrakodrapu ve Zlíně.

Pojízdná pracovna v Baťově mrakodrapu ve Zlíně.

Výtah byl vytvořený pro Jana Antonína Baťu. „Dokončen byl ale až za druhé světové války po odchodu J. A. Bati do zahraničí, on ho tedy nakonec nikdy nepoužil,“ upozorňuje Gabriela Sýkorová Dvorníková, mluvčí krajského úřadu .

Ale technický unikát představoval i vozík sloužící k mytí oken. Protože byla budova celá klimatizovaná, nedala se totiž okna s ocelovými rámy otvírat. A tak se používal venkovní výtah s pracovní klecí, který se pohyboval zavěšený na lanech na „koleji“ okolo hlavní římsy budovy.

Od baťovských dob se budova změnila jen málo - přibyl vstup ze třídy Tomáše Bati a terasa v 16. patře je částečně zastavěná. Úchvatného výhledu z terasy ale stále využívají tisíce lidí každý rok.

Kanceláře byly řešené podobně jako dnešní open space.

Kanceláře byly řešené podobně jako dnešní open space.

Budova přežila německou okupaci a s jistými stavebními úpravami i komunistickou éru. Od srpna 2003 do října následujícího roku podstoupila rozsáhlou rekonstrukci, která vyšla na 630 milionů korun. Stavba, do níž se po opravě nastěhoval krajský a finanční úřad, byla oceněna Grand prix Obce architektů v kategorii rekonstrukce.

Výstava v mrakodrapu

Návštěvníci mohou do kabiny slavného výtahu-pracovny nahlížet z prostoru Expozice 21. „Svezení výtahem lze absolvovat buď v rámci prohlídky budovy realizované Obuvnickým muzeem, případně v rámci různých akcí pořádaných pro veřejnost, jako je Den Zlínského kraje či Muzejní noc,“ říká Gabriela Sýkorová Dvorníková.

Na svou dobu byl mrakodrap vybavený nejlepší technikou.

Na svou dobu byl mrakodrap vybavený nejlepší technikou.

Expozice 21, v jejímž názvu se odráží číslo budovy v baťovském průmyslovém areálu, je věnovaná především historii mrakodrapu, vývoji zlínské architektury a architektovi Vladimíru Karfíkovi.

„Dominantou expozice je klimatizační strojovna, původně umístěna v jednom z podlaží budovy. Do expozice byly kromě ní postupně zahrnuty i další prvky nacházející se v budově v době jejího vzniku, funkční podlahové zásuvky, měřiče vnitřního klimatu, reproduktory či původní mobiliář,“ vypočítává Dvorníková.

Expozice v osmém podlaží budovy je věnovaná historii firmy Baťa a jejím významným představitelům, kteří v tomto ředitelském patře na přelomu 30. a 40. let minulého století pracovali.

Na podzim 2013 byly v severovýchodní a jihovýchodní části terasy instalovány...

Na podzim 2013 byly v severovýchodní a jihovýchodní části terasy instalovány bezpečností sítě, aby se zabránilo sebevražedným pokusům.

K nejvyhledávanějším místům objektu patří terasa na střeše mrakodrapu s výhledem na město. Návštěvníci mohou využít také kavárny a venkovního posezení.

Kvůli zvyšujícímu se počtu pokusů o sebevraždu skokem z terasy však byla terasa loni na krátkou dobu uzavřena, poté zde byl povolen vstup pouze za dohledu bezpečnostní služby budovy.

„Na podzim 2013 byly v severovýchodní a jihovýchodní části terasy instalovány bezpečností sítě a od té doby jsou tyto části terasy veřejnosti opět volně a bez omezení přístupné,“ uvedla Dvorníková.

Chodba vypadá téměř stejně jako za Jana Antonína Bati.

Chodba vypadá téměř stejně jako za Jana Antonína Bati.

K nejvyhledávanějším místům objektu patří terasa na střeše mrakodrapu s...

K nejvyhledávanějším místům objektu patří terasa na střeše mrakodrapu s výhledem na město.

 Západní část terasy, kde nejsou bezpečnostní sítě, je veřejnosti přístupná pouze v rámci prohlídek obuvnického muzea.

Autoři: ,



Nejčtenější

Dům v prudkém svahu se ladně vznáší nad Žamberkem. Výhled má dokonalý

Estetika interiéru je zakončena panely z čirého skla, které přinášejí přirozené...

V prvním momentu působí dům v Žamberku vzhledem k místu trochu nepatřičně. Současně s ním ale člověk sympatizuje....

Zedníci zkomplikovali architektům práci. Omítli stěny na bílo

Minimalistické pojetí bytu se odráží v barevnosti i ve výběru nábytku a...

Zajímavá lokalita i dům, ale nevyhovující dispozice bytu. I tak lze charakterizovat řadu interiérů v nových...



Její zahradu všichni obdivují, majitelka teď radí i dalším zájemcům

Idylu na terase by mohla pergola dovést k dokonalosti.

Dát pracovité mamince jako dárek pergolu je určitě skvělý nápad. Ne každý se ovšem pustí do její výroby sám. Čtenář...

Kvapilovi se nastěhovali do ruiny. Teď mají krásné bydlení a čtyři děti

Manželé Kvapilovi se usadili ve Staré Červené Vodě v Rychlebských horách.

Karin a Václav Kvapilovi koupili velkou, asi 250 let starou chalupu ve Staré Červené Vodě v Rychlebských horách v...

Jak bydlí mladý muž v Ostravě: byt téměř bez příček, svítidla z trubek

Dispozici bytu architekti otevřeli, vybourali všechny příčky.

Bytovému domu v těsné blízkosti parku vtiskli před deseti lety architekti výrazně oblé tvary, které se promítly také do...

Další z rubriky

Obytné vajíčko je v Praze. Objevte energeticky soběstačný mikrodům

Cena domku z první série je 79 900 eur, v přepočtu 2 miliony korun.

Energeticky soběstačný mobilní mikrodům představila v Praze investiční platforma Crowdberry. Ecocapsule stojí na lodi...

Byt na půdě staroměstského činžáku je velká nádhera za 760 tisíc korun

Postel s polstrováním z jemného brokátu je největším objektem, který dělí...

Architekti z ateliéru Coll Coll se z rozpočtem 760 tisíc korun vrhli na proměnu staré půdy o výměře 31 metrů...

David Vávra navrhl dřevěný hotelový pokoj s prvky Jizerské padesátky

V pokoji jsou originální závěsy, potištěné kresbami architekta Vávry. Poznáte...

Architekt David Vávra navrhl pro designový Grand Hotel Pytloun hned dva pokoje. Jeden z nich, obložený dřevem, je...

Najdete na iDNES.cz