Babičky to s hlízami uměly

- Hlíza se skrývá v mnohých květináčích s pokojovými rostlinami, aniž to kdokoli ví. Ty po odkvětu většinou zatahují nadzemní části, protože potřebují období klidu. Méně zkušeného pěstitele to může zmást natolik, že rostlina skončí v koši na odpadky. Mezi takovou zeleň patří například bramboříky, gloxínie či begonie, ale i exotické novinky, pozvolna pronikající na český trh.
Můžete je získat nejenom koupí kvetoucího exempláře v květináči. V zahradnictví jsou cibule či hlízy běžně nabízeny právě na začátku jara a rostliny z nich je možné snadno vypěstovat. Příští rok však vykvetou pouze tehdy, budou-li mít správné podmínky při přezimování. Častým důvodem pěstitelských neúspěchů je ponechávání květináče s hlízou při pokojové teplotě. Není divu, že naše babičky uměly bramboříky přivést ke květu každý rok, protože se jim dobře daří v prostoru mezi okny. Ten v létě poskytne rostlině dostatek světla i tepla a v zimě chladné prostředí bez mrazu. Taková okna však má dnes už jen málokdo, a proto je potřeba květináč na dobu klidu postavit na jiné místo. Optimální teplota a časové rozmezí pro období klidu se u jednotlivých druhů liší, a proto je dobré si tyto údaje poznamenat při koupi. Zatímco bramboříkům vyhovuje 8-10 stupňů Celsia, gloriózy a zantedeschie potřebují alespoň 12 stupňů a gloxínie, stejně jako dosny, vyžadují 15 stupňů. Málo známou popínavou rostlinou je glorióza. Je až neuvěřitelné, jak rychle tato rostlina dokáže růst. V přírodě má totiž přesně vymezený čas vlhkého období, které málokdy přesáhne devadesát dnů. Za tuto dobu musí stihnout vyrůst, vykvést, vytvořit semena a zatáhnout se zpět do hlízy. Ne vždy se jí to povede, takže se pro jistotu rozmnožuje také dceřinými hlízkami. To je v domácích podmínkách nejjednodušší způsob. Kolika květů se v létě dočkáte, nezávisí pouze na podmínkách, které jí zabezpečíte, ale také na velikosti hlízy. Platí zde jednoduché počty. Květů bude přibližně tolik, kolik centimetrů hlíza měří. Jiným zástupcem z teplých krajů jsou africké zantedeschie, nazývané kaly. Křížením několika původních druhů byly vyšlechtěny rostliny s různě zbarvenými, dekorativními toulci. Jako u ostatních áronovitých rostlin jsou květy maličké a nenápadné, sdružené do palice, která vykukuje z toulce. Vyhovuje jim světlé stanoviště a v období růstu ocení dostatek vody. Přes léto je můžete umístit i na zahradu. Jejich zvláštností je letní odpočinek, díky němuž ve své domovině přečkávají období sucha. Pokud je přestanete zalévat, listy zaschnou a se zálivkou by se mělo začít, až když raší nové lístky. Rozmnožit je můžete rozdělením masitých oddenků v průběhu jarního přesazování. Popularitě se v poslední době těší i dosny. Na zahradě či terase se uplatní více než metr velké kultivary, zatímco do bytu se hodí drobnější, které dorůstají 60 centimetrů. Stejně jako banány a zázvory, s nimiž jsou příbuzné, pocházejí z tropů. Proto potřebují být přes zimu uchovávány při teplotě 15 stupňů. Od března by měly být v teple a vysazují se až v květnu.