Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Azalky arododendrony mají rády stín

aktualizováno 
-
Keře pokryté nádhernými květy vypadají jak nadýchané obláčky. Od bílé přes žlutavou, oranžovou a červenou až po celou škálu růžových a fialových odstínů mohou zdobit zahradu od pozdního jara až do konce léta.

Azalky a rododendrony patří do blízkého příbuzenstva vřesů a vřesovců. Zahradníci je ještě dále rozlišují na azalky opadavé a stálezelené, pěnišníky pak na velkokvěté a takzvané botanické. V botanickém názvosloví se však s těmito názvy nesetkáte, protože patří do stejného rodu označeného latinským jménem Rhododendron. Většina druhů kvete v květnu a v červnu. Pokud je mírná zima, začínají ty časnější kvést již v únoru, a naopak pozdně kvetoucí pokvetou ještě v srpnu. Vypadají krásně jak ve skupinách, tak jako solitéry či podrost pod vzrostlými stromy. Jejich sesazování do skupin svádí k veselým až bláznivým kombinacím, krásná a působivá jsou však i aranžmá v jedné barvě v různých odstínech. "Máme na zahradě velký rododendron, který kvete mezi ostatními jako první. Některý rok však zůstane pouze zelený a nemá žádné květy," stěžuje si Jana Mertlíková z Plzně. Základní životní potřeby jednotlivých druhů se dají odhadnout z velikosti listů. "Zjednodušeně by se dalo říci, že čím větší jsou listy, tím více stínu rostlina potřebuje a je zároveň choulostivější na mráz. Naopak malolisté druhy, jako jsou například japonské azalky, vydrží i na slunném místě a nejsou tak choulostivé," radí jejich dlouholetý pěstitel Václav Šiškin z pražského zahradnictví Biskupská Zahrádka. "Právě některé časně kvetoucí druhy mohou přijít o poupata pozdními mrazíky, které mohou zničit i čerstvě rozvitá poupata." Velké nebezpečí hrozí v zimě a na jaře, kdy mohou ostré sluneční paprsky napáchat mnoho škody. Proto je vhodné pro ně najít na zahradě stanoviště orientované na sever či na západ a také nepodcenit přípravu na zimu. Větve jehličnanů zapíchané kolem keříků rostliny zastíní a ochrání je před mrazem. Obzvlášť stálezelené druhy přes zimu odpařují vodu. Aby na jaře nebylo z loňské krasavice uschlé koště, je potřeba v bezmrazých dnech zalévat. Opadavé druhy stačí zalévat v období bez listů o něco méně. Azalkám a rododendronům rozhodně nesvědčí větrné stanoviště. Vítr totiž rostliny vysušuje a rychleji se vypařuje i voda z půdy. Keře se mohou podsypat borovou kůrou. Zabrání se tak nejenom výparu, ale omezí se i růst plevelů. Rododendrony se dají koupit od jara do podzimu. Kdo se nechce spoléhat na popis barvy, udělá nejlépe, pokud si koupí již rozkvetlou rostlinu. Před sázením je nutné květináč namočit přibližně na půl hodiny do vody, aby se kořenový bal dokonale provlhčil. Ten se právě u azalek a rododendronů skládá z mnoha velmi jemných kořínků. Nehodí se pod nimi pěstovat jiné květiny, aby se kořenový systém neporušil. Malé keříky nemusíte vysazovat s metrovými mezerami s vidinou, že je za pět let zaplní. Výhodou totiž je, že se celkem snadno přesazují. Keříky většinou není potřeba tvarovat ani řezat. Po zimě by se pouze měly probrat zmrzlé, uschlé výhony. Jen málokdo má na zahradě zeminu, která by úplně vyhovovala nárokům rododendronů a azalek. Proto je při vysazování nutné připravit dostatečně velkou jámu. Ta by měla být minimálně tak hluboká a široká, jako je rostlina vysoká. V jílovitých špatně propustných půdách by se měla na dně jámy vytvořit drenážní vrstva ze štěrku či hrubého písku. Až na pár výjimek rododendrony potřebují zeminu, která je kyselá (pH 4-5) a neobsahuje vápník. Těžké půdy je nutné vylehčit agroperlitem či říčním pískem. Rostliny lépe prospívají v půdách s vysokým obsahem humusu, proto se do zeminy přidává rašelina a borová hrabanka. Nabídka živin v půdě se dá zvýšit hnojením. Dříve se k tomuto účelu používala zředěná močůvka. Dnes je na výběr mnoho různých hnojiv. Je však důležité, aby neobsahovaly chlor. Nejvhodnější jsou speciální hnojiva pro vřesovcovité rostliny, jako například Kristalon Rododendron nebo Agrabiomin Rododendron. Hnojit by se mělo především v období od dubna do června a poté přestat, aby nové výhony stihly do zimy zdřevnatět. Také po přesazení by se s hnojením nemělo spěchat a začít nejdříve až po šesti týdnech. Po odkvětu se začnou na květní stopce tvořit tobolky, ve kterých se ukrývá spousta drobných semínek. Plody nejsou nijak krásné, a pokud se nechystáte na jejich sklizeň, je lepší květy ihned po odkvětu odštípnout i s květní stopkou. Zabrání se tím zbytečnému vysilování a rostliny příští rok bohatěji pokvetou. Množení ze semen je možné. Cesta k prvním květům z výsevů však trvá nejméně pět let. Malokvěté pěnišníky a stálezelené azalky se běžně pěstují i z řízků. Nejvhodnější základ na řízky získáte, pokud v červnu vyštípnete vrchol větvičky. Po stranách se pak začnou tvořit nové výhony. Když dorostou přibližně deseticentimetrové velikosti, nastává okamžik jejich odebrání a zapíchnutí do rašelinového substrátu s přídavkem přibližně jedné pětiny říčního písku. Zakořenění v pařeništi napomůže použití stimulátoru.

Není azalka jako azalka

Mnoho lidí si myslí, že rozkvetlé pokojové azalky mohou po odkvětu přesadit na zahradu. To však není možné, protože se jedná o indické skleníkové azalky druhu Rhododendron simsii, a ty mají jiné nároky na pěstová ní než jejich venkovní příbuzné. Přes zimu sice potřebují chladnější prostředí, aby dobře kvetly, ale rozhodně ne méně než osm stupňů Celsia.

Azalky stálezelené: R. obtusum, R. kaempferi, Průhonické azalky (takzvané Jelínkovy)
Azalky opadavé: R. japonicum, R. arborescens, R. occidentale
Pěnišníky velkokvěté: R. arboreum, R. ponticum, R. caucasicum
Pěnišníky botanické a skalkové: R. ferrugineum, R. hirsutum, R. repens

Autor:






Nejčtenější

Tady žil na sklonku života Ota Pavel u převozníka Jaroslava Zýky. Dnes je...
Chalupy slavných. Otu Pavla těšila rybárna, Šebánka zase Žrapidla

V malebné roubence z filmu Smrt krásných srnců byla chalupou, ve které spisovatel Ota Pavel skutečně žil. „Přestože jsem projel skoro celý svět, nikde mi...  celý článek

Centrum obytného prostoru tvoří kuchyňský ostrov, jehož pracovní deska je...
Majitel bytu na Vinohradech vsadil na bílou barvu a kazetové dveře

Bydlení na Vinohradech láká v Praze spoustu zájemců. A to přesto, že bez náročné rekonstrukce se zde obejdou jen těžko. V tomto případě však majitel teprve po...  celý článek

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Přestavba na moderní bydlení pro rodinu s dítětem získala řadu ocenění za to,...
Domek v dělnické kolonii se po přestavbě proměnil na moderní bydlení

Dům je součástí historického souboru dělnické kolonie, která vznikla v průmyslové části jižního Londýna na přelomu 18. a 19. století. Po rekonstrukci slouží...  celý článek

Novinka Minimal black matt 20 year light - klika má na své čelní straně...
Černé matné kliky jsou módní, umějí už dokonce v noci i svítit

Je jako podaná ruka: hned víte, zda je vám příjemná. Kliky u dveří se dotýkáme mnohokrát za den, přitom si jen málokdy uvědomíme, jak se v průběhu let dveřní...  celý článek

Další z rubriky

1
Sousedka stále pije. Pod vlivem ječí na přítele i svých šest dětí

Sousedé bydlí v garsonce v pronájmu. Každou chvíli je paní pod vlivem alkoholu, hádá se s přítelem, dochází k fyzickému napadání a to mají doma šest dětí. Naše...  celý článek

Tváří Nákupů Ona Dnes je Jana Stryková
Využijte 50procentní slevy a nakupujte s Ona Dnes. Tipy pro byt a dům

V pondělí 16. října startuje týden zlevněných nákupů s Ona Dnes. V tento den najdete v MF DNES více než stovku kuponů, s nimiž se můžete vypravit pro vybavení...  celý článek

V 60. letech si herec Vlastimil Brodský pořídil chalupu ve vsi Slunečná.
Chalupy slavných. Kde Lukavský kosil, Kemr natíral a Brodský žertoval

Radovan Lukavský kosil na Vysočině trávu, Ladislav Pešek popíjel kafe u vilky Pampeliška a Josef Kemr bydlel ve včelíně. V pokračování seriálu týdeníku 5plus2...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.