Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Až odejde voda, musí přijít průvan

  9:14aktualizováno  9:14
Zatopené sklepy, mokré zdi a poničený nábytek - to je jen část toho, co dokázaly zničit přívaly vody, která zatopila v posledních dnech tisíce domů. Ale ani odčerpání poslední kapky neznamená, že budete mít vyhráno. A to dokonce ani po vyschnutí zdí. S vodou totiž přicházejí hodně nezvaní hosté - plísně, nejrůznější bakterie, viry a houby. Voda mohla také narušit podloží nebo statiku domů. S jejich opravami se tak nevyplácí spěchat.

Samozřejmě prvořadé je odčerpání vody a odstranění bahna. Teprve pak lze začít s vysoušením zdí a podlah. Bez techniky se většinou neobejdete, ale stejně nejdůležitějším pomocníkem byl a vždycky bude průvan. Bez něj to prostě nejde. Proto stavbaři dokonce radí, aby se tam, kde dostatečné proudění není - třeba ve sklepích - použila na první pohled i taková drastická opatření, jakými je vybourání menších otvorů na protilehlých zdech.

Čím začít
"První, co musíte udělat, je odčerpat vodu a zjistit rozsah škod. Pak začněte s vysoušením. To znamená co nejvíce větrat, případně i topit nebo použít elektrické odvlhčovače vzduchu," radí Jan Datel z inženýrsko-stavební firmy D-INVEST.

"Na odčerpání vody často postačí jen malé ponorné čerpadlo, které pořídíte asi za tisíc korun, to se vám bude hodit později třeba při zalévání na zahradě. Odvětrávat je třeba celý dům najednou, rozhodně se nesnažte třeba letovací lampou vysoušet zdi kousek po kousku, ani se nepokoušejte o příliš intenzivní vysoušení, zdivo by mohlo začít praskat," varuje stavař Ondřej Holboj z Českých Budějovic.

Rozsah škod závisí hodně na tom, v jakém stavu byl dům předtím. Obecně hůř na tom bývají podsklepené domy. Budovy postavené jen na základové desce, hlavně ty novější, kde se použily porobetonové nebo pěnosylikátové materiály a kvalitní izolace proti zemní vlhkosti, lze opravit poměrně snadno. "Kolem Prahy se teď vlastně ani jinak nestaví a není se čemu divit. Když tady kopnete do více než 150 centimetrové hloubky, většinou hned narazíte na vodu," říká Jan Datel.

Rozhodující slovo o stavebních opravách či dokonce zbourání domu by měl mít ale vždycky statik. Mokré zdi nejsou totiž zdaleka tolik nebezpečné jako narušená statika nebo dokonce podemleté podloží. I zdánlivě málo poškozený dům tak může mít pod sebou doslova těkající bombu. Třeba tehdy, když byl postaven na jílu. Každá část domu si pak "sedá" podle svého. Časem, třeba i za několik let, pak může dojít ke katastrofě a dům se zřítí.

Úplně nejhorší možností jsou spraše. Takové podloží dokáže zátopová voda proměnit na bláto, které může vysychat i několik let. Odborníci proto tvrdí, že se na takovém místě nemá ani v případě, když se dům zřítí a zbourá, stavět nový. Podloží ze štěrkopísků, které podemlela voda, lze "zachránit". Ale náklady třeba na tryskovou injektáž (při níž se vhání pod tlakem pod narušené základy domu betonová směs) představují při velkém narušení podloží i statisíce korun. Je pak otázkou, zda se taková záchranná akce vyplatí.

Při pochybnostech, v jakém stavu je podloží, nezbývá proto nic jiného, než udělat s pomocí vrtné soupravy sondáž až dva metry pod úroveň suterénu. Porovnáním s geologickou mapou oblasti pak mohou odborníci rozhodnout, zda a jakým způsobem začít s opravami. Protože značnou část ceny za tuto službu dělá doprava vrtné soupravy na místo, bývá výhodné, když si ji objedná více majitelů domů.

Když zdi neschnou
Někdy se stává, že zdi nevysychají tak rychle, jak byste potřebovali. Viníkem může být spodní voda, která při velkých a dlouhodobých záplavách logicky stoupá. Dostává se pak až k základům a vzlíná nahoru stejně jako v případě klasického podmáčení domu se špatnou (nebo žádnou) hydroizolací.

Tady pomáhá nejúčinněji to, co dělali už naši předkové - místo složité techniky vykopat studnu, do níž se voda pak začne stahovat a z ní ji průběžně odčerpávat. Když je totiž hladina spodní vody výš než podlaha sklepa, dostává se do zdí více vody. než z nich stačí vyschnout. Při záplavách na Moravě před pěti lety se osvědčily i takzvané odvlhčovače vzduchu.

Ty kondenzují nebo absorbují vlhkost z ovzduší, a tím ji odvádějí i ze zdí a podlah. Podle výkonu se za 24 hodin do sběrné nádoby kondenzačního přístroje může vysrážet 6 až 120 litrů vody z ovzduší, u absorbčního provedení je obdobné množství vlhkosti v podobě páry vyfukována hadicí mimo dům.

Odvlhčovače s výkonem 40 litrů za den postačí pro poměrně velké prostory, výkon 120 litrů je už určen pro veliké výrobní haly a podobné stavby včetně metra. Ovšem pozor! Při použití odvlhčovačů potřebujete stejně jako u klimatizace dodržet jednu podmínku - zavřít okna i dveře, kvůli hadici u absorbčních přístrojů je třeba ponechat volný jen nejnutnější prostor.

Cena odvlhčovačů se podle výkonu pohybuje kolem jedenácti až sedmdesáti tisíc, lze je však také pouze zapůjčit stejně jako nářadí nebo stavební stroje. Při zapůjčení na více než tři dny zaplatíte za den podle výkonu kolem 100 až 500 korun. Jenže zájem o odvlhčovače je teď takový, že půjčovny zejí prázdnotou.

"Teď nemáme ani jediný, lidé si je půjčili před deseti dny a nyní volají, že je potřebují znovu," říká Helena Richterová z firmy Ekotez z půjčovny z těžce postižených Českých Budějovic, "čekáme na další zásilku, zatím můžeme lidem pomoci malými plastovými odvlhčovači do interiéru." Ty si ovšem musí zájemce koupit, přibližně za 13 tisíc. Za den dokáží "odsát" 12 litrů vody, což postačí i na místnost kolem dvaceti metrů čtverečních.

Energetická spotřeba, i těch největších odvlhčovačů, je naštěstí poměrně malá, srovnatelná třeba s chladničkou. "Lidé by však měli počítat s tím, že odvlhčování trvající čtrnáct dní stačit nebude," varuje Vít Svatý z firmy Flair, "pohodlnější než kondenzační bývají absorbční odvlhčovače. Nemusíte vylévat vodu z nádoby nebo kanystru, stačí, když hadici vyfukující páru vyhodíte ven třeba sklepním okénkem. Ale ať už máte jakýkoliv typ, vyplatí se v domě přitopit."

Dalším důvodem, proč se vysychání zdí může protahovat, bývá nevhodná omítka nebo třeba i starý latexový nátěr. "Omítka musí většinou dolů, protože bývá hutnější než zdivo," radí Zdeněk Králík ze Stavebně-inženýrských staveb Kroměříž. "Ideální jsou samozřejmě duté cihly, ze kterých voda takříkajíc vyteče a zeď je brzy suchá. Pokud se vzdují podlahy, je to samozřejmě špatné, ale horší je, když to udělá i beton pod parketami nebo dlažbou.

Pak počítejte s tím, že se většinou zničila i izolace, protože jí beton s největší pravděpodobností potrhal," varuje Zdeněk Králík. Taková oprava přijde dost draho, za metr čtvereční zaplatíte kolem dvou a půl tisíce korun. Bohužel pojišťovny uhradí sotva kolem šedesáti procent nákladů, protože jen málokterý majitel si pečlivě prostuduje smlouvy a volí pojistku, za níž zaplatí pokud možno co nejméně.

Popraskané zdi lze spravit
Drobné trhliny na omítce žádné nebezpečí nepředstavují, pro váš klid stačí, když si i na jemné trhlinky dáte pásek sádry. Snadno tak zkontrolujete, zda se trhliny nezvětšují. Menší poškození zdí, kdy není narušeno podloží, lze vyřešit třeba s pomocí ocelových spon, jimiž se dům "opásá".

Další možností je metoda, kdy se dům "sešije" výztužnými nerezovými tyčemi. "Do zdiva se vyfrézují drážky v kombinaci s vrty a do nich se do speciální malty vlepuje vhodně tvarovaná nerezová ocelová výztuž. Jde o efektivní a rychlou metodu zpevnění porušených stavebních konstrukcí," vysvětluje Jiří Kubanek z firmy Helifix, která se specializuje na statické zabezpečení objektů.

Systém Helifix je vhodný nejen pro běžné opravy, ale také při vyboulení zdí nebo při narušení vazby mezi vnitřní a obvodovou zdí. Za metr nerezové tyče včetně montáže zaplatíte podle náročnosti jeden až dva tisíce korun. Tento systém je velmi účinný, proto se dokonce používá při opravách mostů.

Plísně jsou zrádné
Majitelé vytopených domů musí počítat s tím, že vedle omítek přijdou většinou i o podlahy. Určitá naděje bývá jen u dlažeb. Plovoucí laminátové podlahy se vzdují poměrně rychle, z dřevěných mají šanci snad jen hodně staré dřevěné podlahy, které už nemají takovou tendenci přijímat vodu.

 Ale ani tehdy, když dřevěná podlaha vyschne bez většího poškození nebo pokud na podlaze zůstane PVC, nemáte vyhráno. Ve většině případů se totiž s vodou dostávají do domu i plísně. Ty se pak stejně jako houby začnou pomalu šířit pod podlahovou krytinou, dokonce i tehdy, když starou podlahu vytrháte a vyhodíte a novou položíte třeba i několik měsíců po vysušení celého domu.

 Aby k něčemu takovému nedošlo, je třeba dodržet stanovenou vlhkost pro pokládání jednotlivých typů podlahových krytin. Například pro dřevěné podlahy i klasické laminátové podlahy nemá být vlhkost vyšší než dvě procenta.

Pouze některé speciální laminátové podlahy snesou vlhkost kolem pěti procent. Neméně důležité je ošetření podlahy dostatečně silným chemickým přípravkem. Jen tato dezinfekce dokáže zničit zárodky plísní nebo hub. Totéž platí také o zdech. Hlavně tam, kde uchováváte potraviny, je třeba zdi nejen vymalovat, ale také vydezinfikovat. Viry a plísně zvládne například přípravek Schimmel, ale i Savo, které lze přidat také do barev na malování.

Tam, kde už se plísně na zdech objevily, je nejlepší setřít je vlhkým hadrem namočeným přímo do dezinfekce. Nikdy však plísně neseškrabávejte! Dosáhli byste jen toho, že se plíseň rozšíří ještě víc. Na dřevo je vhodný Lignofix super, který se ředí v poměru 1: 19.


POZOR NA ELEKTRICKÝ PROUD

Při snaze zbavit dům co nejrychleji vody nebo vlhkosti se používá technika. Ta se ale neobejde bez elektrického proudu, který se v době zápla v samozřejmě vypíná. Kdy tedy opět zapojit elektrické vedení? "Kabelům voda nevadí. Ty jsou dobře izolované a voda je neohrozí, problém je v rozvodných krabicích a vypínačích. V těch nesmí být voda," varuje stavař Ondřej Holboj, "nejlepší bude, když je rozšroubujete, necháte z nich vytéct vodu a vysušíte je. Kdyby v nich byla voda a zapojili jste proud, dojde ke krátkému spojení a vypadnou jističe."


JAK LIKVIDOVAT NÁSLEDKY PO ZÁTOPÁCH

*
při opětovném zapojení elektrického proudu zkontrolovat a vysušit rozvodné krabice

* odčerpat vodu, vyklidit bláto či písek

* intenzivně větrat a topit

* pro urychlení vysoušení použít odvlhčovač vzduchu

* strhnout poškozené podlahy

* odsekat omítky, latexové nátěry apod.

* provést dezinfekci zdí i podlah

* zkontrolovat stav podloží i statiku budovy

* v případě potřeby využít kopaných studní

* nové podlahy pokládat teprve tehdy, až dosáhnete odpovídající nízké vlhkosti

* počítat s tím, že vysoušení zdí a odstraňování plísní může trvat i několik let

* při všech pracích dodržovat maximálně hygienu


Zaplavené ulice v pražském Karlíně. (15. srpna 2002)

Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...



Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Český architekt zvládl na výbornou rekonstrukci domu na Sardinii

Pro úpravy v exteriéru i interiéru použil Martin Frank šedý kámen, typický pro...

Stavba na skalnatém útesu nad mořem na Sardinii byla postavená už na přelomu padesátých a šedesátých let jako dvojdům....

Další z rubriky

Rodinný dům ve svahu je otevřený světlu i díky terasám a spoustě skla

Téměř všechny pokoje mají možnost přímého nebo bočního výstupu na terasy domu,...

Majitelé s bydlením v rodinném domě již měli zkušenost, ale starý dům jim už z mnoha důvodů nevyhovoval. A tak hledali...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Hravý dům vypadá jako kvádr vznášející se na svahu. Připomíná matrix

Dům opticky „levituje“ ve svahu i díky barevnému odlišení na bílý kvádr horního...

Byť domy ve svahu vyžadují mnohem náročnější přípravu, výsledek bývá většinou výrazně zajímavější než v případě staveb...



Najdete na iDNES.cz