Hue měla štěstí. Podařilo se jí koupit starou hospodu. S realizací ji pomohli její přátelé Amy Bracksová a Miles Ritzmann-Williams, kteří společně od roku 2016 pracují pod hlavičkou melbournského studia IOA.
Architekti na začátku vypracovali několik variant projektu. Dopředu počítali s tím, že stejně jako každá rekonstrukce staršího prostoru bude i renovace a proměna staré hospody na byt obnášet v průběhu prací mnoho změn.
Poctivé dřevěné krovy a krása původních cihlových stěn je mile překvapily. Během rekonstrukce se proto snažili zachovat maximum původních prvků. Práce zabraly jeden rok a dnes se byt chlubí odhalenými cihlami, které se střídají s hladkými bílými plochami, i jemností sametového textilu tmavomodrých těžkých závěsů, které obloukem vymezují prostor kuchyně od zbytku obytné zóny.
K postupnému odhalování stavebních pokladů skrytých v domě napomohla i neochotná stavební firma. Stavbyvedoucí odmítali garantovat předem zadané práce, a to vzhledem ke stáří a kondici budovy. Kvůli, nebo spíš díky tomu vznikla například vestavba podkrovní ložnice, která je originálním relaxačním koutem přímo pod střechou. Dříve prostor skrýval jen obyčejnou zanedbanou půdu.
Hue si přála moderní bydlení s nádechem retro stylu, které ji nebude brzy nudit. Kromě toho, že se jí retro dlouhodobě líbí, dopředu věděla, že má omezený rozpočet. Tvůrci proto sáhli i po materiálech, jejichž krása trvá po dlouhé dekády a nezruinují peněženku.
Obklady a dlažby jsou z klasického materiálu teraco ve vínovém odstínu, osvětlení pořídili u firmy Artemide, celoplošné koberce jsou z mořské trávy. Přírodním materiálům dobře sekundují zelené a růžové pastelové barvy vestavěného nábytku, který byl pořízen zcela nový, ostatní nábytkové solitéry kupovali architekti i majitelka v aukcích a po bazarech.