Asie se stala Mekkou vizionářské architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Díky obrovskému stavebnímu boomu v Číně se v poslední době zrodila řada zdánlivě za vlasy přitažených historek. Například o tom, jak se kvůli přetlaku stavebních zakázek astronomicky zvedly ceny betonu a oceli, nebo o tom, jak se z jeřábů stalo nedostatkové zboží.

Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu | foto: Profimedia.cz

Nakonec se ale ukázalo, že tyto příběhy toho mají s realitou společného víc, než by se mohlo zdát.

Asijská města se totiž rychle rozrůstají a panorama velkoměst se mění prakticky každým dnem, píše deník Financial Times.

Tak například v čínském Hongkongu je nyní o polovinu více mrakodrapů než ve městě, které se obecně považuje za ráj výškových budov - v New Yorku.

Pouze jediný z deseti nejvyšších mrakodrapů světa stojí ve Spojených státech.


Obrázek
Vpravo rozestavěný mrakodrap Burdž Dubaj.

Asijská stavební horečka
Z asijských velkoměst se staly laboratoře moderní architektury. Svoboda, rychlost a objem zakázek jsou pro architekty šancí, jak přijít s něčím skutečně radikálně novým.

A města se předhánějí, které z nich dá šanci odvážnějším projektům. Připomíná to trochu souboj New Yorku s Chicagem, kde se svého času investoři přetahovali o titul města s výstavnějšími a vyššími mrakodrapy.

V Asii ale stavební horečka zasáhla mnohem větší území - podlehla jí téměř všechna města od Tokia, přes kazašskou Astanu, Dubaj, až po Peking.

Jedničkou je Peking
V čele pelotonu je díky mediální pozornosti související s blížícím se pořadatelstvím letních olympijských her Peking.

 
Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu.

Vznikají v něm neslané nemastné stavby, ale i realizace šokující mírou extravagance. K vidění je například rozestavěné sídlo společnosti CCTV, dvě obří věže, které se k sobě naklánějí a na vrcholu jsou spojeny mostem.

Projekt nizozemského studia OMA je ohromující a zcela novátorský, stejně jako soubor osmi věží navržený americkým architektem Stevenem Hollem, který vyrůstá na opačném konci metropole.

Hongkong zastiňují jiná města
Někteří tvůrci se snaží do návrhů asijských mrakodrapů vnést prvky, které jsou pro stavby na tomto kontinentě typické.

Jedním z nejznámějších případů jsou dvě věže Petronas Twin Towers v malajsijském Kuala Lumpuru, které jsou inspirovány estetikou Dálného východu.

 
Petronas Twin Towers, Kuala Lumpur, Malajsie.

Také nejvyšší budova současnosti, mrakodrap Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech, má připomínat pagodu.

Kromě experimentů s formou ale architekti v Asii kladou velký důraz například i na technologické inovace a ekologičnost budov.

Malajsijský architekt Ken Yeang například dokázal, že i mrakodrapy mohou být přátelské k životnímu prostředí.
Jeho výšková budova na ostrově Penang byla první, kde ventilaci zajišťuje vítr.

Mrakodrap Pearl River Island v čínském Kuang-čou má zase být první stavbou, která bude energeticky zcela soběstačná. Dosáhne toho díky větrným minielektrárnám, solárním panelům a recyklaci vody.

 
Mrakodrap CITIC Plaza v čínském městě Šen-cen.

Původní hvězdu na nebi asijské architektury - Hongkong - pomalu zastiňují jiná města. Relativně malá pozornost se věnuje i Tokiu, které nicméně stále patří k metropolím s vůbec největší hustotou výškových budov na světě.

Velký rozvoj ale odborníci očekávají hlavně v Číně. Mrakodrap CITIC Plaza je novou dominantou města
Šen-cen, šedesát devět pater vysoký mrakodrap Shun Hing Square zase ovládl panorama v Kuang-čou.
Obě budovy patří mezi desítku nejvyšších na světě.

Panorama města je dnes tím, čím byly kdysi katedrály, bulváry či hlavní náměstí, tedy poznávacím znamením.

Silueta velkoměsta je jakýmsi logem, šifrou, z níž lze vyčíst leccos o ekonomickém úspěchu a dravosti.

Invaze avantgardních architektů, kteří v Asii zhmotňují své utopické vize, teprve začíná. Nastává chvíle nechat se tímhle překotným vývojem ohromit, protože takový boom se možná už nikdy nebude opakovat.

 
Panorama Kuala Lumpuru, Malajsie.
Autor:



Nejčtenější

Když si koupíte koženou pohovku za dvacet tisíc, budete sedět na igelitu

O koženou pohovku je třeba se starat přesně podle návodu výrobce.

Zatímco poměr masa v uzeninách už vnímá většina zákazníků, jen málokoho napadne, že pro nábytek označený jako kožený...

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Za Prahou si postavili dům snů. Obavy z dřevostavby jsou zbytečné

Stavba domu trvala pět měsíců od kopnutí do země po stěhování do hotového.

Renata a Ladislav pobývali dlouhé roky v Americe, ve dřevěném domě. Kolem nich žila spousta dalších lidí v...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Další z rubriky

Soutěž pro komplikovaná místa v Praze hledá unikátní projekty

Ondřej Chybík: Projekt 2050 a jeho vnitřní uspořádání vychází z teorie...

Praze chybějí pozemky pro novou výstavbu bytových domů. Obyvatelé městských částí mnohdy brání novým projektům, protože...

Z ruiny na zboření je vilový dům. Stěny má z levného stavebního materiálu

Jao-tung, tradiční čínské obydlí zakopané do země, se dočkalo obnovy.

Čínská internetová hvězda Jie Liang-čchen se rozhodl přestavět a zachránit jednu z tradičních vesnických staveb svého...

Domek velký 40 metrů čtverečních nepotřebuje žádné sítě. Stojí v Kysucích

Vnitřní obklady a vybavení je z běleného smrkového a dubového dřeva.

Slovenské studio ARK-shelter navrhlo minimalistický modulární domek, ideální pro občasný, ale klidně i trvalý únik z...



Najdete na iDNES.cz