Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Asie se stala Mekkou vizionářské architektury

  1:00aktualizováno  1:00
Díky obrovskému stavebnímu boomu v Číně se v poslední době zrodila řada zdánlivě za vlasy přitažených historek. Například o tom, jak se kvůli přetlaku stavebních zakázek astronomicky zvedly ceny betonu a oceli, nebo o tom, jak se z jeřábů stalo nedostatkové zboží.

Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu | foto: Profimedia.cz

Nakonec se ale ukázalo, že tyto příběhy toho mají s realitou společného víc, než by se mohlo zdát.

Asijská města se totiž rychle rozrůstají a panorama velkoměst se mění prakticky každým dnem, píše deník Financial Times.

Tak například v čínském Hongkongu je nyní o polovinu více mrakodrapů než ve městě, které se obecně považuje za ráj výškových budov - v New Yorku.

Pouze jediný z deseti nejvyšších mrakodrapů světa stojí ve Spojených státech.


Obrázek
Vpravo rozestavěný mrakodrap Burdž Dubaj.

Asijská stavební horečka
Z asijských velkoměst se staly laboratoře moderní architektury. Svoboda, rychlost a objem zakázek jsou pro architekty šancí, jak přijít s něčím skutečně radikálně novým.

A města se předhánějí, které z nich dá šanci odvážnějším projektům. Připomíná to trochu souboj New Yorku s Chicagem, kde se svého času investoři přetahovali o titul města s výstavnějšími a vyššími mrakodrapy.

V Asii ale stavební horečka zasáhla mnohem větší území - podlehla jí téměř všechna města od Tokia, přes kazašskou Astanu, Dubaj, až po Peking.

Jedničkou je Peking
V čele pelotonu je díky mediální pozornosti související s blížícím se pořadatelstvím letních olympijských her Peking.

 
Rozestavěné sídlo společnosti CCTV v Pekingu.

Vznikají v něm neslané nemastné stavby, ale i realizace šokující mírou extravagance. K vidění je například rozestavěné sídlo společnosti CCTV, dvě obří věže, které se k sobě naklánějí a na vrcholu jsou spojeny mostem.

Projekt nizozemského studia OMA je ohromující a zcela novátorský, stejně jako soubor osmi věží navržený americkým architektem Stevenem Hollem, který vyrůstá na opačném konci metropole.

Hongkong zastiňují jiná města
Někteří tvůrci se snaží do návrhů asijských mrakodrapů vnést prvky, které jsou pro stavby na tomto kontinentě typické.

Jedním z nejznámějších případů jsou dvě věže Petronas Twin Towers v malajsijském Kuala Lumpuru, které jsou inspirovány estetikou Dálného východu.

 
Petronas Twin Towers, Kuala Lumpur, Malajsie.

Také nejvyšší budova současnosti, mrakodrap Burdž Dubaj ve Spojených arabských emirátech, má připomínat pagodu.

Kromě experimentů s formou ale architekti v Asii kladou velký důraz například i na technologické inovace a ekologičnost budov.

Malajsijský architekt Ken Yeang například dokázal, že i mrakodrapy mohou být přátelské k životnímu prostředí.
Jeho výšková budova na ostrově Penang byla první, kde ventilaci zajišťuje vítr.

Mrakodrap Pearl River Island v čínském Kuang-čou má zase být první stavbou, která bude energeticky zcela soběstačná. Dosáhne toho díky větrným minielektrárnám, solárním panelům a recyklaci vody.

 
Mrakodrap CITIC Plaza v čínském městě Šen-cen.

Původní hvězdu na nebi asijské architektury - Hongkong - pomalu zastiňují jiná města. Relativně malá pozornost se věnuje i Tokiu, které nicméně stále patří k metropolím s vůbec největší hustotou výškových budov na světě.

Velký rozvoj ale odborníci očekávají hlavně v Číně. Mrakodrap CITIC Plaza je novou dominantou města
Šen-cen, šedesát devět pater vysoký mrakodrap Shun Hing Square zase ovládl panorama v Kuang-čou.
Obě budovy patří mezi desítku nejvyšších na světě.

Panorama města je dnes tím, čím byly kdysi katedrály, bulváry či hlavní náměstí, tedy poznávacím znamením.

Silueta velkoměsta je jakýmsi logem, šifrou, z níž lze vyčíst leccos o ekonomickém úspěchu a dravosti.

Invaze avantgardních architektů, kteří v Asii zhmotňují své utopické vize, teprve začíná. Nastává chvíle nechat se tímhle překotným vývojem ohromit, protože takový boom se možná už nikdy nebude opakovat.

 
Panorama Kuala Lumpuru, Malajsie.
Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...



Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Lubor s Helenou si navrhli bungalov, sedlovou střechu nařídili úředníci

Obě křídla domu se zřetelně odlišují různými materiály a barvou fasády,...

Lubor s Helenou se po prozkoumání cen bytů a starších domů v Praze a okolí rozhodli, že bude nejlepší postavit si...

Toužili po domku ve větvích. Teď mají unikát, který se všemu vymyká

Organické tvary okolní přírody trumfla čistá geometrie.

Snili o bydlení na stromě, kde by v zelené koruně poslouchali šumění listů. Oslovili architekty z kanceláře Malan...

Další z rubriky

Kliky, které vypadají jako roxorový drát či Eiffelovka. Podívejte se

Klika Rocksor - inspirací byl roxorový drát do betonu

Netradiční inspirace industriální architekturou, svítící rukojeti i nezvyklé využití materiálů jako sklo či kůže… Tak...

Americké Versailles má 58 pokojů a 476 oken. Prodává se za miliardu

Luxusní sídlo v Mahwah v New Jersey má 58 pokojů, 476 oken, dva bazény, saunu,...

Luxusní sídlo v Mahwah v New Jersey má 58 pokojů, 476 oken, dva bazény, saunu, posilovnu, vinný sklep i promítací sál....

Ve městech chybí zeleň, voda i selský rozum. Kdo za to může

Na Hradčanském náměstí se návštěvníci chladí u kropicího vozu. (31. července...

O několik stupňů dokážou zchladit fasádu domu rostliny, které se po ní pnou. I v Praze je podle architekta Petra Leška...



Najdete na iDNES.cz