Armáda po té příští

V USA se v odborné literatuře i v tisku často diskutuje o tom, zda není zbytečné dávat peníze na takové programy, jako je Future Warrior (existuje totiž celá řada projektů, které se shrnují pod označení Armáda po té příští).
V USA se v odborné literatuře i v tisku často diskutuje o tom, zda není zbytečné dávat peníze na takové programy, jako je Future Warrior (existuje totiž celá řada projektů, které se shrnují pod označení Armáda po té příští). Jejich zastánci většinou argumentují potřebou udržení náskoku. Programy jako Land Warrior, které určují podobu ozbrojených sil kolem roku 2012, mají totiž i další země - například Francie a Austrálie a dostupnost nových poznatků se navíc neustále rozšiřuje. A nikdo nedokáže odhadnout, co bude za patnáct let. Často se v této souvislosti poukazuje na příklad Francie, která vybudovala po 1. světové válce ohromný pevnostní systém - Maginotovu linii. Hitlerova armáda, nově založená na obrněných jednotkách a nikoli pěchotě, ji bleskově obešla přes Belgii a Lucembursko. Poražená Francie se tak stala ukázkovým příkladem země, sice připravené, ale na minulou válku. Podle dnešních analýz a čerstvých zkušeností budou mít konflikty budoucnosti nejčastěji podobu rychlých, policejních zásahů v městských oblastech. Právě pro takový boj kdekoli na světě je určen i Future Warrior.