Ve čtvrti Francesco Álvarez, pojmenované podle otce jednoho z pionýrských osadníků, se za poslední dekády život razantně proměnil. Mléčný průmysl, ranče a obchodní ruch ustoupily vilkám a víkendovým domům, které obklopují stromy a parky. Dědicové původních usedlostí i noví majitelé se těší z venkovského klidu, pomaleji plynoucího času a pohody.
K realizaci domu uprostřed zeleně, na výhodné rohové parcele, přizvala čtyřčlenná rodina architekty z ateliéru Estudio Geya. Rodinná kancelář navrhuje nemovitosti přes třicet let a vytvořila řadu rodinných domků, vil i činžáků nejen v Buenos Aires.
Manželé Liliana Pichinová a Andrés Geya postupně vedení předávají synovi, Lucasovi Geyovi, který byl hlavním architektem i této vily. Lucas Geya při své práci rád čerpá z funkcionalismu a modernismu a dává si záležet na tom, aby majitelé měli při bydlení dostatek soukromí, intimity a již prvním otevřením dveří domova se cítili dokonale ve svém.
V návrzích si pohrál s řadou průhledů a dělením. Betonové stěny se ve správných místech a úhlech rozestupují a nabízejí majitelům perfektní výhledy. Při příchodu domů se rodina už v zádveří potěší výhledem na zelené zákoutí a při pobytu na terase a v bazénu všechny členy chrání od pohledů kolemjdoucích chytře navržené clonění. Vysoké ploty nejsou v této čtvrti vítány.
Při řešení celkového konceptu domu si Lucas Geya neodpustil malou hříčku. Namísto rozhodování, zda využít plochou, nebo sedlovou střechu, chytře objektu dopřál obě. Přízemí vily patří společnému rodinnému životu a veškerému technickému a provoznímu zázemí, patro je ryze privátní a dělené na dvě části: rodičovskou a dětskou.
Při řešení celkového konceptu domu si Lucas Geya neodpustil malou hříčku: namísto rozhodování, zda využít rovnou, nebo sedlovou střechu, objektu dopřál obě.
Stavbu majitelé započali na podzim 2016 a dokončili loni v létě. S odkazem k předkům se pustili do vybavování a zařizování interiérů, ve kterých umístili všechny ceněné rodinné poklady.
Kuchyni namísto strohých linií moderních lesklých linek dominuje historická kredenc, starožitný skleník stojí pod schodištěm. Ikonická křesílka z chromované ohýbané konstrukce, která se vyráběla ve třicátých letech minulého století v Čechách ve firmě Thonet podle návrhu designéra Marcela Breuera, stojí v hale v patře. Na podlahách v soukromých pokojích jsou položeny starosvětské parkety, v hlavní obytné části snadno udržovatelný kámen.
