Studie pasivního domu v severních Čechách v autorské spolupráci se společností

Studie pasivního domu v severních Čechách v autorské spolupráci se společností Prina, 2013 | foto: KompozituRA

Katalogové domy nemohou ctít okolí, v němž mají stát, tvrdí architekti

  • 18
Vlastní architektonickou kancelář založili v roce 2010. Slabika RA na konci názvu kanceláře značí počáteční písmena příjmení dvou architektů: Růžička a Andrle. Dvojice tvrdí, že nejjednodušší je vzájemná spolupráce, všechno ostatní je složitější.

Proč jste vlastně založili vlastní architektonickou kancelář a jak se vám daří naplňovat svoje původní představy? Co je těžké a co naopak jednodušší, než jste čekali?
Během školy a po škole jsme oba pracovali v menších architektonických ateliérech, vzhledem ke krizi, která v té době nastala, byla budoucnost poměrně nejistá. Nám naopak přibývalo soukromých zakázek. Postupem času se ukázalo, že se nedá stíhat oboje, a stáli jsme před otázkou, co dál. Proto jsme se mezi sebou domluvili na vzájemné spolupráci.

Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.

Původní představy se daří naplňovat střídavě, jako vše, co děláte. Někdy je práce obohacující, jindy se tím musíte protrápit. Z lidského pohledu je nejtěžší určitá existenční nejistota a velká míra zodpovědnosti vůči sobě, protože nad sebou nemáte nikoho, kdo by vás kontroloval. Naopak poměrně jednoduchá se ukázala vzájemná spolupráce.

Jak dalece ovlivňuje okolí (myšleno okolní zástavba, výhledy, daný terén) vaše návrhy rodinných domů?
Okolí je jedním ze stěžejních bodů návrhu nejen rodinných domů. Velmi zásadní je konfigurace terénu, která hodně rozhoduje o finanční náročnosti objektu, dále možnosti osazení objektu na pozemek a následná orientace vůči světovým stranám. Okolní objekty ovlivňují pozemek z hlediska odstupových vzdáleností, orientace obytných místností a podobně. Vymezují tedy určitým způsobem pozici objektu na pozemku.

V dnešní době, kdy se každý snaží stavební pozemky minimalizovat, se pak dost často setkáváme s případy, kdy je nějaká variabilita pozemku téměř nulová. Každému, kdo si kupuje pozemek, bychom doporučili, aby si přizval k ruce odborníka, který mu dokáže poradit, jaké jsou možnosti s danou parcelou.

Vizualizace: nízkoenergetický dům v Chotuticích, projekt 2011, nyní ve výstavbě

Jakým způsobem lze vhodně sladit moderní novostavbu s původní venkovskou zástavbou? Jak moc je to důležité?
Tato disciplína je vždy dost individuální a neexistuje na ni univerzální řešení. Obecně je vhodný recept spíše do rozumné míry zahušťovat venkovskou zástavbu než dělat umělé přílepky v podobě satelitů k vesnicím, které se staly postupem času již kompaktní. Pokud se bavíme o tradiční vesnické zástavbě, dost často se dá vhodná plocha pro bydlení zajistit například půdní vestavbou a do hmoty objektu nezasahovat.

Jestliže zasahujeme do původní hmoty staveb, je vždy důležité měřítko. Stávající stavby většinou mají svou kvalitu, která se dá citlivou rekonstrukcí vrátit. Lze do nich vložit moderní prvek, který může být kontrastní, ale nemusí působit rušivě, a naopak propojí například moderní přístavbu se stávající stavbou.

Propojujete v rámci jedné stavby prvky tradiční a moderní architektury? Můžete uvést nějaký příklad?
Propojení tradičních a moderních prvků je určitě možné a vhodné. Obecně je vždy důležitá míra zastoupení nových a starých věcí. Je také rozdílné, pokud děláte rodinný dům v nové zástavbě, nebo pokud rekonstruujete dřevěnou roubenku v horách. V těchto případech do tohoto problému vstupujete z opačných stran.

Pokud máme tradiční zástavbu, můžeme jako moderní prvek použít například okenice z nových materiálů, tahokovu, cortenu apod. Naopak v nové zástavbě jde například o nábytkové prvky doplňující moderní interiér, který může být někdy určitým způsobem neosobní, ale přitom mu tyto prvky dávají lidský rozměr.

Nízkoenergetický dům v Praze - východ, projekt Ing. arch. Radek Lizna, spolupráce KompozituRA, projekt 2008, realizace 2010

Jste zastánci názoru, že je ideální, pokud interiér navrhne i tvůrce stavby? Jinými slovy, že má interiérové řešení navazovat na vnější vzhled objektu?
Myslím, že je to vhodné zejména z praktického důvodu. Ve chvíli, kdy si člověk najme architekta pro vytvoření projektu, například rodinného domu, vytváří s ním určitý vztah, protože se pak potkávají poměrně často a řeší společně odpovědi na různé otázky, často i osobního charakteru. Výsledkem by měl být jakýsi průnik mezi představou investora a architekta. Většinou si architekt a investor vytvoří ve fázi tvorby projektu už i představu o interiéru.

 Ve chvíli, kdy do toho vstoupí nový autor, jde toto kolečko od začátku s tím, že jsou zde dva tvůrci, kteří mohou mít velmi rozdílné představy, a ve výsledku to může uškodit investorovi.

Názor, že má interiér navazovat na exteriér, je spíše formální, protože dost často to může být záležitost, která je pouze efektivní, ale nemá racionální opodstatnění. Ve chvíli, kdy je toto rozhodnutí racionální, souhlasíme s tím, že v určité míře je vhodné, pokud na sebe interiér a exteriér navazují.

Mají vaši klienti, zájemci o stavbu rodinného domu, poměrně jasné představy o hmotovém řešení i zařízení interiéru, nebo je situace spíše opačná?
Většina zákazníků, kteří k nám přichází, má jisté představy. Bohužel tyto představy jsou dost často velmi ovlivněny všude přítomnými katalogovými domy, které jsou jakýmsi univerzálním řešením. Tyto projekty bohužel nikdy nemohou ctít okolí, v němž se má dům stavět. Tedy hlavně okolní zástavbu, orientaci vůči světovým stranám, výškové poměry okolí apod. Dost často slyšíme, že tohle se jim líbí, ale...

Ke každému, kdo k nám přijde, se snažíme přistupovat individuálně a navrhnout mu dům, který bude ctít všechny jeho požadavky. Na druhou stranu nemůžeme nikoho nutit, aby stavěl to, co se líbí nám. Naší prací je ukázat možnosti a ke každé říci argumenty pro a proti. Obecně je pro nás úspěch, pokud vytvoříme dům, který má logické dispozice a rozumné provozní náklady.

Nízkoenergetický dům pro tesařství Tůma, autorská spolupráce Prina, projekt 2012, nyní v realizaci

Velkou roli hraje určitě i cena, do které se musíte vejít. Navrhujete raději cenově příznivé stavby, nebo luxus, kde se na korunu nehledí?
Vždy tvrdíme, že moderní, architektonicky zajímavý dům lze postavit za stejnou cenu jako běžný, "katalogový". Cena je samozřejmě důležité kritérium, nemělo by jí být ale vše slepě podřízeno. Stavbou domu člověk vytváří prostor pro život svůj a své rodiny a tento prostor by měl být kvalitní.

Absolutní škrcení rozpočtu v prvotní fázi může vyvolat následné budoucí investice, například pokud se šetří na materiálech a podobně. Člověk by se měl dívat i dopředu, nejen na to, co ho to bude stát nyní. Nejraději navrhujeme domy, ve kterých se lidem dobře žije, a to jsou ty, jež splňují jejich požadavky. To, že je dům drahý a luxusní, neznamená, že je kvalitní.

Vaše domy jsou energeticky úsporné. Jaká je v současnosti návratnost prostředků vložených do speciálních stavebních materiálů, systémů vytápění a podobně?
Energetická úspornost staveb vyplývá již z určitých zákonných omezení a politiky České republiky vůči nové zástavbě, která je v tomto smyslu jistě logická. Dle našeho názoru je vždy dobré zvolit jistou rozumnou míru mezi energetickou úsporou objektu a náklady, které jsou vůči tomuto vynaloženy.

Ohledně návratnosti prostředků je to velmi složitá otázka a je dost individuální. Závisí například na životě rodiny, na místě zástavby, tvaru objektu a podobně, tedy nejen na materiálech a vnitřních technologiích. Pokud chcete investovat do alternativních materiálů, popřípadě technologií, jde spíše o to, že to děláte z určitého přesvědčení a budoucího komfortu bydlení. Jistá návratnost přijde, ale spíše v řádu desítek let.

Studie využití bývalého statku v Dolních Břežanech, wellness areál, projekt 2009

Zabýváte se také rekonstrukcemi rodinných domů, navrhovali jste například přestavbu bývalého hostince na studentské ubytování. Platí, že přestavovat je obtížnější než stavět nově na "zelené louce"?
To jistě platí. V případě stavby na zelené louce můžete o spoustě otázek rozhodnout. V případě přestavby máte dost věcí daných. Stačí se podívat na strukturu zástavby. Spíše vyrůstají nové satelity v okolí měst a vesnic, než aby se opravovala a udržovala stávající zástavba, které má například svou polohou jistě větší kvality. Důvod je jasný, jde o jednodušší disciplínu.

Navrhli jste i několik veřejných staveb, ať již ve fázi studie, návrhu
či realizace. S jakými vizemi jste přistupovali například k wellness centru v Dolních Břežanech či k nádraží Praha–Holešovice?
Na takto velkých projektech jsou vize vždy tvořeny širšími vztahy v rámci daného území. Během přípravných prací je nutné zjistit velké množství informací a ty nejprve analyzovat. Jde zejména o otázky dopravy, dostupnosti služeb, cílové skupiny obyvatel, přínosu pro danou lokalitu… Na základě těchto informací určité vize vyplynou.

Poté je vždy dobrá osobní přítomnost v daném území, každé místo na vás nějakým způsobem působí a toto také vytváří určité vize. Co se týká wellness centra v Dolních Břežanech, tak je to lokalita, kde město dlouho hledalo využití a náš návrh byl přínosem do diskuse, co s takovýmto prostorem.

V Holešovicích byla situace jiná, zde je jistý koncept využití známý, ale hledala se optimální skladba zástavby. Řešení nádraží bylo dalším stupněm, který vyplynul z urbanistické studie a snahy o zkvalitnění veřejného prostoru před vlastním nádražím.

Studie přestavby nádraží Praha - Holešovice, projekt 2010

Jak vypadá podle vašich představ ideální bydlení, jak bydlíte vy sami?
Ideální bydlení je individuální pojem, každý má jiné představy. Obecně by se dalo říci, že ideální bydlení je takové, které dokáže splnit vaše potřeby tak, abyste v něm vy a vaše rodina mohli vést spokojený život, při rozumných pořizovacích a provozních nákladech.

Studio Kompozitura

Ing. arch. Richard Růžička, Ing. arch. Tomáš Andrle
Architektonická a projekční kancelář byla založená v roce 2010, předmětem činnosti jsou zejména návrhy novostaveb i rekonstrukcí rodinných, bytových a občanských staveb včetně návrhu interiéru. Kancelář se zabývá urbanismem včetně tvorby územních studií, regulačních plánů a zastavovacích studií.

Další zajímavé rozhovory a návštěvy najdete v časopise Domov.