Architektem roku 2018 se stal Petr Hájek. Podívejte se na jeho tvorbu

  1:00aktualizováno  1:00
Ocenění za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech, cenu Architekt roku 2018, získal přední český architekt a pedagog Petr Hájek. Čestné uznání poroty obdržela Dagmar Vernerová, která už téměř 20 let vydává ročenku Česká architektura.

Petr Hájek – Hájek architekti, Krkonošské centrum environmentální výchovy ve Vrchlabí | foto: Benedikt Markel

Cena Architekt roku je udělována těm, kteří se v uplynulých pěti letech významně zasloužili o architekturu v České republice. Nemusí jít jen o konkrétní stavby, ale také o teoretickou, vzdělávací, propagační, publikační a popularizační činnost v oblasti architektury. Cenu vypisuje společnost ABF, aby poukázala na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro život a kulturní rozvoj společnosti. 

Petr Hájek, Centrum současného umění DOX+

Petr Hájek, Centrum současného umění DOX+

Již v červnu vybrala odborná porota (architekti Adam Gebrian, Josef Pleskot, Regina Loukotová, Marcela Steinbachová a vítězka loňského ročníku soutěže, umělkyně Kateřina Šedá) pět finalistů soutěže Architekt roku 2018.

Stali se jimi architekti z českobudějovického sdružení CBA - Miroslav Vodák a Tomáš Zdvihal, dále Zdeněk Fránek, Petr Hájek, Petr Hlaváček a liberečtí MJÖLK architekti. Porota rovněž doporučila udělit jedno čestné uznání.

Vvítězem se 11. září stal architekt Petr Hájek. Čestné uznání za podporu architektury získala vydavatelka Dagmar Vernerová, která letos připravila již osmnáctou ročenku Česká architektura.

Architekt roku 2018

Petr Hájek (*1970), rodák z Karlových Varů a absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze a Školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, založil v roce 1998 společně s Tomášem Hradečným a Janem Šépkou architektonickou kancelář HŠH architekti (nyní HXH), v roce 2009 pak vlastní studio Petr Hájek Architekti.

Fotogalerie

S jeho tvorbou se setkáte v řadě míst České republiky, k nejznámějším stavbám patří Horní náměstí v Olomouci (HŠH architekti, památka UNESCO), Jiřské náměstí na Pražském hradě (HŠH architekti, památka UNESCO), Arcidiecézní muzeum Olomouc (HŠH architekti, památka UNESCO), Úpravy zámeckého návrší v Litomyšli (nádvoří, park, konírna, kočárovna, HŠH architekti, památka UNESCO).

Petr Hájek je podepsaný také pod Jízdárnou-multifunkčním sálem (HŠH architekti, památka UNESCO), vilou v Berouně (HŠH architekti), vilou v Černíně (HŠH architekti), Vzdělávacím centrem Krkonošského národního parku, domem Chameleon či expozicí národního pavilonu na světové výstavě La Biennale di Venezia 2016 (Bradňanský, Hájek, Halada, Studený, Zervan). S řadou jeho staveb se mohli podrobně seznámit i čtenáři iDNES.cz.

Petr Hájek stojí také za rozšířením Centra současného umění DOX+, rekonstrukcí vodárenské věže v Praze 7 či terasami paláce Lucerna. V případě souboru budov DOX+ doplnil původní komplex o prostory pro tanec, hudbu, film či videoart.

Hájek velmi oceňuje investory, pro které pracoval: „Říká se, že osvícený investor je zárukou 50 procent úspěchu architekta, já bych to opravil na 90 procent.“

Petr Hájek – Hájek architekti, rodinný dům Chameleon v Lipencích

Petr Hájek – Hájek architekti, rodinný dům Chameleon v Lipencích

Za svou práci získal řadu ocenění (Cena Grand Prix Obce architektů, Evropská cena Freiraum no2, Bauwelt–Preis, Stavba roku, Cena Klubu za starou Prahu, Cena R. Eitelbergera, Evropská cena Piranesi prize /honorable mention/, Sustainable architecture award Ferrara /honorable mention/, čtyřikrát obdržel českou nominaci na evropskou cenu Miese van der Rohe). 

Pedagog i architekt s přesahem do jiných oborů

Od roku 2004 působí Petr Hájek jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kde byl v roce 2017 jmenován profesorem. Od roku 2012 vede i autorský ateliér architektury na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Je zakladatelem a předsedou představenstva nadačního fondu na podporu umění a talentu Art-Now a zakladatelem sdružení LEA – Laboratoř Experimentální Architektury.

Za svou pedagogickou práci na výzkumu v oblasti urbanismu s názvem „anastomosis“ získal v roce 2012 cenu rektora ČVUT za aplikaci výzkumu v praxi. Je autorem výstav v ČR i v zahraničí (Praha, Brno, Liberec, Oslo, Vídeň, Paříž, Londýn, Bratislava, Benátky). V roce 2015 inspiroval a ilustroval román „Urbo Kune“ spisovatele Miloše Urbana, který se odehrává v utopickém městě navrženém v jeho ateliéru na FA ČVUT.

Stavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání získala již několik...

Stavba Krkonošského centra environmentálního vzdělávání získala již několik ocenění.

V současnosti navrhuje a realizuje rekonstrukci kina OKO v Praze 7, Dům Bílá růže – Kašperské Hory, Astronomickou observatoř hradu Pirkštejn v Ratajích nad Sázavou, Muzeum lanové dráhy v Peci pod Sněžkou, krematorium pro zvířata „Věčná loviště“, Podobný dům, Dům periskop, Dům pro lékařku a buddhistu či Dům pro malíře.

Porota jeho realizace označila za výjimečné počiny na poli architektury s přesahy i do jiných oborů. Ocenila, že Hájkova tvorba reaguje na kontext, zároveň je svébytná a experimentální. Vyzdvihla zejména Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání ve Vrchlabí (2013), koncepci pavilonu na Benátském bienále (2016) nebo vítězný soutěžní návrh na rekonstrukci ostravských jatek na galerii (2017).

Čestné uznání za ročenky

Osmnáct svazků ročenek Česká architektura, za nimiž stojí Dagmar Vernerová, která získala Čestné uznání, oceňuje odborná i laická veřejnost. Již téměř dvacet let vydavatelka oslovuje praktikujícího architekta či architektku, kteří zodpovídají za výběr publikovaných staveb realizovaných v posledním roce.

Ročenka České architektury

Ročenka České architektury

Graficky i obsahově skvěle zpracovaná ročenka nechybí v knihovně žádného českého architekta a je také vyhledávaným dárkem pro zahraniční hosty.

Aktivita Dagmar Vernerové svým způsobem nahrazuje činnost veřejné instituce, od níž by se očekávala propagace české stavební kultury podobným souhrnem každoročních významných realizací, událostí a počinů.

Autoři:



Nejčtenější

Peklo se sousedem. Kůlnu přestavěl na továrnu s pětimetrovým komínem

1

Místo kůlny má soused na zahradě zděnou budovu, ve které podniká, vyrábí dřevěné suvenýry. Z komína se valí kouř a...

Dvoupodlažní dřevostavba se snadno vytápí i větrá, hluk zde nehrozí

Dům snů. Každý má vlastní představu o ideálním domě. Ten, o kterém snila...

Po letech náročné práce, za kterou se přestěhovali do města, začali pomalu plánovat návrat do tiché vesnice v nádherném...



Až se muž vrátí, ložnici nepozná. Manželka ji proměnila za 300 tisíc

Na novou ložnici si Tereza připravila 300 tisíc korun.

Ložnice Terezy a jejího manžela připomíná skladiště. Místnost je přeplněná starým nábytkem, nekvalitní manželskou...

Deset let stavěl dům z pohledového betonu. Inspiroval se v Japonsku

Výrazné vodorovné slunolamy podporují exotický vzhled domu a zároveň chrání...

Příběh tohoto domu je vyprávěním o cestě za snem, lásce k architektuře, ideálech a zejména o houževnatosti, se kterou...

Rodina si za městem postavila vilku. Zachránila stromy i peněženku

Manželé si dům postavili na okraji severoitalského městečka Fagnano Olona.

Mladá rodina se dvěma malými dětmi si v sadu v severoitalském městečku Fagnano Olona postavila vilku, která všem...

Další z rubriky

Rodina si za městem postavila vilku. Zachránila stromy i peněženku

Manželé si dům postavili na okraji severoitalského městečka Fagnano Olona.

Mladá rodina se dvěma malými dětmi si v sadu v severoitalském městečku Fagnano Olona postavila vilku, která všem...

Bohatý vinař si postavil v Los Angeles vilu ve stylu italské renesance

Vila Guasti byla postavena v letech 1910 až 1913.

I v Los Angeles najdete staré domy. Patří mezi ně i vila Guasti postavená v letech 1910 až 1913. Je proslulá...

Praha zmalovaná. Graffiti a street art uchvátí, pobaví i dají vydělat

Velká i menší díla najdeme po celé Praze a existuje pouze málo míst, kterým se...

Výrazné nápisy a obrazy na zdech k městu neodmyslitelně patří. Utvářejí jeho identitu stejně jako budovy, sochy nebo...



Najdete na iDNES.cz