Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Architekt Renzo Piano dokázal svým návrhem naštvat i prince Charlese

  1:00aktualizováno  1:00
Budovy podle návrhů Renza Piana jsou rozesety po celém světě. Italský architekt nemá jednotný styl, jeho díla jsou velmi různorodá. Je mistrem jednoduchých forem a jemných efektů. Mezi jeho nejznámější stavby patří třeba pařížské Centrum George Pompidoua či mrakodrap Shard (Střep) v Londýně.

Mrakodrap vysoký 310 metrů má 72 obytných poschodí a dalších 15 pater tvoří skleněná nástavba. Ve spodní části má mrakodrap podle architekta Piana splynout s městem a na vrcholu se prakticky rozplynout. | foto: Profimedia.cz

Architekt Piano, narozený 15. září 1937, dokáže své stavby začlenit organicky do prostoru tak, aby nerušily krajinu, ale splynuly s ní, a aby se v nich lidé cítili dobře.

S Pianem je spojena především pozoruhodná stavba Centre Pompidou, která stojí v centru Paříže nedaleko radnice. Okolní zástavbu převyšuje nejen svojí velikostí (délka 166 metrů, šířka 60 metrů a výška 42 metrů), ale hlavně architektonickým pojetím.

Centre Pompidou: projekt Piana a Rogerse okamžitě vyvolal vášnivou polemiku,...

Centre Pompidou: projekt Piana a Rogerse okamžitě vyvolal vášnivou polemiku, která se táhla několik roků. Došlo dokonce i k soudnímu procesu. Obdobně jako při stavbě Eiffelovy věže nadávky jen pršely...

Jde o moderní palác ze skla a oceli ve stylu architektury hi-tech. Většina infrastruktury budovy neboli různé rozvody a vzduchotechnika jsou vedeny vně a nijak zakryté. Naopak jsou dokonce barevně zvýrazněné.

V prosinci 1969 se prezident Georges Pompidou rozhodl vytvořit muzeum moderního umění. Chtěl, aby bylo přístupné co největšímu počtu lidí.

Na stavbu byl vyhlášen mezinárodní konkurz, v němž zvítězili tehdy dva mladí neznámí architekti, navíc cizinci. Projekt italského architekta Renza Piana a Brita lorda Richarda Rogerse, spolupracujících s Gianfrancem Franchinim, byl schválen v roce 1971. Autorsky se na něm podílel i architekt Jan Kaplický.

„Pokaždé, když jsme slyšeli o kultuře, bylo nám s Richardem blivno. Měli jsme dojem, že jsme na hony vzdáleni typu této nafouklé soutěže, atmosféře okázalé události, která ji obklopovala,“ vzpomíná Renzo Piano. „A odpověděli jsme jako správní uličníci, prostě jsme si na zkoušející troufli udělat dlouhý nos.“

Fotogalerie

Projekt Piana a Rogerse okamžitě vyvolal vášnivou polemiku, která se táhla několik roků. Došlo dokonce i k soudnímu procesu. Obdobně jako při stavbě Eiffelovy věže nadávky jen pršely: ropná rafinérie, pompidouleum, hangár, kupa šrotu, katedrála potrubí, urážka dobrého vkusu.

Na seznamu děl Renza Piana figuruje od té doby celá řada dalších kulturních institucí, muzeí a knihoven. Sen ze sci-fi příběhů připomíná jeho terminál mezinárodního letiště Kansai v japonské Ósace z roku 1994.

Z novějších staveb je zajímavé Vědeckotechnické centrum v nizozemském Amsterodamu (1997), které připomíná příď obrovského nakloněného korábu, nebo i snové budovy Kulturního centra Jean-Marie Tjibaou na Nové Kaledonii v Noumei (1998).

V roce 2007 byla v New Yorku dokončena jeho 52patrová výšková budova New York Times. Pro Londýn zase Renzo navrhl výraznou špičatou budovu London Bridge Town Skyscraper, přezdívanou Střep (The Shard) a dokončenou v roce 2013.

Paul Klee Zentrum - toto muzeum navrhl italský architekt Renzo Piano v Bernu ve...

Paul Klee Zentrum - toto muzeum navrhl italský architekt Renzo Piano v Bernu ve Švýcarsku.

U této stavby se nechal inspirovat popisem Londýna 18. století od italského malíře Canaletta. Podle něho byla metropole plochým městem, z něhož vystupovaly špičky kostelních věží.

Shard měl kromě obdivovatelů i řadu odpůrců. Například princ Charles, který se snaží do architektury aktivně zasahovat, prohlásil, že „Londýn se zřejmě mění v absurdní piknikový stůl“.

„Už tu máme obří okurku, teď to vypadá, že budeme mít ohromnou slánku,“ poznamenal před šesti lety o nově vznikajícím mrakodrapu dokončeném v roce 2012. Narážel tak na další známou výškovou stavbu v Londýně, jíž se přezdívá Gerkhin, tedy okurka.

Autor:



Nejčtenější

Padesát let bydlí v jednom domě. Čtvrtá rekonstrukce stála 10 milionů

Dům prošel postupně několika rekonstrukcemi. Za poslední čtvrtou proměnou stojí...

Miloš Drapač se v malém dělnickém domku na Náchodsku narodil a dosud v něm žije. Dům prošel postupně třemi...

Oceněná kuchyň, z níž sálá pohoda francouzského venkova

Bílá barva vyšla majitelům jako jednoznačně nejlepší řešení, je nadčasová.

V interiéru nového rodinného domu kousek od Nitry se mladému páru podařilo vytvořit velmi příjemnou atmosféru. Z jejich...



Z bývalého zámku Schwarzenbergů budou byty. Památkáři se dohodli

Vizualizace: dvůr získá uvnitř parkovou úpravu, vrátí se do něj i kašna s vodou.

V Praze je spousta vhodných pozemků pro bytovou výstavbu, a to nikoli jen zelených ploch či parkovišť. Ty některé...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Z uličního „trpaslíka“ vznikl moderní dům, který oživila žlutá barva

Okno ve štítové stěně sousedního objektu muselo být zachováno, proto nebylo...

Dům se špatnou dispozicí i špatným stavem konstrukcí a nedostatkem obytného prostoru či dvojgaráž na zahradě, kam se...

Další z rubriky

Představy mladých o bydlení: záclony nemusí, zato obchod v domě ano

Takto si představují mladí ideální bydlení: záclony nejsou potřeba, kolo jako...

Za našich mladých let tohle nebývalo! Tak tuto větu lze slyšet často. Je pravdivá, zejména generace takzvaných...

Český architekt zvládl na výbornou rekonstrukci domu na Sardinii

Pro úpravy v exteriéru i interiéru použil Martin Frank šedý kámen, typický pro...

Stavba na skalnatém útesu nad mořem na Sardinii byla postavená už na přelomu padesátých a šedesátých let jako dvojdům....

Nejlepší architekti v Česku a co dokázali za posledních pět let

Stezka v oblacích od architekta Petra Fránka je velkou atrakcí hned od svého...

Odborná porota vybrala pět finalistů soutěže Architekt roku 2018. Jde o architekty, kteří se v posledních pěti letech...



Najdete na iDNES.cz