Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní pražský kostel na seznamu UNESCO nebude, nový oltář dostane

  1:00aktualizováno  1:00
Česká republika a Slovinsko už nebudou společně připravovat nominaci staveb slovinského architekta Josipa Plečnika na seznam UNESCO. Slovinci se rozhodli na doporučení expertů připravit jen nominaci národní, podle odborníků má větší šanci na úspěch.

Absolutní dominantou Jiřího z Poděbrad je kostel Nejsvětějšího Srdce Páně. | foto: Profimedia.cz

O rozhodnutí Slovinců informovalo české ministerstvo kultury. Společná nominace Nadčasová humanistická architektura Jože Plečnika v Lublani a v Praze se přitom chystala už šest let a měla se letos poslat. Projekt zahrnoval i pražský kostel Nejsvětějšího srdce Páně. O této unikátní památce se dočtete řadu zajímavostí zde.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je mimořádným dílem slovinského architekta Josipa Plečnika. Od roku 2010 je národní kulturní památkou.

Kostel je národní kulturní památkou, právě prochází velkou rekonstrukcí, která měla být také jedním z kroků k nominaci na prestižní seznam. Slovinsko bylo hlavní koordinátor příprav.

Od Plečnikova úmrtí, jehož největší stopu v Česku najdeme na Pražském hradě, uplynulo loni 60 let. Více o jeho působení v Praze zde.

Po dohodě s českými partnery slovinské ministerstvo kultury požádalo loni poradní orgán Výboru pro světové dědictví, Mezinárodní radu pro památky a sídla ICOMOS o konzultace o podobě nominace. Rada uvedla, že nadnárodní nominace ve své současné formě nezaručuje vyhlídku na zápis na seznam UNESCO. Největší šanci má podle něj národní, tedy jen slovinská sériová nominace Plečnikova architektonického a urbanistického díla v Lublani.

„I když je nám velice líto ukončení naší spolupráce na nadnárodní nominaci, dobře chápeme a rozumíme důvodům, formulovaným na základě odborných konzultací s ICOMOS, které k tomuto rozhodnutí vedly,“ řekla pro ČTK Simona Cigánková, mluvčí ministerstva kultury. Česká strana bude podle ní hledat další možnosti, jak kostel Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech, památku, která byla do nadnárodní série zapojena, dále podporovat a propagovat.

Fotogalerie

Farář od Nejsvětějšího srdce Páně Jan Houkal uvedl, že podle odborníků samostatná nominace kostela není průchodná. Má úctu k práci, která byla kolem nominace odvedena, je ale za tento výsledek spíše rád, protože závazky plynoucí ze zápisu na seznam UNESCO by pro farnost byly zátěží.

„Kostel, navíc živé a velké farnosti, musí především zůstat kostelem, tedy posvátným prostorem a tomu profánní a takřka vše profanující turistický ruch dnešní doby příliš neprospívá,“ podotkl.

Jedna z nejpozoruhodnějších sakrálních památek v Praze byla dostavena v roce 1932. Plečnik stavbu navrhl do nejmenších detailů za použití ušlechtilých materiálů. Vychází z antické a starokřesťanské architektury. Mimo jiné je výjimečný svou širokou hlavní věží s rozměrnými hodinami, jejichž průměr téměř 7,5 metru z nich činí největší v ČR.

Na prestižním seznamu UNESCO je od roku 1992 zapsáno historické jádro Prahy. Na indikativním seznamu památek, které každá země hodlá předložit k zápisu, měla ČR mezi téměř dvěma desítkami položek rozšíření centra o další památky, uvažovalo se právě i o vinohradském kostele. Od tohoto záměru se ale ustoupilo, když dostala přednost společná nominace se Slovinskem. Ministerstvo kultury o tom bude znovu uvažovat.

Česko má na prestižním seznamu 12 zápisů, což se vzhledem k rozloze země považuje za velký úspěch. Co do počtu zápisů je mezi prvními 30 na světě. Zatím poslední památka byla zapsána v roce 2003, ale už letos by se měl výbor zabývat nominací Žatce a v roce 2019 nadnárodní nominací krajiny Krušnohoří nebo nominací hřebčína v Kladrubech.

Josip Plečnik vtiskl Pražskému hradu a jeho okolí výraznou stopu: navrhl...

Josip Plečnik vtiskl Pražskému hradu a jeho okolí výraznou stopu: navrhl rekonstrukci I. a III. nádvoří, Jižní zahrady i úpravy a doplnění interiérů.

Nový oltář pro kostel

Bez ohledu na zápis do seznamu UNESCO však získá kostel Nejsvětějšího Srdce Páně architekta Josipa Plečnika letos nový oltář. Farnost pro jeho zhotovení oslovila architekta Josefa Pleskota, známého svými obecně přijímanými intervencemi do historického prostředí.

Oltář nahradí ten z roku 1992, který byl už v době svého vzniku koncipován jako provizorium. Projekt má podle faráře Jana Houkala kladné stanovisko Národního památkového ústavu.

„Reakce odborníků ze všech stran jsou doposavad jen kladné,“ uvedl. Farnost se rozhodla nedělat výběrové řízení, ale oslovila jen Pleskota. „Jsem přesvědčen, že tato volba vzhledem k cennosti prostoru je vzhledem k jeho schopnostem správná,“ vysvětlil. Farnost bude návrh v kostele prezentovat za účasti architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta 18. ledna od 19:00.

Opravu kostela za šest milionů korun financuje především farnost s přispěním z městských a státních peněz. Houkal ČTK sdělil, že nový oltář si vyžádá další peníze. „To bude investice farnosti z vlastních zdrojů, bez vnějších dotací, na tento účel budou věnovány čtyři nedělní sbírky. Doufám, že se shromáždí i další dary na tento účel,“ uvedl.

Interiér kostela navrhoval Plečnik, po něm práce převzal jeho pokračovatel Otto Rothmayer. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru je třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů.

V Plečnikově kostele je oltář „čelem k lidu“ od Tomáše Černouška z roku 1992. „Byl koncipován jako určité provizorium s tím, že pokud se místo liturgicky osvědčí, nechť je později nahrazen oltářem stabilním,“ uvedl Houkal.

Doplnil, že všechny prvky pocházející od Plečnika budou zachovány, celý jeho presbytář, tedy prostor kolem hlavního oltáře. Nový oltář v podobě bílé polokoule je na malé bílé podestě; to umožní znovu odkrýt světelné průhledy do krypty, nyní zakryté pódiem.

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně architekta Josipa Plečnika (interiér)

Kostel Nejsvětějšího srdce Páně architekta Josipa Plečnika (interiér)

Plečnik a Praha

Praha je s tvorbou architekta Plečnika úzce spojena, nejen kvůli kostelu Nejsvětějšího srdce Páně. Do Prahy přišel žák vídeňského profesora Otty Wagnera už před první světovou válkou vyučovat architekturu a získal si dobré jméno. Po vzniku nové republiky se stalo Plečnikovým úkolem naplnit Masarykův požadavek a „hrad monarchistický přeměnit na hrad demokratický“.

Plečnik si s prezidentem velmi dobře rozuměl, Masaryk v něho měl plnou důvěru a svěřil mu tak nejen úpravy od Rudolfa II. zanedbávaného Pražského hradu, ale také své oblíbené rezidence v Lánech.

Zahradu Pražského hradu Na Valech projektoval architekt Josip Plečnik. Úžasné...

Zahradu Pražského hradu Na Valech projektoval architekt Josip Plečnik. Úžasné barvy jí pak dodal slunečný podzim.

Na Pražském hradě začal Plečnik na samém počátku 20. let citlivými změnami Jižních zahrad, ke kterým jej doporučil Spolek výtvarných umělců Mánes poté, co zkrachovala vypsaná soutěž na jejich úpravu.

Střídmé, ale zároveň noblesní řešení respektující hradního genia loci otevřelo Josipu Plečnikovi cestu k dalším zakázkám pro prezidentskou kancelář, za které přitom nikdy nepřijal žádný honorář. Tvrdil totiž, že samotný úkol pro něho představuje největší poctu.

Na Masarykův návrh se pak Plečnik stal oficiálním hradním architektem, ve stejné době byl ale také jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani, a svůj zájem tak musel dělit mezi obě města. Návrhy pro Pražský hrad tak většinou vytvářel ve Slovinsku a dohledem nad jejich prováděním pověřil svého žáka Ottu Rothmayera. Přesto se ale Plečnik nevzdával osobního dohledu a v létě pravidelně přijížděl do Prahy, kde se na vlastní oči kontroloval vykonanou práci.

Architekt Josip Plečnik

Narozen 23. ledna 1872 v Lublani, zemřel 7. ledna 1957 také v Lublani.
Narodil se jako třetí ze čtyř dětí v rodině Andreje a Heleny Plečnikových. Podle přání otce měl převzít rodinnou truhlářskou dílnu. Ve škole příliš neprospíval, jeho slabinou byly hlavně exaktní předměty.

Díky státnímu stipendiu se v roce 1888 dostal na průmyslovou školu ve Štýrském Hradci, kde studoval truhlářství a příbuzné obory, od dětství totiž rád kreslil.
Od studentů stavitelství se naučil tolik, že ho profesor Leopold Theyer přijal jako kresliče do svého ateliéru. Studoval na vídeňské umělecké akademii pod vedením Otto Wagnera.

Nečekaná smrt jeho otce ho přivedla k architektuře – podle názoru matky a staršího bratra byl příliš mladý, aby mohl dílnu převzít. A tak se mohl stát světoznámým architektem. Koncem roku 1920 byl jmenován profesorem architektury na nově založené univerzitě v Lublani.

K nejvýznamnějším dílům tohoto otce moderny, náležejícího ke generaci Jana Kotěry, Josefa Hoffmanna a Adolfa Loose patří:

Langerova vila (1901) ve Vídni, Zacherlův palác (1905), kašna Karla Boromejského (1906), kostel sv. Ducha (1910–1913), Pražský hrad: rekonstrukce I. a III. nádvoří, návrh Jižních zahrad, úpravy a doplnění interiérů (1920–34), kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech (1928–32), úprava interiérů a parku prezidentova zámku v Lánech (1922- 23, 1929).

Dále projekty a urbanistické studie rodné Lublaně, jejíž podobu významně ovlivnil (plán regulace města (1928–29): Trojmostí (1929–1932), park Tivoli (1931), kostel sv. Cyrila a Metoděje (1933–34), Kněžský seminář (1936–1941), Národní knihovna (1936–1941), přestavba domu (včetně interiéru) rodiny Prelovšeků (1932–33) nebo letní divadlo Križanke (1952–56),

Zdroj: Wikipedia

Archiktekt Josip Plečnik v roce 1894
Archiktekt Jože Plečnik v roce 1933

Archiktekt Josip Plečnik v roce 1894 a v roce 1933

Autoři: ,



Nejčtenější

Mají dům se zvonem, udírnu na zahradě vyrobili z kotle lokomotivy

Spoustu věcí kolem domu jsem si dělal sám, třeba zábradlí u schodiště

Nenápadný dům nedaleko Prahy zapadá do terénu s takovou samozřejmostí, že máte pocit, jako kdyby tu byl odnepaměti....

Razantní proměna panelákového bytu, kde teď vládne dubová podlaha

Zvětšení průchodu a zásah do nosné konstrukce musel projít schválením statika.

Rekonstrukce panelákových bytů je věčné téma. I kvůli tomu, že jejich dispozice mnohdy neodpovídá současným potřebám...



Nejlepší rekonstrukce chalupy a staré stodoly trvala čtyři roky

Otevřený atypický krb ve stodole je usazený na kameni z nedaleké stráně.

Architektka Lenka Míková se u jihočeského stavení nesnažila při rekonstrukci zachovat původní prvky za každou cenu, ani...

Obraz zkázy je pryč. Varovný nápis v klášteru v Plasích však stále platí

Plaský klášter založil v malebné krajině, 25 kilometrů severně od Plzně, roku...

Klášter, zámek a památka v jednom, to je evropsky významný komplex bývalého kláštera v Plasích, který už celá staletí...

Splňte si sen o roubence. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

Pěnčín, Albrechtice u Turnova, okres Liberec. Dobová roubenka s podkrovím a...

V České republice se prodává velké množství roubených chalup v různé kvalitě. Některé jsou před rekonstrukcí, do jiných...

Další z rubriky

Srub vonící dřevem vytápějí podlahovým topením a kachlovými kamny

Chtěli jsme kamna s většími dvířky, abychom mohli pozorovat oheň. Důležité je...

Manželé nejdřív uvažovali o domě ve staroanglickém stylu s lícovým zdivem na fasádě. Nakonec ale mají na pozemku kousek...

Uprostřed vinice vyrůstá magická vesnice. Domy přiváží na místo kamion

Uprostřed uruguayské vinice vyrůstá nová rekreační vesnice s krásnými výhledy.

V srdci uruguayské vinice nedaleko přístavního města Maldonado vyrostla první puristická stavba se zrcadlovou fasádou a...

David Vávra navrhl dřevěný hotelový pokoj s prvky Jizerské padesátky

V pokoji jsou originální závěsy, potištěné kresbami architekta Vávry. Poznáte...

Architekt David Vávra navrhl pro designový Grand Hotel Pytloun hned dva pokoje. Jeden z nich, obložený dřevem, je...

Najdete na iDNES.cz