Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Architekt Josef Gočár svými stavbami šokoval i ohromoval

  1:00aktualizováno  1:00
Staroměstskou radnici chtěl změnit v kubistický mrakodrap. Z Hradce Králové udělal "salon republiky". Jeho stavby s kuriózními křivkami poutaly i pohoršovaly. Josef Gočár, jeden z tvůrců české moderní architektury, proslul kubistickými a funkcionalistickými díly. V březnu to je 130 let, co se narodil.

Mateřská škola podle návrhu Josefa Gočára vznikla na Tylově nábřeží v Hradci Králové v letech 1927 - 1929 | foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Josef Gočár, z něhož chtěl mít jeho otec zlatníka, byl stavitelem českého kubismu a funkcionalismu. V anketě v roce 2000 byl vybrán za největší osobnost české architektury 20. století. Jeho stavby stojí nejen v Hradci Králové, ale také v Praze, Lázních Bohdanči, Pardubicích, Jaroměři, Dvoře Králové nad Labem či v Brně. V sobotu uplynulo od jeho narození 130 let.

Rašínovo gymnázium (dnes J. K. Tyla) ve tvaru otevřené knihy na Labském nábřeží

Rašínovo gymnázium (dnes J. K. Tyla) ve tvaru otevřené knihy na Labském nábřeží

Gočár se narodil v Semíně, malé obci nedaleko Přelouče, kde byl jeho otec sládkem v tamním pivovaru. V jedenácti letech se s rodiči přestěhoval do Lázní Bohdanče, které už jako vystudovaný architekt přeměnil k nepoznání.

Po absolvování pražské uměleckoprůmyslové školy se aktivně účastnil společenského života českých umělců v Praze. Stal se členem různých spolků, v roce 1912 se podílel na založení Pražské umělecké dílny zabývající se výrobou kubistického nábytku.

Pracoval na projektech, přednášel i psal. V roce 1924 se stal profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a v letech 1928 až 1931 byl jejím rektorem. V Hradci Králové se zasloužil o moderní vzhled nového centra města.

Dům u Černé Matky Boží v Celetné ulici v Praze 1

Dům u Černé Matky Boží v Celetné ulici v Praze 1

V roce 1924 tam vyhrál urbanistickou soutěž a tehdejší starosta města František Ulrich ho o rok později pověřil zpracováním celkového regulačního plánu města. V něm Gočár obklopil hradecké staré město pásem zeleně nebo vody a v dalších čtvrtích řešil například samostatné cesty pro pěší mimo dopravní komunikace.

Upustil od uzavřených bytových bloků, navrhl je polootevřené s vnitřní sadovou úpravou. V jeho regulačním plánu bylo přesně stanoveno, kolik mají mít domy pater a jaký má být poměr domů a zeleně. Jeho plán se stal základem pro výstavbu města až do počátku 40. let.

Návštěvníci Hradce dodnes obdivují jeho stavby. Gočár navrhl Ulrichovo náměstí, projektoval i jednu z dominantních budov - ředitelství státních drah, kde dnes sídlí policie. Postavil Rašínovo gymnázium (dnes J. K. Tyla) na Labském nábřeží, v němž navrhl i vnitřní vybavení, a pak postupně dvě měšťanské školy spojené odvážně řešenou budovou mateřské školy.

Kostel sv. Václava ve Vršovicích

Kostel sv. Václava ve Vršovicích

Výjimečné dílo je také stavba pro Církev československou husitskou, Ambrožův sbor nedaleko Ulrichova náměstí. Posledním dílem, kterým Gočár završil slavnou hradeckou éru, byl v letech 1932 až 1936 projekt okresních a finančních úřadů (dnes magistrátu).

Neobvyklá stavba, v níž dvě čtyřpatrové budovy kolmé k ulici spojuje o patro nižší objekt s monumentálním vstupem, patří ke stěžejním funkcionalistickým dílům.

K jeho dalším významným projektům patří vilová čtvrť v Praze na Babě, palác Fénix na pražském Václavském náměstí, kostel svatého Václava v Praze-Vršovicích, Wenkeův dům v Jaroměři a funkcionalistický palác Grandhotel a Okresní dům v Pardubicích.

Vilová čtvrť Baba

Vilová čtvrť Baba v Praze-Dejvicích

Zajímavou kapitolou jeho díla je kubistický nábytek, s nímž začal v návrzích pro vlastní jídelnu a ložnici v roce 1912. Dramatické expresivní úhly a průniky ploch se skví na lustru a hodinách, které navrhl pro herce Otto Bolešku v roce 1913.

Gočárův význam stvrzuje pamětní zlatá mince s vyobrazením jeho lázeňského domu, kterou v dubnu 2005 vydala Česká národní banka. Gočár získal mnoho ocenění, například v roce 1925 Velkou cenu na výstavě dekorativního umění v Paříži za návrh československého pavilonu, v roce 1926 řád francouzské Čestné legie.

Byl členem České akademie věd a umění a dopisujícím členem londýnského Královského ústavu britských architektů. Zemřel v roce 1945 v Jičíně.

GOČÁR, KUBISMUS A PRAHA

Architekt Josef GočárKubismus, u jehož zrodu věhlasný architekt stál, je jediným stylem, který daly české země světu. Světový unikát představuje Gočárova slavná kubistická kavárna Orient, kterou se podařilo rekonstruovat a před pěti lety znovu otevřít. Nachází se v domě U Černé Matky Boží v pražské Celetné ulici a je vzácným příkladem kubistického interiéru. Jejímu prostoru dominují ohromné mosazné lustry a černý kubistický bar.

Obchodní dům U Černé Matky Boží vznikl v roce 1911. Revoluční na něm byla železobetonová konstrukce i výrazná fasáda. Přes svoji modernost však překvapivě splýval s okolní historickou zástavbou a na jeho nároží dokonce umístili barokní mariánskou sochu, takzvanou Černou Matku boží.

Kubistická kavárna Grand Café Orient je v prvním patře domu U Černé Matky Boží

Kubistická kavárna Grand Café Orient je v prvním patře domu U Černé Matky Boží

Po první světové válce se Gočárův styl proměnil

Pro svoji tvorbu hledal národní prameny. Podle motivů obloučku se těmto stavbám říkalo rondokubismus či obloučkový styl, ale fakticky šlo o české art deco. Na výzdobě fasád pracovali sochaři Otto Gutfreund a Jan Štursa; jejich dílo je k vidění na monumentální Bance československých legií v Praze Na Poříčí.

V roce 1909 předvedl Gočár svůj návrh na dostavbu pražské Staroměstské radnice. Měla tam vzniknout pyramida typu babylonské věže, která by podle kritiků zakrývala výhled na Pražský hrad.

V roce 1912 spoluzaložil Pražské umělecké dílny na výrobu kubistického nábytku. Pracoval na projektech, přednášel i psal. V letech 1928 až 1931 se stal rektorem pražské AVU.

V pozdějším věku se Gočár začal přiklánět k funkcionalismu a konstruktivismu, jak je vidět na jeho vilové čtvrti v Praze na Babě či na paláci Fénix na pražském Václavském náměstí. Perlou funkcionalismu je také jeho kostel sv. Václava ve Vršovicích.

Autoři: ,




Nejčtenější

Nejvýraznějším prvkem pokoje je omyvatelná velkoplošná tapeta s mapou světa a...
Útulné doupě za 60 tisíc korun ovládla zvířata a tapeta s mapou světa

Manželé chtějí pro svého syna dětský pokoj inspirovaný safari. Útulné doupě musí mít ale praktický základ, s kterým bude chlapec dále růst. Rodiče si na...  celý článek

Obývací pokoj zůstal na stejném místě, pouze k němu přibyl kuchyňský kout.
Rekonstrukce panelákového bytu za 800 tisíc. Z původního nezůstalo nic

Hana si koupila v Novém Jičíně panelákový byt 2+1 velký 52 metrů čtverečních. Značně omšelý a s umakartovým jádrem mlel z posledního. Proměny se ujaly...  celý článek

Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší parcele vyrostl velký dům, který zastínil...  celý článek

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však protáhla, a přestože ještě není stoprocentně...  celý článek

Malá dřevěná okna statku na Kokořínsku byla při rekonstrukci nově vyrobena...
Velké okno neznamená vždy nejlepší řešení. Vkus by neměl chybět

Okna odedávna charakterizovala nejen vzhled domu, ale také přímo jednotlivé stavební slohy. Vývoj tvarů, velikostí a výplní oken ovlivňoval dobový vkus a...  celý článek

Další z rubriky

Novou fasádu si ÚPMD opravdu zasloužil. Výměna oken a střechy již proběhla.
Z luxusního sanatoria je největší porodnice. Ale mohl zde být hotel

Impozantní komplex budov pod hradbami Vyšehradu může někomu připomínat luxusní hotel, jinému palác. Sídlí zde však Ústav pro péči o matku a dítě, kde...  celý článek

Hned za vstupem je po pravé straně kuchyňská linka, vlevo šatní skříň, které...
Jak se žije v miniaturním bytě o velikosti vagonového kupé

Zařídit byt s plochou 16 metrů čtverečních pro dvě dospělé osoby byl doslova nadlidský úkol. Architekti se však tohoto úkolu zhostili se ctí.  celý článek

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům. Experimentální projekt je zdarma k vidění...  celý článek

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.