Stavbu Jana Letzela dodnes vyhledávají tisíce lidí z Japonska i z celého světa.

Stavbu Jana Letzela dodnes vyhledávají tisíce lidí z Japonska i z celého světa. | foto: Profimedia.cz

Český architekt Letzel postavil palác, který přečkal výbuch v Hirošimě

  • 14
Architekt a stavitel Jan Letzel se stal na začátku 20. století spojnicí mezi Japonskem a českými zeměmi, v zemi vycházejícího slunce působil v letech 1907 až 1923. Jeho stavba Průmyslového paláce přečkala i výbuch atomové bomby.

Architekt Letzel vytvořil v Japonsku rozsáhlé dílo, za něž si získal obdiv Japonců. Stavěl soukromé i veřejné stavby, nejvýznamnější projekt Průmyslového paláce v Hirošimě byl v době svého vzniku (1913 - 1915) určen pro výstavní účely. Nakonec se stal mírovým symbolem.

Náchodský rodák Letzel, který se mimo jiné podílel i na výzdobě secesního hotelu Evropa v Praze, zemřel před 90 lety, 26. prosince 1925.

Válka jeho dílo nezničila

Průmyslový palác v Hirošimě (původně Obchodní a průmyslové muzeum)

Letzelův železobetonový palác, původní Hirošimský průmyslový palác pro výstavy produktů, byl otevřen v srpnu 1915.

Když o 30 let později, 6. srpna 1945 vybuchla v jeho blízkosti americká atomová bomba, která město zničila, Letzelův dům zůstal stát, ale lidé uvnitř se doslova vypařili.

Palác, nyní nazývaný Atomový dóm či Hirošimský památník míru, je dodnes udržován ve stejném stavu, v jakém byl těsně po výbuchu. Slouží jako připomínka ničivosti jaderných zbraní a jako symbol naděje na světový mír bez nukleárních zbraní. V roce 1996 byl zapsán na Seznam kulturního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Žák Kotěry

Jan Letzel se narodil 9. dubna 1880 v Náchodě jako šesté dítě hoteliéra Jana Letzela. V letech 1901 - 1904 studoval architekturu na uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Jana Kotěry a stal se jeho nejnadanějším žákem. Jeho spolužákem byl kupříkladu Josef Gočár.

Fotogalerie

V Čechách se v letech 1904 - 1905 podílel na úpravě vnějších kovových prvků secesního hotelu U arcivévody Štěpána (později hotel Šroubek, dnes hotel Evropa) na Václavském náměstí.

Pravděpodobně jedinou samostatnou stavbou v Čechách, kterou realizoval v roce 1905, byl lázeňský dům v Mšeném u Budyně nad Ohří. Při výzdobě secesního interiéru zde uplatnil japonské motivy.

Poté odešel do Egypta, kde pracoval u dvorního architekta egyptského místokrále, a následně v roce 1907 do Japonska. Zde byl zprvu zaměstnán v německém ateliéru, později spojil síly s dalším Čechem Janem Karlem Horou.

Byli úspěšní, projektovali stavby všeho druhu, vily, rezidence, univerzitní kampusy či monumentální budovy. Z nich se ovšem do dnešních dnů zachovaly jen fragmenty: brána Hřbitova cizineckých legií v Jokohamě a brána jedné školy v Tokiu). Letzelovy stavby ze železobetonu, které odolávaly častým zemětřesením, mu přinesly v Japonsku velkou prestiž.

Palác v Hirošimě se stal symbolem války a lidského utrpení.

Japonci ho nazývali Yokon wasai, tedy člověk s evropským myšlením a japonským cítěním. Dokázal totiž spojit tradiční japonské prvky s moderní evropskou architekturou a materiály. Právě beton se zasloužil o přežití Průmyslového paláce v Hirošimě.

Letzel byl v Japonsku šťastný, jak o tom svědčí jeho nadšené dopisy Kotěrovi. Fascinovala ho staletá kultura i způsob života, naučil se kaligrafii a chodil oblečený v kimonu. Po Tokiu nebo Jokohamě se proháněl v automobilu Laurin & Klement.

A adoptoval malé děvčátko Hanako, kterému zaplatil stipendium na taneční akademii v USA a které později uvedl do své společnosti Čechů a českých rodin. Pravděpodobně jeho poslední stavba, dokončená v roce 1916, byl hotel Mijadžima u Hirošimy.

Matushima Park hotel od Jana Letzela

Po konci první světové války a vzniku Československa pracoval jako první a neplacený obchodní zástupce československého zastupitelství v Tokiu. V březnu 1920 se po 13 letech odloučení od rodiny vrátil lodí přes Hongkong, Singapur a Marseille do Prahy.

V Praze pracoval nejprve jako příležitostný poradce ministerstva obchodu, pak se začal věnovat organizaci česko-japonských styků v obchodní sféře. V této roli navázal kontakt s japonskou firmou Suzuki a v roce 1922 se opět vydal do Japonska.

23. dubna 2011

Zde v září 1923 prožil katastrofální zemětřesení, které předčilo všechny jeho dosavadní zážitky: v okolí měst Jokohama a Tokio si vyžádalo přes 100 tisíc mrtvých. Otřesen se vrátil do vlasti a krátce nato se u něj začala projevovat duševní nemoc.

Poslední měsíce života strávil v léčebně choromyslných v kateřinském areálu na pražském Novém Městě. Zemřel v pouhých 45 letech 26. prosince 1925 v Praze. Je pochován na hřbitově v rodném Náchodě.

O jeho životě a díle bylo natočeno několik dokumentů a vydána i kniha.

Palác v Hirošimě se stal symbolem války a lidského utrpení.

,