Zvenku váš pavilon ájurvédské, tedy tradiční indické medicíny připomíná sloupořadí antických chrámů. Byl to záměr?
Hledal jsem vhodnou formu, která by exotickou ájurvédu propojila se starým poutním místem na České vysočině. Prvky tradiční indické architektury by tu nebyly věrohodné. Bylo třeba jít k základům východní a západní tradice a hledat, co mají společného, a sloupořadí je jedním ze společných motivů. Spojení sloupu a překladu je základním konstrukčním principem po tisíce let, existuje od počátku stavění a je společné téměř všem kulturám. Sloupořadí si většina lidí spojuje se sakrální architekturou, třeba právě se zmíněným antickým chrámem. Toto spojení je v případě pavilonu namístě, protože cílem skutečně bylo vytvořit do jisté míry sakrální prostor.
„Neznám v Praze jedinou větší plochu novodobé zástavby, která by mě inspirovala k bezcílné procházce, čistě jen kvůli estetickému zážitku, na rozdíl třeba od Vinohrad nebo Starého Města.“
