Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Architekt Gebrian chce proměnit Ostravu na místo pro šťastný život

  1:00aktualizováno  1:00
"Aby lidé měli důvod v Ostravě zůstávat, musí se v ní cítit dobře. Musí je k ní vázat jiné důvody než práce, třeba kvalitní architektura nebo dobré životní prostředí," říká architekt Adam Gebrian, který je členem týmu Ostrava 2015. Na Černé louce chtějí postavit novou ideální městskou čtvrť.

Adam Gebrian byl poprvé v Ostravě před necelým půl rokem, nyní je jedním z myšlenkových otců budoucí přeměny Černé louky | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Ačkoli je mu teprve třicet, působil už v řadě zemí. Nyní se mladý architekt Adam Gebrian soustředí na Ostravu a její proměnu, která ji čeká v souvislosti s kandidaturou na titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) 2015. "Chceme, aby se Ostrava stala místem pro šťastný život," prohlašuje.

Kdy jste byl v Ostravě poprvé?
Teprve nedávno, asi před půlrokem. Přijel jsem, protože mě oslovil Čestmír Kopecký. Zeptal se mě, jestli bych se nechtěl podílet na projektu Ostrava 2015, který vede.

ADAM GEBRIAN

Narodil se roku 1979 ve Zlíně. Vystudoval fakultu architektury v Liberci (2006) a díky Fulbrightovu stipendiu také postgraduální program SCIFI na Southern California Institute for Architecture (SCI-Arc) v Los Angeles (2008). Žil, studoval a pracoval v Amsterdamu, Rotterdamu, Praze, Paříži, Londýně a v Los Angeles. Nyní se podílí na projektu Ostrava 2015.

Rozmýšlel jste se dlouho?
Moc dlouho ne. Mám popsat zvláštní situaci, ve které jsem?

Zkuste to.
Byl jsem v USA na Fulbrightově stipendiu. To mě zavazuje k tomu, abych po návratu domů strávil dva roky v Česku. Zároveň se doporučuje, abych své vzdělání nějak zhodnotil - abych zkusil aplikovat, co jsem se naučil. Práci si vybírám podle toho, jestli je zajímavá, jestli v ní vidím potenciál. Projekt Ostrava 2015 všechna tato kritéria splňuje, proto jsem se rozhodl na něm podílet.

Jak na vás Ostrava zapůsobila, když jste do ní poprvé přijel?
Moje dojmy se netýkají vnějšího prostředí, ale lidí. To mi připadá mnohem důležitější.

Jací jsou lidé, s nimiž jste se potkal?
Je v nich neuvěřitelná přímočarost. V týmu Ostravy 2015 se nebazíruje na formalitách, vše se dělá proto, aby to mělo dobrý výsledek. To mi připadá skvělé.

Co jste věděl o Ostravě předtím, než jste ji poprvé navštívil?
Původně jsem ze Zlína, kde jsem žil devatenáct let. Moje představa o Ostravě byla souborem klišé, která znají všichni a která jsou strašně těžce zlomitelná. Představoval jsem si samozřejmě špatné životní prostředí, postindustriální situaci a tak dál.

Co si myslíte teď?
Myslím, že Ostrava si s sebou naprosto neprávem nese stigma málo kulturního města. I éru komunismu tu přežila kultura, která, aby mohla přežít, musela být silná a svébytná.

V čem spočívá vaše úloha v týmu Ostravy 2015? Přibližte, co děláte.
Bude to znít asi trochu nadneseně, ale zkusím to vysvětlit. Moje úloha spočívá v rozšiřování obzorů. Žil jsem rok a půl v Holandsku, rok ve Francii, rok v Anglii, rok a půl v Americe. Docela jsem i cestoval a zabýval se projekty pro Brazílii nebo třeba Indii. Snažím se na věci dívat z širšího horizontu. Snažím se říkat, že některé věci, které se dnes v Ostravě jeví jako nemožné, je možné uskutečnit i tady. Proto, že jinde jsou normální.

Na co se hlavně soustředíte?
Moje hlavní soukromé hobby je, že se snažím přesměrovat pozornost ze staveb, fyzických věcí, na prostor mezi nimi. Ten je mnohem důležitější. Ve vyspělých zemích je tento prostor v pořádku. Upravený, krásný, jsou v něm stromy, dobrá výdlažba.

V méně vyspělých zemích mají třeba krásné domy, šperky, které jsou ale hozené do bahna. To by se v Ostravě nemělo stát. Pokud si Ostrava uvědomí, že potenciál je především v prostoru mezi stavbami, tak ji čeká skvělá budoucnost.

Jste, cituji, "autorem ideového zadání urbanistické soutěže na kulturněsociální čtvrť na Černé louce". Koho napadlo, že by na Černé louce mohla vzniknout nová čtvrť?
Na to by musel odpovědět Čestmír Kopecký, od kterého jsem to slyšel poprvé. Při naší první schůzce řekl jednu, pro mě zásadní věc: "Samozřejmě si nemyslím, že kultura je jen kino, divadlo nebo koncertní síň. Je to způsob našeho života." Mottem pro projekt Ostravy 2015 je "Místo pro šťastný život".

Zkuste to přiblížit.
Všechna světová města jsou dnes ve zvláštní soutěži o lidi. Dělají vše proto, aby přitáhla talentované, chytré, schopné, vzdělané lidi. A dosahují toho různými způsoby. V Ostravě je možná pětatřicet tisíc vysokoškoláků. Zajímalo by mě, kolik z absolventů v ní zůstává a kolik odchází pryč. Řekl bych, že jich odchází docela dost. Mnohem víc než třeba v Brně.

Musíme se bavit o tom, proč lidi ve městě zůstanou, nebo z něj odejdou. Někdy jsou nasnadě primitivní důvody jako třeba to, že si v něm najdou práci. Obrovský vliv ale má i to, jak se ve městě cítí, jestli je to pěkné město, jestli je tam kvalitní kultura nebo třeba životní prostředí.

To je podle mě největší téma celého ostravského projektu. Pokud by Ostrava takovým městem byla, tak má zajištěnou budoucnost. Pokud jím nebude, má velice problematickou budoucnost, protože přijde o ty nejzajímavější lidi.

Na Černé louce mají vedle sebe vyrůst školy, byty, galerie, hudební pavilon… Kde jste se inspirovali?
Dělali jsme analýzy a zjistili, že většina dnešních evropských měst se snaží investice do kultury koncentrovat pokud možno na jedno místo. A většinou to podléhá mottu mluvícím o zesilování silných stránek a ne odstraňování nedostatků.

Ta města se nesnaží pomocí velkých investic transformovat ubohé části ve fantastické. Vybírají části, které mají potenciál a jsou docela dobré, a snaží se je trošku vylepšit. Tyto čtvrti mají vždy několik společných aspektů. Jsou vždy blízko historickému jádru, blízko k vodě, jsou to zelená území u parků a stromů a většinou je možné obejít je pěšky.

To přesně sedí na Černou louku.
Máte pravdu. Bylo pro mě šokující, že Ostrava má díky své minulosti a rozrušené urbánní struktuře tak velkou nezastavěnou část ve svém centru a že navíc celá ta část patří městu. To je naprosto výjimečné.

Jak je daleko proměna toho území?
Nedávno jsme dokončili zadání, které poslouží jako podklad pro mezinárodní urbanistickou soutěž. Ta by na toto území měla být vypsána k 3. únoru. Bude ukončena k 31. květnu a vyhodnocena koncem června. Tehdy budeme mít reálnější podklad k tomu, jak postupovat dál.

Co bude následovat?
Výsledek soutěže poslouží pro veřejnou debatu, do níž se zapojí i potenciální ředitelé či zaměstnanci institucí, které na Černé louce vzniknou. Pokud se v září dozvíme, že Ostrava titul získala, pak by ideálně všechny stavby měly být hotové do roku 2015. Ale to nikdo nezaručí.

Neublíží nová tvář Ostravy té dosavadní, zemité, syrové?
To je důležitý aspekt. Nelze zničehonic zapomenout na minulost, navrhnout exkluzivní, drahé domy a doufat, že to bude fungovat. Člověk si musí zanalyzovat, v čem minulost spočívá. Jeden z principů klastru Černá louka je neokázalost. Stavby by neměly být ani o korunu dražší, než je potřeba. V galerii nepotřebujete nejdražší materiály, stavba je jen podkladem pro výstavy. Pokud se takto bude přistupovat i k dalším stavbám a celému území, vystihne to charakter Ostravy.

Umíte si představit, že byste si v budoucnu na Černé louce třeba pronajal byt a žil tu aspoň přechodně?
To neumím říct. Už si dnes nedělám dlouhodobé plány.

Jak dlouho jste teď v Česku?
Patnáct měsíců.

Kam pak zamíříte?
To se uvidí. Je ale možné, že tady i zůstanu. I když jsem si to zpočátku nepřipouštěl, bude to asi hodně záležet i na tom, jak dopadne kandidatura Ostravy na titul EHMK 2015.

Věříte, že Ostrava titul získá?
Jsem optimista. Neumím si představit, že by Ostrava nevyhrála.

NOVÁ PODOBA ČERNÉ LOUKY

Čtvrť Černá louka v Ostravě

Areál Černá louka v Ostravě

Pěti špičkovým zahraničním architektům zaplatí Ostrava za to, že navrhnou novou podobu Černé louky. Zastupitelé schválili podmínky veřejné urbanistické soutěže o návrh revitalizace výstaviště v centru města. Přihlásit se mohou i místní architektonické kanceláře nebo studenti. Těm ale město zaplatí, jen když zvítězí. Soutěž je anonymní, porota nebude znát autory. Cílem je získat návrh na městskou čtvrť třetího tisíciletí s kulturními institucemi, školami i bydlením.
(les)




Nejčtenější

Dům ve svahu si navrhli sami. Převýšení sedm metrů rodina hravě zvládá

Srdcem domu je kuchyně jako součást hlavního obytného prostoru spolu s obývákem...

Padesát dva schodů tam a dvaapadesát zpátky. Nahoru a dolů, každý den a několikrát. To je prostá bilance pohybové...

Postavila si dřevostavbu na místě bývalé skládky. Teď tu má i zahradu

Značnou část obývacího prostoru zabírá skvělá modulární sedací souprava (Saba),...

Malebný kout moravské vesnice, žleb s překrásným výhledem na okolní krajinu, kde si vytvořila svůj domov zahradní...



I v satelitu může vzniknout zajímavý dům. Jeho tvar určil pozemek

Čtyři cihelné pilíře nesou střechu s výrazným přesahem směrem do zahrady, který...

Není jednoduché navrhnout a postavit rodinný dům, který by odpovídal poměrně přísným regulačním plánům obce a přitom by...

Magická chaloupka s doškovou střechou přitahuje hosty i ceny jako magnet

Dům stojí ve vinařské obci Dörgicse na severním břehu Balatonského jezera.

Maďarská rodina Antalových se rozhodla pronajímat v okolí Balatonu prázdninové domy. Po úspěchu s dvěma opravenými...

Moderní funkcionalistické vile dominuje schodiště, obrazy a bílá barva

Interiér dokonale vystihuje majitelku a prozrazuje její zaujetí a náklonnost k...

Pozemek na okraji chráněné krajinné oblasti se staletými stromy připravil ideální základnu ke zrodu rodinné vily ve...

Další z rubriky

Architektura inspirovaná španělskými domy se obejde bez klimatizace

Casa Andalusia by mohla klidně stát ve Španělsku. Vypadá stále skvěle, i když...

Španělským koloniálním obrozením je nazýván design „optimismu s vůní pomerančů odrážející sluneční záři“. Byl populární...

Zchátralý pavilon je pryč. Skvělá budova je plná krásného secesního skla

Po slavnostním otevření v srpnu 2014 se pavilon stal  vyhledávaným místem...

Pavilon v zahradě u muzea Dr. Karla Hostaše v Klatovech byl v roce 1961 vybudován pro výstavy karafiátů. Před několika...

Kdyby Češi uměli fotbal stejně jako lavičky, v Lužnikách by nechyběli

Sedák i opěradlo laviček je z lamel z masivního dřeva jatoba.

V neděli 15. července v 17. hodin propukne na Olympijském stadionu Lužniky v Moskvě finále mistrovství světa ve...



Najdete na iDNES.cz