Oheň ničí stavby architekta Jurkoviče. Další zase chybějící peníze

  1:00aktualizováno  1:00
Architekt Dušan Jurkovič má docela smůlu. Řada jeho staveb je v dezolátním stavu, některé shořely, naposledy slavný Libušín na Pustevnách. Je to nespravedlivé. Pokud se dostanou Luhačovice na seznam UNESCO, bude to především zásluha architekta.

Zrekonstruované Jurkovičovy stavby na Pustevnách | foto: Michael Mlynář, iDNES.cz

Jako první zástupce z řad architektů se stal Dušan Samo Jurkovič v roce 1946 národním umělcem. Svůj obdiv k lidové architektuře dokázal využít ve své tvorbě jako nikdo jiný.

Rodáka z Turej Lúky u Myjavy k této lásce předurčovalo i rodinné zázemí, jeho dědeček Samuel Jurkovič patřil mezi zakladatele Matice Slovenské a maminka byla výborná znalkyně lidového umění. Vedle lidové architektury se však nechal inspirovat i anglickým hnutím Arts and Crafts.

Jurkovičova vila v Brně

Jurkovičova vila v Brně

Jurkovič ve své tvorbě rád používal dřevo. To se však některým jeho stavbám stalo osudným. V roce 2002 shořela například jeho slavná Slovácká búda v Luhačovicích. Soukromý majitel ji měl velmi dobře pojištěnou, a protože příčiny požáru se nikdy nezjistily, hovořilo se v souvislosti s touto událostí o pojistném podvodu.

 Ani požár Libušína na Pustevnách, srubové secesní stavby, národní kulturní památky a jedné z nejslavnějších Jurkovičových staveb, není ještě objasněn (více zde).

Ještě mnohem dříve, v roce 1937, mu ovšem shořel dřevěný dům, který nechal z vesničky Čičmany pracně převézt do Prahy na Národního muzea.

Jurkovičovy stavby na Pustevnách, tedy soubor výletních ubytoven, Libušín i Maměnku, však ohrožoval i pouhý "zub času". Pustevny postavené koncem 19. století tak o svůj "život" bojovaly už těsně po druhé světové válce, kdy je zachránil sám jejich autor, který sem v téměř osmdesáti letech přijel osobně a zasadil se o jejich opravu. 

Zásadní rekonstrukci však prosadilo až v 90. letech minulého století Valašské muzeu v přírodě, které se o Pustevny staralo. V roce 1999 byla restaurace Libušín opět otevřena, hotel Maměnka v roce 2003. Areál Pusteven byl prohlášen Národní kulturní památkou.

Libušín sloužil jako restaurace. Měl by se dočkat rychlé obnovy.

Libušín sloužil jako restaurace. Měl by se dočkat rychlé obnovy.

Na Pustevnách v Beskydech vzplála po půlnoci historická dřevěná chata Libušín...

Na místě zasahovalo více než 70 hasičů.

Co nezničí oheň, dokončí čas?

Ohrožené jsou však i další stavby Dušana Jurkoviče, například Sluneční lázně v Luhačovicích. Město na jejich opravu nemá peníze, a protože se prodávají společně s Vodoléčebným ústavem a Slatinnými lázněmi, kupec se zatím marně hledá, byť se prodejní cena odhaduje na "pouhých" 50 milionů korun.

Fotogalerie

Vedle ceny jsou totiž ve hře náklady na opravu, které budou několikrát vyšší než pořizovací cena. A protože jde opět o národní kulturní památku, je jasné, že rekonstrukci budou pečlivě sledovat památkáři.

I záměr nového majitele, jak s nimi naloží, musí schválit město. Sluneční lázně jsou proto zakonzervované, nový majitel se stále hledá. Bez opravy se jejich stav bude jen zhoršovat.

Nebezpečí požáru navíc u takové stavby není malé, to ostatně dokázal Libušín, jehož neochránila ani bezpečnostní čidla. Přitom Luhačovice sázejí pro zapsání na seznam památek UNESCO nejen na svých 16 minerálních pramenů, ale především na unikátní Jurkovičovu architekturu.

V letech 1902 až 1914 zde navrhl a postavil deset unikátních staveb ve stylu lidové secese, další čtyři opravil. Měl připravené i další plány rozvoje Luhačovic, ale to se mnohým nelíbilo, a tak z dalších prací sešlo.

Sluneční lázně v Luhačovicích navrhoval architekt Dušan Jurkovič.

Sluneční lázně v Luhačovicích navrhoval architekt Dušan Jurkovič.

Bývalý mlýn přebudoval Jurkovič v roce 1909 na Vodoléčebný ústav.

Bývalý mlýn přebudoval Jurkovič v roce 1909 na Vodoléčebný ústav.

Ještě ve větším ohrožení je další slavná Jurkovičova stavba, bývalá zahradnická škola v brněnských Bohunicích. Jako vždy chybějí peníze. Až se vydá demoliční výměr, bude na záchranu další cenné památky pozdě.

Dušan Samo Jurkovič – nejdůležitější data

  • Narodil se 23. 8. 1868 v Turej Lúke u Myjavy jako páté ze šesti dětí notáře Jiřího Jurkoviče a jeho manželky Emílie
  • 1884 - 89 - vystudoval na Státní škole řemesel (K. K. Staatsgewerbeschule) ve Vídni odbor stavitelský
  • 1887 - v létě navštívil v Martině navštívil výstavu lidových výšivek, zde ho ohromila stavba "slovenské brány", kterou navrhl architekt Blažej Bulla v duchu oravské dřevěné architektury, poznamenala celou jeho tvorbu
  • 1889 - krátká praxe u architekta Blažeje Bully, poté nastoupil do projektové kanceláře architekta Michala Urbánka ve Vsetíně
  • 1892 - 1895 - studium lidového stavitelství Valašska a spolupráce s etnografem profesorem Josefem Válkem
  • 1894 - 95 - v souvislosti s přípravou expozice na Národopisné výstavě československé pobýval v Praze a navázal kontakty s výtvarníky Mikolášem Alšem, Joža Úprkou a dalšími
  • 1887 - 99 - vyhotovil projekty a podílel se na realizaci turistických staveb na Pustevnách pro Pohorskou jednotu Radhošť ve Frenštátě
  • 1899 - usadil se v Brně jako samostatný architekt, vstoupil do Klubu přátel umění v Brně, který v roce 1900 vydal jeho publikaci "Pustevny na Radhošti"
  • 1900 - práce na vesnické vile továrníka Roberta Bartelmuse na Rezku u Nového Města nad Metují, jeho dceru si vzal v roce 1903, měli tři syny
  • 1901 - na podzim odešel do Luhačovic, kde udělal první měření a plány lázeňských staveb, které se realizovaly hlavně v letech 1902 a 1930.
  • 1906 - postavil vlastní vilu v brněnské čtvrti Žabovřesky, při příležitosti dokončení stavby uspořádal ve vile výstavu svých interiérových prací
  • 1908 - začal se věnovat rekonstrukcím historických objektů - pracoval na adaptacích zámků pro účely moderního bydlení (objednávkami byl Jaroslav Veselý z Kouřimi, Josef Bartoň - Dobenín a jeho bratr Cyril)
  • 1910 - stal se členem Spolku výtvarných umělců Mánes v Praze
  • 1918 - 19 - po vzniku Československé republiky se vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě, stal se vládním komisařem Úřadu pro zachování uměleckých památek na Slovensku
  • 1920 - začal se zajímat o výstavbu standardních rodinných domků skládaných z předhotovených dílů (vyrobených ze dřeva, potom z pálené hlíny) - této činnosti se věnoval
  • 1922 - odešel z Úřadu pro zachování uměleckých památek na Slovensku a pokračoval v samostatné architektonické praxi
  • 1923 - navrhl a postavil vlastní rodinné sídlo v Bratislavě a na Güntherové (dnešní Lermontové) ulici č. 23 v Bratislavě
  • 1925 - při příležitosti mezinárodní výstavy moderního dekorativního a užitkového umění v Paříži získal diplom ministra obchodu, průmyslu, pošt a telegrafu Francouzské republiky a zlatou medaili 1. třídy za architekturu
  • 1929 - stal se řádným členem České akademie věd a umění
  • 1932 - byla mu udělena velká cena České akademie věd a umění na rok 1933 za
    projekt mohyly M. R. Štěfánika na Bradle
  • 1946 - vydal publikaci "Skládací domky rodinné z pálených cihlářských výrobků",
    zúčastnil se na konferenci architektů v Londýně, kde se jednalo o znovuvýstavbě válkou zničených míst a o možnostech využití montovaných obytných domků
  • 1946 - byl mu udělen titul Národní umělec (jako prvnímu architektovi)
  • 1947 - 21. prosince zemřel v Bratislavě, in memoriam mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání I. třídy
  • 1991- in memoriam mu udělili Řád T. G. Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva

Zdroj: www.jurkovic.cz

Autor:

Nejčtenější

Místo stáje postavili dům, který se takřka vznáší nad rybníkem

Dům stojí v místě bývalých stájí postavených z vepřovic. Jeho fasáda získala v...

Úcta a vztah k rodinným domům či venkovským usedlostem mají v tuzemsku dlouhou tradici. I proto bývá rozhodování o...

Každému jeho vlastní šuple. Perla Beskyd má pro návštěvníky nové lákadlo

Nové apartmány vyrostly na úpatí hory Kyčera v Těšínských Beskydech.

V Polsku, nedaleko českých hranic, vyrostly na úpatí hory Kyčera nezvyklé apartmány. Stavba je koncipována jako komoda,...

Dům v Písku po pradědečkovi vkusně zateplili. Fasáda pořádně prokoukla

Rodinný dům si nechal v Písku v roce 1913 postavit učitel František Racek s...

František Racek si v roce 1913 nechal v Písku postavit rodinný dům za 14 tisíc zlatých. Se svou manželkou na něj...

Ze dvou pokojů je jeden pořádný. Návrhářka splnila přání na 300 procent

Zlata chce mít v domě hostinskou místnost. Bez rekonstrukce dvou původně...

Folkloristka Zlata potřebuje pro své návštěvy z celého světa hostinský pokoj. Ve svém domě si pro něj vyhradila dva...

Dětský nábytek a hračky, které budou rodiče dětem někdy i závidět

Postýlky pro děti vyrábí malá rodinná firma na severu Čech.

Mini festival designu, který je svým sortimentem zaměřený na děti, se koná dvakrát ročně, vždy na jaře a na podzim, či...

Další z rubriky

Ve světě slaví úspěch česká sexy křesla i vibrátory. Podívejte se

Chips staví na měkkých křivkách. Je to solitér s vlastním charakterem a...

Mnozí čeští designéři a výrobci patří ke světové špičce. V některých oborech určují i trendy. Platí to o sklářích, ale...

Z otřískané hospody je skvělé bydlení. Odvážná koupě se vyplatila

Stylem „risk je zisk“ se rozhodla řídit mladá manažerka Hue při hledání prvního...

V severním Melbourne stojí již 150 let tradiční putyka Kings Arms, ve které dnes žije manažerka Hue. Stylem „risk je...

Dům inspirovaný lidovou architekturou prošel i regulativy CHKO

Posuvné venkovní dřevěné žaluzie připomínají hospodářská stavení. Vhodně je...

Navrhnout dům pro chráněnou krajinnou oblast představuje většinou velký boj s místními regulativy. Na druhé straně však...

Najdete na iDNES.cz