Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Slavný architekt rozbil neon banky, protože urážela jeho stavbu

  1:00aktualizováno  1:00
Městské centrum ve finském městečku Säynätsalo navrhl slavný architekt a designér Alvar Aalto. Své dílo si nenechal pokazit. Rozbil dokonce neonový poutač banky.

Projekt, který si v roce 1945 objednala městská rada ve finské městečku Säynätsalo (samozřejmě nejdříve proběhl konkurz, který vyhrál Aalto), měl zahrnovat knihovnu, služební byty, obchody a také prostory pro radnici. Komplex se začal stavět v roce 1949, dokončen byl v roce 1952.

Alvar Aalto se nechal inspirovat toskánskými renesančními městy, která se stavěla na kopcích. "Střední Finsko mi často připomíná Toskánsko, kolébku měst postavených na kopcích. Pro mě je město na kopci jako náboženství, nemoc, málem šílenství. Město na kopci je ta nejčistší, jedinečná a přirozená forma urbanismu," tvrdil Alto.

Čtyřúhelníku vévodí čtvercová věž,  kde je zasedací sál městské rady.

Čtyřúhelníku vévodí čtvercová věž, kde je zasedací sál městské rady.

Ojedinělá stavba Městského centra v Säynätsalo představuje i po desítkách let od svého vzniku funkční a moderní architekturu, která respektuje jak přírodu, tak člověka a jeho potřeby. Dokument z francouzského cyklu Architektura věnovaný této stavbě (ČT 2 v sobotu 9. června ve 14:10) ukazuje citlivý přístup finského architekta k civilní výstavbě.

Cihla jako základ

Aby nahradil chybějící kopec, použil Aalto umělý kopec, kolem něhož postavil čtyři trakty. Kopec pak nechal urovnat a na něm vlastně vytvořil vyvýšený centrální dvůr. Celému čtyřúhelníku pak dominuje 17 metrů vysoká věž, kde jsou zasedací sály radnice.

Fotogalerie

Do dvora lze vstoupit po širokém žulovém schodišti, které vede k radnici. Do "civilní" části na druhé straně míří schodiště z hlíny pokryté trávou. Různě ustupující či naopak vyčnívající části dodávají stavbám dynamiku, ačkoliv uvnitř jsou tradiční dispozice.

Základním materiálem jsou cihly a jejich dokonalé řemeslné použití. Záměrně zde bylo použito pět procent spálených, zčernalých nebo otlučených cihel, aby vynikla hra světel a stínů a kompozice stěny.

Aalto dbal na každý detail. Proto ho rozčílil světelný neon, který objevil v roce 1955 na fasádě budovy. Kamenem jej vlastnoručně rozbil, protože podle něho představoval urážku jeho práce.

Komerční hodnoty přece nesmí mít přednost před občanskými! Banka se neonu vzdala a Aalto pouze zaplatil pokutu. Dodnes tak Městské centrum, které je dosud vybavené nábytkem, jež navrhl také Alvar Aalto, představuje v očích veřejnosti eleganci a službu občanům.

Interiéry knihovny Městského centra

Interiéry knihovny Městského centra

Městské centrum od Alvara Aalta v městečku Säynätsalo ve Finsku

Městské centrum od Alvara Aalta v městečku Säynätsalo ve Finsku

Hugo Alvar Henrik Aalto

1898–1976
Finský architekt a designér se narodil v  městečku Kuortane. Vystudoval architekturu na Polytechnické univerzitě v Helsinkách. Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, která se stává součástí okolí a využívá přírodní materiály.Vedle architektury se věnoval i navrhování nábytku i doplňků, jež se dodnes vyrábějí.

Nejznámnější stavby: tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 1929–1930; Villa Mairea, 1938–1939, radnice a sídliště v Säynätsalo 1950–1952; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957; Helsinská technická univerzita v Espoo 1949–1974.

Autor:



Nejčtenější

Sezení v jídelním koutě je zčásti na parapetu rohového okna.
Agáta Prachařová bydlí v „bunkru“, v němž jsou květináče s levandulí

Agáta a Jakub Prachařovi si každým rokem opakovali, že ty příští Vánoce budou bydlet ve svém domě. Stavba se však...

Hudson Yards bude mít 16 věží a výškou překoná i Empire State Building.
Už roste. Největší projekt americké historie navždy změní Manhattan

Když se ve 30. letech 20. století v New Yorku stavělo Rockefellerovo centrum, mluvilo se o něm jako o městě ve městě....



Přes atrium vstupuje do interiéru spousta denního světla i slunce.
Jak to dopadne, když stavební úřad dva roky odmítal plochou střechu

Všechno mohlo dopadnout špatně. Dva roky stavební úřad odmítal povolit plochou střechu, a tak mezitím na vedlejší...

Dům je krásně zasazený na rohovém pozemku v novozélandském Puhoi.
Bez dveří a stresu. Boj s rakovinou nasměroval rodinu do zelené oázy

Novozélandský architekt David Maurice hledal pro svou rodinu klidné místo. Toužil po obyčejné každodenní radosti. S...

Cihelná zeď natřená na bílo či zrepasované parkety odkazují na stáří domu....
Z barevného výbuchu vznikl byt plný světla a vtipných nápadů

Byt v domě ze 60. let minulého století potřeboval začít „dýchat“. Měl sice nadstandardní velikost 5+1, ale právě...

Další z rubriky

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer postavili dům z 800 vyřazených...
Geniální ve své jednoduchosti. Na domek stačilo 800 vyřazených palet

Architekti Gregor Pils a Andreas Claus Schnetzer vzali osm set dřevěných palet a postavili z nich plnohodnotný dům....

Snímek zachycuje projekt Kateřiny Šedé nazvaný Furt dokola z roku 2008, kdy...
Architektkou roku je Kateřina Šedá. Nepracuje s cihlami, ale s lidmi

Není architektka, přesto se stala Architektkou roku 2017. Kateřina Šedá, držitelka Chalupeckého ceny pro mladé...

Nedávno otevřená vyhlídková terasa na střeše budovy Národního zemědělského...
Pražské střechy lákají na fantastické výhledy, zahrádky i pikniky

V Barceloně mají na střechách bazény, v Paříži zase galerie a komunitní zahrady. V Praze je to komplikovanější....



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.