Možná jen mávnete rukou, že technické normy a jiné předpisy jsou jen pro puntičkáře, jenže kdyby došlo k požáru, tak se vám jejich nedodržení může hodně vymstít. Pojišťovna klidně odmítne plnění.
Blízko krbu ani krbové vložky hořlavé materiály rozhodně nepatří.
Platí totiž například, že podlaha pod krbem a ve vzdálenosti nejméně 800 mm ve směru kolmém na otevřenou, popřípadě otevíratelnou stranu ohniště, a 400 mm ve směru rovnoběžném s touto stranou, musí být z nehořlavého materiálu. Navíc krb má být postavený nejlépe na betonové nebo jiné pevné desce z nehořlavého materiálu.
Co najdete v normách
Česká technická norma v případě krbů není montážním návodem ani postupem. Shrnuje však postupy, na kterých se jako na bezpečných a osvědčených postupech shodli odborníci v daném sektoru.
„Představení e-shopu České agentury pro standardizaci v minulém roce přineslo zásadní změnu v přístupu k technickým normám i pro běžnou veřejnost. Nyní si lze jednoduše koupit příslušnou normu i jednotlivě a může to udělat úplně každý. V elektronické formě si ji pak může zobrazit téměř okamžitě,“ zdůrazňuje Zdena Slaná, ředitelka odboru normalizace České agentury pro standardizaci.
A dodává: „Od roku 2022 jsou navíc technické normy, jejichž dodržování vyžadují právní předpisy dostupné zdarma prostřednictvím takzvaného sponzorovaného přístupu. To platí i o ČSN 73 4230, přístup k ní tak může mít každý zdarma, stačí se zaregistrovat.“
V případě krbů by vás měla zajímat zejména ČSN 73 4230 Krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm, a samozřejmě také ČSN 06 1008 Požární bezpečnost tepelných zařízení. Obě jsou dostupné jednotlivě na e-shopu České agentury pro standardizaci.
Vedle romantiky fungují otevřené krby i ty s krbovou vložkou jako příjemný zdroj tepla.
V místnost s plochou 22 m2 až 33 m2, což je běžný obývací pokoj, byste měli mít krb o rozměrech maximálně 80 × 63 × 38 cm, přičemž kouřové hrdlo musí mít alespoň 20 cm u vstupu a 12 cm na začátku komína.
Pokud toužíte po krbu třeba metr a půl na metr a půl metru vysokém (což není nijak přehnané topeniště), podle ČSN 73 4230 potřebujete místnost větší než 90 m2.
V ČSN 73 4230 lze tak například najít postup, jakým vypočítat takzvanou sálavou plochu, která je definována jako část ohniště, kterou je vyzařováno teplo přímo do vytápěného prostoru. Od velikosti sálavé plochy krbu s otevřeným ohništěm se odvozuje množství vzduchu nasávaného z prostředí, kde je krb instalován.
Množství vzduchu nasávaného krbem je totiž závislé na velikosti sálavé plochy krbu, na velikosti komínového průduchu a účinné výšce komína a na intenzitě hoření paliva v krbu. Norma pak určuje i způsob výpočtu množství nasávaného vzduchu.
Přitom platí, že pokud množství nasávaného vzduchu překročí trojnásobek objemu místnosti, je nutné zajistit přívod vzduchu z venkovního prostředí.
Důležité je i to, co je za zdí
Norma dále požaduje ověření nosnosti stropu či podlahy. Bezpečnostní součinitel únosnosti má mít hodnotu jeden a půl násobku dané konstrukce. Současně nesmí být ve stavebních konstrukcích, ke kterým přiléhá krb, umístěno vedení žádných kapalných nebo plynných hořlavých látek.
Škody při požáru od krbu bývají ohromné.
Dejte si tak například pozor na přívod plynu do kuchyně, která může být hned za zdí. Všímat byste si měli i digestoře, klimatizace nebo třeba větráku na toaletě, to jsou totiž zařízení, která mohou způsobit podtlak, a tím i zpětné pronikání spalin do prostoru s krbem, proto musí být zajištěno tlakové vyrovnání.
To zajistí dostatečné množství vzduchu potřebného ke spalování paliva v krbu. Část 8 je věnována spalinovým cestám. Zde najdete odkazy na další technické normy, které jejich konstrukci upravují. Jde zejména o ČSN 73 4201 ed. 2 – Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv.
Norma ČSN 06 1008 poradí s tepelnou zástěnou i bezpečnými odstupy. Alespoň nahlédnout se rozhodně vyplatí i do technické normy ČSN 06 1008 – Požární bezpečnost tepelných zařízení.
Krby inspirované sudy od oleje i designové, které pověsíte v prostoru |
Bez komínu to nejde
Ke krbu patří samozřejmě i komín. Nepleťte si však revizi a kontrolu! Revize je jednorázová a provádí ji kominík či pověřená osoba s živnostenským oprávněním v oboru kominictví. Tito odborníci ji musí provést ve chvíli, kdy komín zprovozňujete, měníte druh paliva či zdroj vytápění, nebo vracíte komín do provozu po stavební úpravě či komínovém požáru.
Revizi musíte nechat provést i ve chvíli, že byly odhaleny trhliny ve spalinové cestě či máte podezření, že by tam mohly být. O revizi dostanete revizní zprávu spalinové cesty a technickou zprávu. Obě si schovejte, tu první budete potřebovat například i při kolaudaci.
Kontrola je naopak pravidelná záležitost a podle zákona ji musíte u komína provádět alespoň 1× ročně. Pokud topíte méně kvalitním palivem, čištění jednou ročně stačit nebude, například hnědé uhlí zanechává víc usazenin. Kontrola jednou ročně je dostačující, pokud topíte jen občas, třeba o víkendu.
Následky vyhoření sazí v komíně
Pokud zanedbáte údržbu komína, hrozí, že se začne ucpávat, což zvyšuje nejen riziko požáru, ale i otravy oxidem uhelnatým. Podle mluvčího Společenstva kominíků České republiky Martina Zemana může způsobit požár už dvoumilimetrová vrstva dehtu a sazí.
„Při této tloušťce sazí v komínové vložce už jde o požární nebezpečí. Pokud je tato vrstva sazí a dehtu suchá, tak ji může zapálit plamen například ze spalování papíru, který vyšlehne až do komína. V něm je při hoření až 1000 °C. Pak k rozšíření požáru na střechu stačí například papírová krabice opřená na půdě o komínovou vložku, která se touto teplotou vznítí,“ říká.
„Doklady o provedení revize a kontrolách se budou hodit například v případě požáru, protože je budete muset dokázat pojišťovně. Bez toho, že doložíte pravidelnou kontrolu a údržbu komína, můžete mít problémy s vyplacením pojistného,“ varuje Tereza Procházková, produktová specialistka internetového srovnávače pojištění Klik.cz.
Kde najít technické normy
|
