Projekt byl založený na kompletní rekonstrukci interiéru domu s plochou necelých 135 m2 a na předělávce výhledů do okolí, zejména na oceán. Pohled ven se mění s přílivem a odlivem a působí jako živoucí pohlednice.
Spojení mezi vnitřním a venkovním prostorem tvoří jádro celého projektu. Zařízení interiéru bylo pečlivě vybíráno tak, aby domu vtisklo novou identitu, a zároveň ladilo vztahově s vnějškem.
Tato návaznost definuje a podtrhuje použitý materiál, zejména dřevo kontrastující s minerální podlahou. Tyto dva materiály se vinou jako červená nit mezi jednotlivými místnostmi v domě a zajišťují provázanost s venkovním prostředím.
Dům byl koncipován nejen jako příjemné bydlení pro pár, ale také jako relaxační a útulné prostředí pro rodinné návštěvy. S touto myšlenkou pracovali i architekti a relaxační zónu v srdci domu poskládali z jídelny, kuchyně, obývacího pokoje a ložnic. Právě ložnice jsou nenápadně umístěné za bezobložkovými dveřmi a skrytými zárubněmi, které lícují se stěnou z dubového dřeva.
Hra na schovávanou
Některé chodby a úložné prostory jsou ukryté a jsou nedílnou součástí vybavení místností. Jsou to například toalety přístupné z obývacího pokoje nebo prádelna diskrétně umístěná za zrcadlovými dveřmi v zadní části pracovny.
Ve stejném duchu bylo koncipováno schodiště pro přístup k lůžku v jedné z ložnic, jež má úložný prostor pod každým schodem. Druhé schodiště bylo zrealizováno se zábradlím ozvláštněným svislými dřevěnými lištami, za kterými je opět další úložný prostor.
Četné detaily oživují jinak minimalistický prostor. Světlé barvy, ať už matné či lesklé, kontrastují se žulou, mosazí a dubovým dřevem.
Hlavní ložnice s vlastní koupelnou představuje zdařilý koncepční výsledek přizpůsobený využití omezeného prostoru. Druhá koupelna v domě je v jednodušším stylu, obložená bílou mozaikou.
Naopak centrální kuchyňský ostrůvek je jedním z mistrovských děl domu, vypadá jako socha z černé žuly a staré mosazi. Je originálním spojením mezi kuchyní, jídelnou a obývacím prostorem.
Vše bylo navrženo s důrazem na detail tak, aby si každý architektonický prvek našel svůj prostor. Oceán je vidět z každé místnosti a vytváří okouzlující scénu, která navozuje obyvatelům pocity klidu.
Afonso atelier de designArchitektonické studio bylo založené Mickaëlem Martinsem Afonsem v roce 2016. Cílem studia je vytvořit jedinečná místa přizpůsobená potřebám a způsobu života klientů. V roce 2016 vyhrál Mickaël Martins Afonso cenu poroty na soutěži Festival des Architectures Vives de Montpellier, což vedlo k pozvání na výstavu Taipei Landscape Public Art Festival „Seeing the Unseen“, kterou pořádá Blue Dragon Art Company na Tchaj-wanu. V roce 2022 vyhrál Mickaël Martins Afonso cenu „Europe 40 under 40“. |