Tvrdá zkušenost je neodradila. Věří, že dům jim bude sloužit 50 let

Tomáš s Janou koupili parcelu, postavili si na ní montovaný domek a začali plánovat svůj vysněný nový domov. S první firmou ale narazili. Nekonečné tahanice je otrávily, nakonec zaplatili projekt a hledali dál. „Napodruhé už jsme měli ruku šťastnou,“ pochvaluje si majitel.

Už nějaký čas jsme bydleli v malém montovaném domku, který jsme postavili jako dočasnou stavbu, než budeme mít podmínky pro stavbu regulérního rodinného domu. Původně na parcele stávala zděná chatička. Když jsme ji bourali, uvědomili jsme si, že v budoucnu rozhodně nebudeme chtít zděnou stavbu.

I z tak malé chaty bylo totiž značné množství odpadu a nepořádku, který skončil na skládce. A protože další člen rodiny tou dobou stavěl na vedlejším pozemku dřevostavbu, získali jsme nejen inspiraci, ale i reálnou zkušenost, jak to při výstavbě dřevostavby chodí, a hlavně se nám líbilo, že taková stavba je přirozenější, udržitelná a voňavá.

Firma, se kterou jsme podepsali smlouvu na vypracování projektu a vyřízení stavebního povolení, měla partnerský architektonický atelier, který měl připravit návrh domu. S architekty ale byla od začátku nesnadná komunikace. Ačkoli jsme jim sdělili svoje představy a plánovaný rozpočet, navrhli dům mnohem větší a za dvojnásobnou cenu. Že prý to je jen takový základní návrh a z něj se bude „ubírat“.

Přišlo nám to jako zbytečné mrhání časem a energií. Čekali jsme od nich nápady, které my nemáme, doufali jsme, že zohlední naše potřeby a možnosti. Jenže oni jenom tlačili svoje vize proti našim a neposlouchali, co jim říkáme. Ve stejném duchu se odehrávala veškerá jednání s atelierem. Byli jsme z toho otráveni, ale na druhou stranu jsme získali novou zkušenost, protože při konzultacích jsme si uvědomili, co vlastně opravdu nechceme.

Nakonec v domě z původního návrhu zůstalo jen vysoké okno a prostorové uspořádání museli upravit podle našeho vlastního návrhu. Následné navýšení nákladů na vypracování studie bylo pro nás rozčarováním.

Ztráta důvěry

Dočasný domek, který stál na pozemku a bylo třeba jej odstranit, vyžadoval podle architektů samostatný projekt na odstranění stavby, za který chtěli sto tisíc. Přišlo nám to hodně, tak jsme se zašli na stavební úřad poptat sami. Že k tomu stačí jen vyplnit formulář a zaplatit sto korun poplatek bylo velkým překvapením.

Když nám došla trpělivost, zaplatili jsme za projekt a začali hledat jinou stavební firmu. Uvědomili jsme si v tu chvíli, jak bylo prozřetelné, že jsme odmítli podepsat smlouvu o smlouvě budoucí na stavbu domu, kterou si už na začátku chtěla stavební firma patrně pojistit, že necukneme. Už to mělo být pro nás varováním.

Pokud bychom měli stavět znova, postup by byl jiný. Chtělo by to nejdříve najít architekta, se kterým si ideově a lidsky porozumíme, poté udělat studii a pak teprve hledat stavební firmu.

Napodruhé a už dobře

Projekt už jsme měli v ruce, takže jsme vybírali firmu, která nebude mít problém postavit dům podle individuálního návrhu. Napodruhé už jsme měli ruku šťastnou. Firma měla na kontě spoustu pěkných realizací i reference, za které se nemusela stydět.

Zatímco původně vybraný dodavatel by začal stavět až na podzim dalšího roku, po jeho výměně bylo kopnuto do země do dvou měsíců od podepsání smlouvy. Rozhodli jsme se pro stavbu „na klíč“, kde se o vše kromě oken postarala realizační firma.

Na konci února jsme nechali odvézt dočasný domek a v březnu byla hotova základová deska. Hrubou stavbu z panelů pak smontovali dělníci za dva dny a zbytek se dodělával pět měsíců. Dílem šlo zpoždění na vrub dřevohliníkových oken s trojsklem, která neměl dodavatel standardně v nabídce a zařizovali jsme si je sami.

Drobný, ale ke spokojenosti vyřešený problém nastal i při instalaci vinylové podlahy. Jinak nám ale ve všem vyšel dodavatel maximálně vstříc. Řemeslníci byli dokonce ochotni a schopni realizovat i hexagonové obklady v koupelnách a dlažbu v zádveří, což je dost pracné. Pokud bychom měli stavět znova, s důvěrou se na dodavatele opět obrátíme. Věříme, že dům nám bude dobře sloužit více jak padesát let.

Technické parametry:

• Typ domu: nízkoenergetický
• Zastavěná plocha: 102 m²
• Užitná plocha: 136 m²
• Dispozice: 4+kk
• Konstrukční systém: lehký skelet
• Zdroj energie / teplo: elektrické podlahové vytápění, akumulační krbová kamna, příprava na fotovoltaiku
• Větrání: přirozené okny
• Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,12 W/(m²/k)
• Okna: dřevohliníková s izolačním trojsklem
• Autor arch. návrhu: MgA. Albert Pražák, Ing. Arch. Lucie Svobodová; Labor 13 s. r. o.
• Autor projektu: Ing. Petr Pejsar
• Realizace stavby: 2020, PALIS Plzeň, spol. s r.o.

Další zajímavé dřevostavby najdete v aktuálním čísle magazínu DŘEVO&stavby. Fotografie: Ing. BcA. Martin Zeman, www.datelier.cz