Rozhodně nestačí podlahovou krytinu nalepit, což dříve bývala zobecňující rada, že lepená krytina je tišší. „Téma hlučnosti krytin bych rozdělil na dvě části. První je hlučnost, která přechází z krytiny do konstrukce domu a ovlivňuje tedy hlavně sousedy dole, a druhá je hlučnost krytiny v rámci vlastního interiéru,“ říká Milan Mrkáček ze společnosti KPP.
Takzvaný noise reduct, tedy útlum hluku, totiž ovlivňuje řada faktorů, za prvé samotná krytina, tedy konstrukce krytiny, způsob její pokládky, dodržení technologických podmínek instalace, ale i dodržení technologických postupů při přípravě podkladu pro pokládku.
„Můžete mít relativně tichou krytinu, jako jsou lepené vinyly, ale pokud podklad pod krytinou, například samonivelační stěrka není provedena řádně, tak stejně může docházet k přenosu hluku v rámci konstrukce budovy. Na hlučnost má opravdu vliv mnoho faktorů,“ doplňuje Milan Mrkáček.
Myslet na hluk zvenčí či přenos zvuků mezi místnostmi znamená dobře promyslet i konstrukci stěn. Doporučují se akustické cihly a materiály s velkou hustotou, například nepálená hlína či vápenopískové bloky. Také izolace pomáhají tlumit hluk. Minerální jsou lepší než polystyren, dobře fungují i dřevocementové obklady.
Interiér se dá odhlučnit i dodatečně. Třeba izolací v předstěnách ze stavebních desek, v podhledech či podlaze. Měkký či sypký materiál mezi pevnými stěnami takzvaně rozkmitá zvuk a nepustí jej dál.
Začíná to pokládkou
Hlučnost v interiéru výrazně ovlivňuje i nedodržení technologického postupu pokládky podlahové krytiny. „Je to relativně častý problém, že zjistíme porušení technologie pokládky nejen krytiny, ale i přípravy podkladu. Když položíte plovoucí laminátovou podlahu na nerovný podklad, tak zvyšujete její hlučnost, krytina klape při došlápnutí. Nebo když nivelační stěrka není oddělena od zdí dilatační spárou, tak přenáší vibrace do stěn, do vertikálních konstrukcí,“ vypočítává možné problémy Milan Mrkáček z KPP.
Obecně lze říci, že čím je krytina měkčí, tím méně přenáší zvuky. V tomto směru tedy vede koberec, z takzvaných hladkých krytin jsou tišší vinyly, následuje dřevo a lamináty. Pokud jde o SPC krytiny (z angl. Stone Polymer Composit, označované také jako SPC rigidy, jsou vyrobené ze směsi drcených minerálů, kamenivo dodává těmto krytinám pevnost a ohebnost, pružnost zajišťují polymery), tak odpověď není jednoduchá.
Existují SPC krytiny, ve kterých kamenivo tvoří celou konstrukci, a pak jsou hybridní SPC, které mají třeba jen jádro z kameniva a povrch nebo spodní vrstvu z vinylu. Tato hybridní SPC jsou tišší než čistá SPC.
Z pohledu pokládky krytiny si lze jedno lehké zjednodušení přece jen lze dovolit: lepená podlaha je ohleduplná více k sousedům, plovoucí podlahou myslíme na akustickou pohodu u nás doma.
„Je to opravdu velmi zjednodušené tvrzení, protože vliv má i řada dalších faktorů nezávislých na krytině jako takové. Třeba odhlučnění budovy, tedy použité materiály na stavbu,“ upřesňuje Milan Mrkáček.
S lepenou krytinou dosáhnete lepší akustické hodnoty ve vašem interiéru, ale bude docházet k většímu přenosu zvukových vln do konstrukce budovy, protože přilepená krytina je pevně spojená s podkladem. Zvukové vlny, vzniklé vibracemi (například pádem předmětu), se díky přímému kontaktu s podkladem přenášejí do konstrukce. Ta tak slouží jako přenosové médium, takže podlaha může být hlučnější pro lidi obývající místnost pod vámi.
„Pokud vezmete plovoucí pokládku, tak krytina bude trochu hlučnější u vás, kde je položená, ale při použití kvalitních protihlukových podložek nebude docházet k šíření hluku do dalších prostor, snížíte tím riziko přenosu vibrací do dalších částí objektu,“ radí Milan Mrkáček.
Podložku nevidíte, ale o ticho se postará
Protihlukovým podložkám se výrobci v poslední době výrazně věnují a přicházejí stále s novými nápady. To platí třeba pro kolekci celoplošně lepených vinylových dílců Wineo 400, ke které se používá speciální protihluková podložka Silent Premium.
Standardně se dílce pokládají tak, že podlahář natře lepidlo na podklad a do lepidla vkládá dílce. Systém u kolekce Wineo 400 je odlišný, podlahář nepoužívá lepidlo, ale na podklad položí na volno jen podložku, která má na vrchní straně fólii, pod kterou je lepicí vrstva. Fólie se těsně před pokládkou krytiny strhne a přímo na lepicí vrstvu podložky se aplikují dílce. Po zaválcování a zaschnutí drží dílce přímo na podložce. Takové řešení výrazným způsobem zvyšuje akustický komfort krytiny.
Míra redukce dopadového zvuku s podložkou Silent Premium je až 15 dB, bez podložky je tato hodnota u vinylové podlahy Wineo 400 k celoplošnému lepení přibližně 4 dB.
Za hluk může vzduch
Obdobně lze pokládat vinylové či SPC krytiny z kolekce KPP Home, Kährs Wood Design, Kährs Stone Design a další. Některé z nich pak mají protihlukovou podložku integrovanou přímo z výroby.
„Integrovaná podložka opravdu výrazným způsobem pomáhá snižovat hlučnost krytiny. Když vezmete jeden typ podložky a položíte ji na volno pod krytinu a tu samou podložku integrujete do podlahy, tak už samou tou integrací bude krytina o chlup tišší, protože eliminujete vzduchové mezery. A protože vzduch je médium přenášející zvuk, tak už jen tím, že podložka je integrovaná, je krytina vždy tišší,“ vysvětluje Milan Mrkáček.
Podložka je věc, na které by uživatelé neměli šetřit. Protože podlaha se pořizuje i na desítky let a podložka by měla vydržet po celou dobu životnosti krytiny. Podložek je na trhu celá řada a mají enormní cenové rozpětí, ale je také mezi nimi opravdu enormní rozdíl.
Kvalita protihlukových podložek totiž závisí na skladbě a surovinách, z nichž jsou vyrobeny. Třeba podložky Silent Premium Wineo či podložky od výrobce Desono jsou z kvalitních bio polyuretanů. Už na pohmat poznáte, zda je to jen měkká pěna, která se za dva tři roky pod krytinou sešlape, takřka do ztracena, nebo dostanete do ruky kus masivní podložky.
Technický list obvykle uvádí jen hlukový útlum podložky na začátku životnosti. A rozhodně neplatí, že čím bude podložka tlustší, tím lépe, respektive dvě podložky budou znamenat tišší podlahu. Naopak, vrstvení podložek může vést i k poškození krytiny.
A jak tedy zákazník kvalitní materiál pozná? „Měl by se spolehnout na radu profesionála v podlahovém centru a i sám si na podložku sáhnout a v rámci svých životních zkušeností odhadnout, která vypadá, že vydrží spoustu let, a která na to nevypadá už od začátku,“ dodává Milan Mrkáček ze společnosti Kratochvíl parket profi.
Dlažba dokáže potrápit
Pokud jde o životnost a snadnost údržby, patří keramická dlažba mezi premianty v podlahových krytinách. Jenže může potrápit hlukem. Při pokládce lze použít třeba DSDI neboli zvukově izolační panely, útlum je až 18 dB.
Materiál je určený nejen pro tlumení kročejového hluku, ale také jako separační vložka pro eliminaci smykového napětí mezi dlažbou a deformujícím se podkladem. Při montáži přímo pod keramickou dlažbu získáte velmi efektivní kročejovou izolaci v tloušťce do 20 mm včetně keramiky. Jde o součást systémového řešení RAKO System – Tichá dlažba.
Toto řešení je vhodné jak pro odhlučnění keramické podlahy, tak také pro pokládku na nadměrně deformovatelné konstrukce. Například v dřevostavbách představují takový podklad OSB či cementovláknité desky. Tyto konstrukce se mohou mírně prohýbat nebo smršťovat, zkrátka pracují. Stejný postup pak platí i pro parkety nebo dokonce aplikaci na stávající popraskaný beton.
Aby se dosáhlo takzvané kročejové neprůzvučnosti, což je maximální snížení přenosu hluku, který bývá způsobený mechanickými nárazy na povrch podlahové konstrukce, využívá se separace nášlapné vrstvy a pevného podkladu pomocí zvukově izolační vložky s tloušťkou 6 mm.