Chatu rozhodně nelze označit jako danajský dar, ale je pravda, že její proměna potřebovala jak nápady, tak finance a hodně šikovných rukou. A to nejen v interiéru – cesta od chaty k jezeru totiž vede jen přes bažinu, což je víc než komplikace.
Závětří na terase vzniklo tím nejjednodušším způsobem: Halvor na kraj terasy vyskládal nařezané nízké špalky.
Halvor Bakke a jeho tým si proto tentokrát museli přivést hned několik pomocníků. Část se jich postarala o novou střechu, další o dřevěný chodníček přes bažinu až na břeh jezera, kde mělo vzniknout molo. Jenže by to nebyl Ole, aby nevymyslel ještě něco navíc.
Když chybí světlo
Stará chata nemá elektřinu, takže uvnitř bývá jen šero, i okna jsou totiž jen malá a úzká. Vyměnit je za velká nebyl však pro Gustava žádný problém. Přidal ještě jedno malé do ložnice, kterou pojal jako něco mezi posunutými palandami a lodními kajutami zároveň.
Původní ložnice byla sice malá, ale Gustav ji rozdělil na dvě miniaturní. Aby se do každé vůbec vešla postel, podsunul je částečně pod sebe. Každé z děvčat má tak vlastní ložnici i okénko v ní.
Gustav zase použil staré obložení z jádrového dřeva a vyrobil z něj kuchyňskou skřínku, kterou vzhledem přizpůsobil k původním kuchyňským skříňkám, které se zde objevily v době vzniku chaty. Starý dvouvařič nahradil plynový sporák s troubou, přibyla i malá plynová chladnička. Tu před tím nahrazoval jen chladný sklípek.
Nejvíc si však Ole vyhrál s plovoucím molem s plochou 3,5 × 4,5 metru. Vybavil je plachtou proti slunci i dešti, ale zejména motorem a šesti platovými „pontony“, které drží velké a těžké molo nad vodou. Nemá žádné zábradlí, zato dvě zapuštěné lavičky a také „sklípek“ na plynový gril, takže si lze vyrazit na jezero, zakotvit někde dle libosti a pustit se do grilování…
 |
Pro radost i užitek (v chatě samozřejmě není voda) poslouží velká venkovní parní lázeň, kterou lze využívat i v chladných dnech a pak si posedět na nové terase pod novou stříškou. Tu jedinou nepokrývají břidlicové tašky, ale dřevo. Dvě stará křesla, která jako jediná chtěla děvčata zachovat, Halvor jen obrousil a napustil olejem. Místo nového čalounění dostala stará polohovací křesla pouze ovčí kůže.
Tentokrát Halvor hlavně natíral, chata je teď zvenčí černohnědá, dřevěná podlaha uvnitř tmavě zelená. Podle designéra Bakkeho do lesní chaty nepatří bílý strop, a tak i ten zčernal. Do tmavších přírodních barev jsou laděné i kárované závěsy na oknech, pouze sisalový koberec v kuchyňském koutu má svou typickou světle béžovou barvu.
Jak se staví sen po norsku
Venkovní parní lázeň dokáže v chladném skandinávském počasí hodně potěšit.
Norové chaty milují, jen během dvacátého století jich bylo v Norsku postaveno víc než čtyři sta tisíc, mnohé ovšem bez tekoucí vody nebo elektřiny. Což často trvá dodnes, modernizaci či nákladným rekonstrukcím brání přírodní podmínky či nedostupnost místa, někdy i přísná nařízení, která se zde dodržují.
Nové díly Norských domů snů můžete sledovat na Prima Zoom vždy v neděli od 21:00, reprízy lze sledovat každou středu od 16:50.
Seriál Jak se staví sen à la chata má v norštině originální název – Eventyrlig Oppusssing, což lze přeložit jako dobrodružné zlepšení domova. Do nové série se přihlásily tisíce lidí, ale jen málokdo uspěl: pro výběr bylo důležité, aby se proměna stihla do šesti dnů a byla něčím zvláštní, standardní staré dřevěné chaty tak už neměly moc šancí. Veškeré náklady jdou za produkcí pořadu a jeho sponzory.
Interiér chaty po proměně
Halvor Bakke* 30. října 1970 Je norskou televizní osobností a expertem na interiérový design. Svou profesní kariéru zahájil jako stevard. Pracoval pro různé společnosti, například i jako redaktor v časopise. Založil a provozuje vlastní designérskou firmu a od roku 2004 vystupuje v různých televizních pořadech. Jeden z nich má v překladu opravdu zajímavý název: „Norská nejošklivější místnost“. Halvor vyrostl ve venkovské oblasti na jihu Norska. Nyní žije na malé farmě poblíž usedlosti, kde se narodil, asi 100 km od Osla. |
